Odklon od jádra nebyl v souladu s německou ústavou, rozhodl soud. Energetické firmy mohou žádat odškodnění

Podle německého Ústavního soudu vláda nepostupovala zcela v souladu s ústavou, když se odklonila od jaderné energie. Německé energetické firmy budou mít šanci na "přiměřené" odškodnění.

Německý Ústavní soud částečně vyhověl požadavkům energetických firem E.ON, RWE a Vattenfall, které požadují miliardové náhrady, píše německý Die Welt. Společnosti podaly stížnost na německou vládu kvůli změně energetické politiky země - Energiewende: ta nepočítá v budoucnu s jadernými elektrárnami. K jejich odstavení tak dojde dříve, než původně mělo. Ke změně se vláda rozhodla po havárii jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku.

Rozhodnutí soudu firmám tak umožnilo dovolávat se na vládě kompenzací. Zákonodárci budou muset podle rozhodnutí soudu také nejpozději do 30. června 2018 změnit zákon o jaderné energetice.

O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2000 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem. V roce 2010 však kabinet konzervativní unie CDU/CSU a liberálních demokratů vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě ale vláda jen o rok později otočila a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila, především kvůli rychlosti změny.

Spolkový Ústavní soud konstatoval, že vláda má právo rozhodnout o ústupu od jaderné energetiky. Zároveň přitom ale musí odškodnit energetické společnosti, například za investice učiněné v dobré víře na základě rozhodnutí o prodloužení životnosti jaderných elektráren z roku 2010, které zvrat ve vládní politice v roce 2011 znehodnotil. Právě taková pasáž ale současnému zákonu o jaderné energetice chybí.

Rozhodnutí Ústavního soudu otevírá cestu k tomu, aby provozovatelé jaderných elektráren u civilních soudů žádali náhradu. Její celková výše by se podle médií mohla pohybovat kolem 19 miliard eur (514 miliard korun). Ke stížnosti Ústavnímu soudu se nepřipojil čtvrtý provozovatel jaderných elektráren - společnost EnBW, která je téměř výhradně vlastněná státem. Z odškodnění by ale mohla profitovat i ona.

Jestli nakonec firmy žaloby podají, není ale podle německých médií jisté. Firmy totiž zároveň s vládou vyjednávají o tom, kdo v budoucnu ponese jakou část zodpovědnosti za zpracování a uskladnění jaderného odpadu, a jsou v této věci zčásti odkázané na vstřícný přístup kabinetu.

Zástupci vlády jsou každopádně přesvědčeni, že rozhodnutí soudu neznamená miliardové náhrady. To připustila i mluvčí společnosti RWE. "Je skutečně pravda, že to není o miliardách eur kompenzací, jak se uvádělo v médiích," uvedla.

Možné odškodnění by podle Spolkového ústavního soudu mohlo mít i jinou formu než jen finanční. Podle německých médií tak není vyloučeno, že by náhrada spočívala třeba v prodloužení provozu některých jaderných elektráren.

V Německu je nyní v provozu osm jaderných reaktorů. Odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci zdejší energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se loni podílely z 30 procent na celkové výrobě elektřiny v zemi. V roce 2035 by měly pokrývat 60 procent německé spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.