Katalánský premiér Carles Puigdemont chce v Bruselu bojovat za samostatnost Katalánska. O azyl prý v Belgii nepožádá

Katalánský premiér Carles Puigdemont v Bruselu prohlásil, že on a jeho ministři nadále představují legitimní vládu Katalánska.

Na tiskové konferenci řekl, že do Belgie nepřijel žádat o politický azyl. Jeho cílem je prý vysvětlovat katalánský problém ve městě, které je "institucionálním srdcem" Evropy.

Evropská unie, jejíž instituce v Bruselu sídlí, se ale v krizi už dříve jednoznačně postavila na stranu španělské vlády a zdůrazňuje potřebu udržení vlády práva v zemi.

"Žádám Evropu, aby jednala. V případě Katalánska jsou porušovány hodnoty, na nichž Evropa stojí," uvedl Puigdemont, který odjel do Belgie se sedmi členy svého kabinetu v pondělí. Některá média spekulovala, že se v zemi hodlají ukrýt před španělskou justicí.

Další členové katalánské vlády podle Puigdemonta pokračují ve své politické aktivitě v Barceloně jako představitelé legitimního kabinetu.

"Vlády se nevzdáváme. Budeme pracovat dál, přes omezení, která plynou z naší strategie nekonfrontace," uvedl Puigdemont.

Obrana Katalánska bude podle něj především politická.

Španělská generální prokuratura v pondělí katalánské předáky obvinila ze vzpoury, za niž hrozí až 25 let vězení. Důvodem obvinění jsou snahy o nezávislost Katalánska, kvůli nimž Madrid v pátek odvolal katalánskou vládu, ropustil regionální parlament a o víkendu převzal přímou správu autonomního regionu.

V úterý navíc španělský ústavní soud pozastavil platnost rezoluce o nezávislosti Katalánska, kterou v pátek schválil katalánský parlament. Informoval o tom deník El País. Soud rovněž upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu na jeho povinnost snažit se zabránit jakékoli iniciativě, která by vedla k naplnění této rezoluce.

"Chceme odsoudit politizaci španělské justice, její nedostatečnou nestrannost, skutečnost, že stíhá myšlenky a nikoli zločince. Chceme světu vysvětlit vážné demokratické nedostatky španělského státu," prohlásil Puigdemont na tiskové konferenci.

Razie na policejních stanicích v Katalánsku

Španělská policie mezitím v úterý ráno zasahovala na komisařstvích místní policie v Katalánsku. Důvodem je vyšetřování katalánské policie kvůli jejímu údajně pasivnímu počínání při referendu o nezávislosti Katalánska z 1. října. Agentura EFE v úterý s odvoláním na policejní zdroje uvedla, že razie na základě soudního příkazu se konaly na nejméně šesti místech, včetně ústředí regionální policie ve městě Sabadell nedaleko Barcelony.

Španělští policisté v úterý ráno vstoupili mimo jiné na velitelství katalánské policie (Mossos d’Esquadra) v Barceloně, Gironě (španělsky Geroně), Manrese či na ústředí v Sabadellu.

Hledali vnitřní rádiové komunikace policistů z 1. října, v nichž velitelé koordinovali policisty při referendu o nezávislosti tohoto autonomního regionu. To vyhlásila katalánská vláda i přes zákaz a výhrůžky Madridu, který hlasování označil za odporující ústavě a pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na jeho organizaci bude podílet.

Šéf katalánské policie u soudu

Španělská policie už před referendem zabavovala volební lístky a urny a řada volebních místností zůstala v den hlasování uzavřena.

Někteří Katalánci proto v předvečer referenda obsadili některé volební místnosti, aby se v nich 1. října mohlo hlasovat. Španělská policie proti nim zasáhla, použila i gumové projektily. Katalánská policie si naopak podle obvinění počínala příliš pasivně.

Nejde o první razii na katalánských policejních velitelstvích kvůli referendu.

Tento měsíc prohledávali španělští policisté například komisariát ve městě Lleida (španělsky Lérida) nebo v sídle Střediska telekomunikací a informačních technologií (CTTI) v Barceloně.

Kvůli údajné pasivitě při protestech před referendem stanul už před soudem tehdejší šéf katalánské policie Josep Lluís Trapero, který čelí obvinění ze vzpoury.