Merkelová dala dohromady velkou koalici a bude dál vládnout Německu. Předseda sociálních demokratů Schulz oznámil, že končí

V Německu by mohla další čtyři roky pokračovat současná vláda velké koalice. Konzervativní blok CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokraté (SPD) se dohodli na rozdělení křesel v nové vládě. V jejím čele bude opět Merkelová z CDU. Deník Bild tvrdí, že sociální demokraté v nové vládě dostanou ministerstva zahraničí, financí nebo práce. CDU/CSU obsadí ministerstvo vnitra, hospodářství nebo obrany.

Předseda SPD Martin Schulz ve středu následně oznámil, že odejde z čela strany. Dvaašedesátiletého politika, který se má stát právě ministrem zahraničí, nahradí šéfka sociálnědemokratických poslanců Andrea Nahlesová. Bude první ženou, která nejstarší německou parlamentní stranu povede.

"Dospěl jsem k názoru, že pro SPD bude lepší, aby ji vedl někdo - a očekává to také strana - kdo nebude zároveň členem vlády," prohlásil Schulz. Z funkce chce odejít, až skončí vnitrostranické referendum, které má vznik  nové velké koalice potvrdit. Stane se tak tedy zřejmě v březnu. Nahlesovou, která se chce soustředit na obnovu strany, by pak měl předsedkyní zvolit mimořádný sjezd.

CDU/CSU a SPD se ještě musí domluvit na definitivním textu koaliční smlouvy, podle německých médií by to ale měla být jen formalita. Pokud by jednání o velké koalici zkrachovala, na Německo by nejspíš čekaly předčasné volby. Kancléřka Merkelová opakovaně varovala před nestabilitou, kterou by případná neschopnost vytvořit vládu mohla způsobit. "Nemůžeme se spolehnout jen na to, že Německo je na tom teď dobře," upozornila Merkelová s tím, že země potřebuje například masivní investice do digitalizace a na podporu inovací, aby si německá ekonomika udržela náskok před řadou konkurentů z celého světa.

Na těchto investicích, které by měly jít kromě digitalizace například také do školství, se CDU/CSU a SPD dohodly už dřív.

Shodly se i na dalším zpřísnění migrační politiky. Německo tak přijme maximálně 220 tisíc žadatelů o azyl ročně. Podobné počty běženců do Německa přicházely i před velkou migrační krizí z roku 2015 a občané je považují za přijatelné. Neznamená to, že Německo dá ročně azyl takovému množství lidí. U každého z nich posoudí, zda skutečně prchá před nějakým nebezpečím nebo zda jde jen o ekonomického migranta. Ti by měli být z Německa vyhoštěni.

Vláda velké koalice také podpoří další evropskou integraci. "Evropa musí svůj osud více než kdy dřív vzít do vlastních rukou," tvrdí její členové s narážkou na mocenské záměry Ruska, rostoucí vliv Číny či nepředvídatelnou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nová německá vláda chce například pokračovat v posilování společné evropské obrany. To podporuje i Česko.

Německo je také vstřícné k návrhům na další integraci eurozóny, což prosazuje například francouzský prezident Emmanuel Macron. Koalice souhlasí například s tím, aby země eurozóny měly k dispozici společný balík peněz, ze kterého by čerpaly podporu státy zasažené náhlou recesí.

O koaliční smlouvě ještě bude hlasovat všech zhruba 460 tisíc členů SPD. Ve straně je proti další velké koalici s Merkelovou velký odpor. Kancléřka svou CDU posunula výrazně do politického středu a tím sociálním demokratům přebrala řadu jejich témat. SPD tak v posledních letech postupně ztrácela voličskou podporu. Ve volbách v září loňského roku pro ni hlasovalo jen zhruba 20 procent Němců, což byl nejhorší výsledek od druhé světové války.

O hlasy přišla i Merkelová, i když volby opět jasně vyhrála. Pokud vláda velké koalice skutečně vznikne, bude Merkelová kancléřkou už ve čtvrtém volebním období.

Vstoupila by tak do historie po bok kancléřů Konrada Adenauera a Helmuta Kohla.