Rok od sesazení brazilské prezidentky hrozí podobný osud i nové hlavě státu. Kvůli korupci protestují tisíce lidí

Ani ne rok poté, co brazilský parlament sesadil prezidentku Dilmu Rousseffovou, hrozí stejný osud jejímu nástupci Michelu Temerovi. V ulicích měst největší latinskoamerické země i v noci na pátek demonstrovaly proti Temerovi tisíce lidí, demisi podali ve čtvrtek dva ministři jeho vlády a podporu ztrácí prezident i v parlamentu.

Řada analytiků se shoduje, že Temer má své dny v nejvyšším úřadu sečteny. Ve čtvrtek dal totiž Nejvyšší soud zelenou vyšetřování podezření, že šéf státu mařil vyšetřování největší korupční kauzy v zemi (zvané Lava Jato, jež se týká korupce při přidělování státních zakázek státní firmy Petrobras). Temer obvinění odmítá a prohlašuje, že z úřadu prezidenta neodstoupí.

Existují ale tři možnosti, jak by mohl Temer jako prezident skončit. Jednou z nich je, že ho Nejvyšší soud uzná vinným z trestného činu a navrhne jeho sesazení. To by pak musely dvoutřetinovou většinou schválit obě komory parlamentu.

Druhou možností je proces sesazení, který stál loni křeslo i předchozí prezidentku Rousseffovou. Právě ji Temer loni v květnu (nejprve jako úřadující prezident, od srpna oficiálně) nahradil z pozice viceprezidenta v nejvyšším úřadě. Impeachment je delší proces (v případě Rousseffové trval osm měsíců) a rovněž vyžaduje dvoutřetinovou podporu obou komor parlamentu.

Nejrychlejší možností sesazení prezidenta Temera je, že Nejvyšší volební soud zruší výsledky voleb z roku 2014. Temer, jako kandidát na viceprezidenta, a Rousseffová totiž čelí obvinění, že na volební kampaň v roce 2014 použili nečisté peníze. Měli je údajně získat v korupční kauze kolem Petrobrasu, oba to popírají. Další stání soudu je plánováno na 6. června.

Pokud by Temer jako prezident skončil před vypršením svého volebního období, které končí 1. ledna 2019, převzal by vedení země předseda dolní komory parlamentu. Pokud by ten nemohl, stal by se dočasnou hlavou státu šéf Senátu. Třetí v nástupnictví je předseda Nejvyššího soudu. První dva jsou podle brazilského tisku rovněž vyšetřováni kvůli korupci.

Podle brazilské ústavy se předčasné prezidentské volby konají pouze v případě, že o tom rozhodne Kongres a hlava státu padne v prvních dvou letech čtyřletého funkčního období. V nynější situaci by se měly podle ústavy konat volby nepřímé, tedy hlavu státu by volili poslanci a senátoři na společné schůzi.

Nejnovější politickou krizi v Brazílii, která byla loni podle HDP devátou největší ekonomikou světa, odstartoval ve středu list O Globo. Ten napsal, že existuje nahrávka z březnové schůzky Temera s podnikatelem Joesleyem Batistou. Tento šéf z masokombinátu JBS, vyšetřovaného kvůli korupci v kauze zkaženého masa, podle listu při setkání Temera informoval, že zaplatí expředsedovi dolní komory parlamentu Eduardu Cunhovi za mlčení. Temer měl podle listu O Globo úplatek na schůzce odsouhlasit.

Cunha byl letos odsouzen za korupci k 15 letům a čtyřem měsícům vězení. Peníze měl údajně dostat za to, aby nevypovídal, výměnou za snížení trestu. Právě Cunha v prosinci 2015 jako šéf poslanců inicioval proces sesazení Rousseffové kvůli neústavním manipulacím s výsledky státního rozpočtu.

Prezidentský palác ve čtvrtek přiznal, že Temer se 7. března s Batistou sešel, odmítl však, že by se prezident snažil Cunhu umlčet. O čtyřicetiminutové nahrávce, z níž v pátek citovala brazilská média, Temer prohlásil, že "tajně pořízená nahrávka přinesla opět přízrak politické krize zatím netušených rozměrů".