Lodní přepravu táhnou ke dnu přebytečné kapacity. Čína nedokáže naplnit své předimenzované přístavy.

Přístavy v Číně hlásí problém. Nemají dost zboží na využití svých kapacit. Brání jim v tom útlum mezinárodního obchodu a přechod čínské výroby na pokročilé technologie.

Hongkongský přístav odbavil za prvních šest měsíců tohoto roku o deset procent méně kontejnerů než ve stejném období za minulý rok. "Máme problémy nejenom s množstvím zboží, čelíme také nedostatku půdy a malé ploše nábřeží," uvedla Jessie Chungová, předsedkyně místní asociace operátorů kontejnerových terminálů pro list Financial Times.

Není to však jen přelidněný a v mnoha ohledech specifický Hongkong, který má potíže. Už na konci srpna tohoto roku požádal o ochranu před věřiteli největší korejský kontejnerový dopravce Hanjin. Kromě toho, že jeho krach na čas způsobil chaos v mezinárodní lodní přepravě zboží, poukázal také na problém s přebytkem kapacit, kterým celé odvětví trpí.

"Lodní přeprava se stále více koncentruje, aliance přepravců racionalizují své sítě, což znamená méně přistání v přístavech a nižší frekvenci spojení," řekl listu Financial Times Olaf Merk, odborník na přístavy Mezinárodního dopravního fóra (ITF) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj  (OECD). "Pro přístavy je to nebezpečná hra, protože pokud jednu nebo více těchto aliancí nezískáte, můžete ztratit opravdu hodně," dodal expert.

V Číně se nachází sedm z deseti největších světových přístavů. V roce 2013 byl přebytek jejich kapacit vyšší než počet všech kontejnerů, které prošly Japonskem, Ruskem, Jižní Koreou a Tchaj-wanem. Místní úřady v Číně přitom tlačí na výstavbu větších a větších přístavů. Přebytek kapacit by se tedy podle ITF mohl do roku 2030 zdvojnásobit. "Příliš mnoho městských radnic spoléhalo na nové přístavy, že podpoří lokální růst HDP. Byl to špatný nápad," uvedl ještě v červenci profesor Kchuang Chaj-po z Ta-lienské námořní univerzity pro agenturu Nová Čína. Podle něj by měli místní politici "dát od přístavů ruce pryč a nechat trh dělat svou práci."

Přístavy se nedaří naplnit jak kvůli poklesu mezinárodního obchodu, tak kvůli přechodu čínské ekonomiky na výrobu a export pokročilých technologií, které podporuje i sama čínská vláda. Mobilní telefony a počítačové čipy totiž vyžadují o poznání méně místa než nábytek a obuv.

Čínský vývoz kontejnerů v prvních pěti měsících tohoto roku tak ve srovnání s minulým rokem klesl o sedm procent. Tento trend by měl navíc pokračovat. "Těžko počítat s tím, že se růst objemů vrátí na úroveň patnácti až dvaceti procent v letech po vstupu do Světové obchodní organizace v roce 2001," uvedl Osbert Tang, který analyzuje čínské přístavy pro agenturu Moody's.