Během čtyř let z Ruska zmizely miliardy dolarů, peníze šly i přes české banky. "Globální pračka" má napojení na ruskou FSB

Sofistikovaný mechanismus, který zahrnoval stovky firem, desítky bank a přinejmenším 500 lidí, v letech 2010-2014 vyvedl z Ruska minimálně 25 miliard dolarů. Z toho téměř 38 milionů proteklo přes české finanční ústavy, včetně PPF Bank a českou pobočku Raiffeisenbank. Vyplývá to z materiálů, které získal ruský list Novaja Gazeta a mezinárodní konsorcium investigativních novinářů OCCRP, které zahrnuje novináře ze 32 zemí. V Česku se na vyšetřování podílelo České centrum pro investigativní žurnalistiku.

Dokumenty s největší pravděpodobností pocházejí z tříletého vyšetřování, které vedou moldavské a lotyšské úřady. Právě přes tyto země vedla cesta peněz z Ruska do evropského finančního systému. Samotný princip byl poměrně jednoduchý. Klient "pračky" si založil tři firmy, zpravidla dvě ve Velké Británii a jednu v Moldavsku. Britská firma A poskytla na papíře britské firmě B půjčku s klauzulí o obří pokutě v případě nesplácení. Ruská firma s nastrčeným moldavským jednatelem za úvěr ručila. Když úvěr nebyl splácen, obrátila se firma A na moldavský soud, který rozhodl o tom, že je potřeba peníze zabavit. Ty jakoby náhodou byly na korespondenčním účtu ruské banky RZB ve finančním ústavu Moldinconbank. Odtud putovaly do lotyšské Trastakomercbanka v Rize.

Tam peníze zmizely v řetězci skořápkových firem, aby se ve finále dostaly k původním vlastníkům, ruským korupčníkům. Část peněz ale putovala také k organizacím, propagujícím ruský pohled na svět v Evropě. Příkladem může být polský marginální politik Mateusz Piskorski, který byl v roce 2016 zatčen "za kontakty s představiteli ruských tajných služeb, plnění jejich příkazů a přijímání od nich finančních prostředků". V "Globální pračce", jak organizaci překřtili novináři z Novoj Gazety, byly také peníze z firem okolo ruské státní železnice. Tu dlouhá léta vedl Vladimir Jakunin, který pravidelně pořádal na ostrově Rhodos setkání Dialog civilizací, navštěvovaný českým prezidentem Milošem Zemanem. Jeho předchůdce Václav Klaus zase zasedá v orgánech nového think-tanku, který Vladimir Jakunin založil v Berlíně.

Česká republika sice nebyla zdaleka nejdůležitější zemí, přes kterou ruské špinavé peníze proudily, ale ani tou nejméně důležitou. České centrum pro investigativní žurnalistiku zjistilo, že přes naše banky proběhlo 175 plateb v celkové hodnotě 37 868 816 dolarů. Většina z nich šla přes PPF Bank a českou pobočku Raiffeisenbank. Finančně analytický úřad ministerstva financí investigativcům potvrdil, že transakce banky nahlásily jako nestandardní, FAÚ ale nemělo důvod platby zablokovat. Většinou šlo o platby fiktivním společnostem, prostředníkům, nebo legitimní platby, které měly "naředit" a zakrýt nelegální operace.

Ústředními postavami celé organizace byli podle všeho ruský bankéř a developer Alexandr Grigorjev, v jehož bance RZB pracoval i bratranec ruského prezidenta Igor Putin, dále podnikatel Sergej Magin, přezdívaný Dvouprocentní Serjoža, a moldavský bankéř Vjačeslav Platon. Všichni tři jsou nyní ve vazbě. Nevypadá to ale, že by se vyšetřování podařilo dovést až do konce. Moldavští detektivové si stěžují, že ruské úřady jim házejí klacky pod nohy. Důvodem je nejspíše fakt, že řada z obviněných měla vazby na tajnou službu FSB. Mnozí se domnívají, že tajné služby také "Globální pračku" využívaly k diskrétnímu přesunu peněz do Evropy.