Prezident i ministři jsou xenofobní, kritizuje Amnesty International Česko. Vyčítá mu odmítání uprchlíků či diskriminaci Romů

Vysocí představitelé české vlády i český prezident se loni vyjadřovali xenofobně na adresu uprchlíků a migrantů, tvrdí organizace Amnesty International (AI) ve své nejnovější zprávě o stavu lidských práv ve světě.

Kromě odmítavého postoje ČR k přijímání běženců AI kritizuje i podle ní nerovný přístup romských dětí ke vzdělání v České republice, zdlouhavý proces v kauze romského památníku v Letech na Písecku a český vývoz zbraní do zemí, kde mohou být použity při činech porušujících lidská práva.

Bývalý ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) kritiku AI odmítá. Podle něj vládní opatření uchránila Česko před migrační vlnou.

"Mám k tomu jediné vyjádření: Díky opatřením, jež jsem ve vládě a na ministerstvu vnitra prosadil, byla ČR uchráněna od významnější migrační vlny. Jakékoliv kritické komentáře jakýchkoliv aktivistů na tom nic nezmění," napsal Chovanec v textové zprávě.

Kritiku Zemana od AI odmítl i jeho mluvčí Jiří Ovčáček. "Jde o bezvýznamný blábol," uvedl.

Naopak ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) připustil, že předchozí roky byly pro lidská práva "krušné".

"Doufám, že v příštích letech se podaří situaci změnit zase k lepšímu, jako ministr pro lidská práva k tomu chci osobně přispět," uvedl.

Ve zprávě, která mapuje stav lidských práv ve 159 zemích, AI neuvádí konkrétní jména vládních představitelů, kteří se podle ní měli vyjadřovat xenofobně na adresu běženců.

V odstavci s podtitulkem Rasismus a xenofobie se v ní ale mimo jiné píše, že "během předvolební kampaně ministr vnitra prezentoval jako úspěch restriktivní politiku, která vedla k tomu, že uprchlíci se vyhnuli České republice".

AI připomíná také prosincovou žalobu Evropské komise na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Amnesty International přitom uvádí, že Česko přijalo "jen 12 žadatelů o azyl z počtu 2691, který mu byl přidělen" v rámci přerozdělení běženců z Řecka a Itálie.

Podle AI jsou v Česku stále diskriminovány romské děti v přístupu ke vzdělání. Organizace se odvolává na výroční zprávu rady české vlády pro lidská práva za rok 2016, podle níž se v Česku ve vzdělávání stále objevuje diskriminace romských dětí, které se učí často odděleně v romských třídách či školách. Zpráva AI uvádí i případ školy v Ostravě, která podle verdiktu soudu z loňského března diskriminovala dva romské předškoláky, když je odmítla v roce 2014 přijmout do první třídy.

Ministerstvo školství ve svém vyjádření uvedlo, že ČR pro podporu rovného přístupu ke vzdělávání činí řadu opatření. Situace je podle něj složitější v sociálně vyloučených lokalitách, kde na zlepšení musí spolupracovat víc resortů.

Úřad připomněl, že od září 2016 platí novela školského zákona, která pro znevýhodněné žáky zavedla podpůrná opatření financovaná státem tak, aby se mohli vzdělávat v běžných školách. Ke zlepšení úspěšnosti romských dětí ve školách by podle úřadu mělo přispět mimo jiné i povinné předškolní vzdělávání pětiletých nebo sledování dat o vzdělávání Romů.

"Jde o první kroky v procesu, který podle všech odborných poznatků, bude trvat roky. A zejména u skupiny romských žáků půjde o proces, pro jehož úspěšnost nestačí jen legislativní, organizační a pedagogická opatření," uvedlo ministerstvo. Připomnělo, že podle Rady OSN i Výboru ministrů Rady Evropy loni ČR dosáhla ve společném vzdělávání i u romských žáků pokroku.

Do odstavce nazvaného Diskriminace - Romové zařadila AI i novelu, díky níž mohou obce zčásti rozhodovat o dávkách na bydlení vyhlášením zón se zvýšeným výskytem "sociálně patologických jevů". Nevládní organizace podle AI vyjádřily obavy, že to "nepřiměřeně ovlivní" Romy a chudé.

V oddíle Rasismus a xenofobie AI připomíná kauzu vepřína v Letech u Písku, který byl postaven v 70. letech minulého století na místě koncentračního tábora pro Romy.

Zpráva s odvoláním na Úřad komisaře pro lidská práva Rady Evropy uvádí, že proces výkupu vepřína byl zdlouhavý, a připomíná, že smlouvu s majitelem výkrmny uzavřela česká vláda loni.

AI se pozastavuje i nad tím, že Česko pokračuje ve vývozu zbraní do zemí, kde hrozí, že budou použity k činům porušujícím lidská práva, například k nezákonnému použití síly proti demonstrantům či opozici.

Ve zprávě se také uvádí, že na květnovém zbrojařském veletrhu v Brně český prezident řekl, že český zbrojní průmysl potřebuje "vyvážet globálně". Podle AI "popřel, že země má zodpovědnost zabránit reexportu" zbraní do zemí, které "nejsou bezpečné".