Katalánský premiér Carles Puigdemont v Bruselu prohlásil, že on a jeho ministři nadále představují legitimní vládu Katalánska.

Na tiskové konferenci řekl, že do Belgie nepřijel žádat o politický azyl. Jeho cílem je prý vysvětlovat katalánský problém ve městě, které je "institucionálním srdcem" Evropy.

Evropská unie, jejíž instituce v Bruselu sídlí, se ale v krizi už dříve jednoznačně postavila na stranu španělské vlády a zdůrazňuje potřebu udržení vlády práva v zemi.

Kdo je Puigdemont

Čtyřiapadesátiletý Carles Puigdemont pochází z malého města Amer, které leží severovýchodně od Barcelony. Má celkem sedm sourozenců a celá jeho rodina podporuje nezávislost Katalánska. 

Puigdemont studoval katalánskou filologii, studia ale nedokončil. 

Kariéru odstartoval jako novinář, pak se vypracoval na šéfredaktora malého regionálního deníku vycházejícího v katalánštině El Punt Evui. 

Později založil list Catalonia Today, který publikuje zprávy v angličtině. 

Přelomem v jeho kariéře je rok 2006.

Tehdy se za stranu Convergència Democràtica de Catalunya (CDC), jež prosazuje osamostatnění Katalánska, dostal poprvé do regionálního parlamentu. 

O pět let později se stal starostou zhruba 100tisícového města Girona. Bylo to vůbec poprvé po 30 letech, co radnici v Gironě neovládl kandidát z řad socialistů, kteří městu léta vládli. 

Předsedou katalánské vlády se stal po volbách v roce 2015.

"Žádám Evropu, aby jednala. V případě Katalánska jsou porušovány hodnoty, na nichž Evropa stojí," uvedl Puigdemont, který odjel do Belgie se sedmi členy svého kabinetu v pondělí. Některá média spekulovala, že se v zemi hodlají ukrýt před španělskou justicí.

Další členové katalánské vlády podle Puigdemonta pokračují ve své politické aktivitě v Barceloně jako představitelé legitimního kabinetu.

"Vlády se nevzdáváme. Budeme pracovat dál, přes omezení, která plynou z naší strategie nekonfrontace," uvedl Puigdemont.

Obrana Katalánska bude podle něj především politická.

Španělská generální prokuratura v pondělí katalánské předáky obvinila ze vzpoury, za niž hrozí až 25 let vězení. Důvodem obvinění jsou snahy o nezávislost Katalánska, kvůli nimž Madrid v pátek odvolal katalánskou vládu, ropustil regionální parlament a o víkendu převzal přímou správu autonomního regionu.

V úterý navíc španělský ústavní soud pozastavil platnost rezoluce o nezávislosti Katalánska, kterou v pátek schválil katalánský parlament. Informoval o tom deník El País. Soud rovněž upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu na jeho povinnost snažit se zabránit jakékoli iniciativě, která by vedla k naplnění této rezoluce.

"Chceme odsoudit politizaci španělské justice, její nedostatečnou nestrannost, skutečnost, že stíhá myšlenky a nikoli zločince. Chceme světu vysvětlit vážné demokratické nedostatky španělského státu," prohlásil Puigdemont na tiskové konferenci.

Razie na policejních stanicích v Katalánsku

Španělská policie mezitím v úterý ráno zasahovala na komisařstvích místní policie v Katalánsku. Důvodem je vyšetřování katalánské policie kvůli jejímu údajně pasivnímu počínání při referendu o nezávislosti Katalánska z 1. října. Agentura EFE v úterý s odvoláním na policejní zdroje uvedla, že razie na základě soudního příkazu se konaly na nejméně šesti místech, včetně ústředí regionální policie ve městě Sabadell nedaleko Barcelony.

Španělští policisté v úterý ráno vstoupili mimo jiné na velitelství katalánské policie (Mossos d’Esquadra) v Barceloně, Gironě (španělsky Geroně), Manrese či na ústředí v Sabadellu.

Hledali vnitřní rádiové komunikace policistů z 1. října, v nichž velitelé koordinovali policisty při referendu o nezávislosti tohoto autonomního regionu. To vyhlásila katalánská vláda i přes zákaz a výhrůžky Madridu, který hlasování označil za odporující ústavě a pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na jeho organizaci bude podílet.

Šéf katalánské policie u soudu

odtrhne se katalánsko od španělska? vše o referendu na jednom místě

Španělská policie už před referendem zabavovala volební lístky a urny a řada volebních místností zůstala v den hlasování uzavřena.

Někteří Katalánci proto v předvečer referenda obsadili některé volební místnosti, aby se v nich 1. října mohlo hlasovat. Španělská policie proti nim zasáhla, použila i gumové projektily. Katalánská policie si naopak podle obvinění počínala příliš pasivně.

Nejde o první razii na katalánských policejních velitelstvích kvůli referendu.

Tento měsíc prohledávali španělští policisté například komisariát ve městě Lleida (španělsky Lérida) nebo v sídle Střediska telekomunikací a informačních technologií (CTTI) v Barceloně.

Kvůli údajné pasivitě při protestech před referendem stanul už před soudem tehdejší šéf katalánské policie Josep Lluís Trapero, který čelí obvinění ze vzpoury.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist