Do NASA putuje jen 0,5 procenta amerického rozpočtu, pořád je to ale jediná organizace schopná posílat lidi na jiná kosmická tělesa a rozšiřovat hranice poznaného světa.
Největší naděje na vzkříšení někdejší slávy NASA padly současně s porážkami Teda Cruze a Marca Rubia v primárkách.
U Hillary Clintonové i Donalda Trumpa, kteří zůstali ve hře, je vesmír a NASA v nejlepším případě na okraji jejich zájmu.
Prestiž USA ve světě se do značné míry odvíjí i od jejich úspěchů ve vesmíru. Současná situace, kdy americké astronauty na oběžnou dráhu dopravují stařičké ruské lodě, je víc než výmluvná. Proto se voliči a novináři ptají prezidentských kandidátů také na vztah k NASA - a pro kosmickou agenturu to nevypadá moc dobře.
NASA přitom zdaleka není jen záležitostí Spojených států. Pořád ještě je to jediná instituce schopná posílat lidi na jiná kosmická tělesa a rozšiřovat hranice poznaného světa: nikdo jiný dosud nedokázal přinést vědecké poznatky a záběry z vnějších planet sluneční soustavy, nebo vyslat na oběžnou dráhu výkonný astronomický teleskop.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení