Světový pravoslavný synod připravovaný půl století je v ohrožení, protože účast na červencové akci na Krétě odřekla bulharská církev. Synodální shromáždění hlav všech uznávaných pravoslavných církví se neuskutečnilo už tisíc let. Bez přítomnosti všech patriarchů nemá podle regulí smysl.
Podle ruských médií je pro pravoslavný svět synod zcela mimořádnou událostí. Připravuje se od počátku 60. let minulého století. Veškeré rozhodování má být přijato bez hlasování konsensem, tedy všeobecným souhlasem. Pokud by se jediná ze 14 ortodoxních církví postavila proti, rozhodnutí přijato nebude. Právě proto by bulharská nepřítomnost celý projekt zmařila.
Agentura Interfax napsala, že podle Bulharů chybí v program řada důležitých bodů. Bulharská církev proto žádá, aby synod byl odložen. Některé jiné církve údajně kritizují předkládaný dokument o vztahu pravoslavných církví s ostatními křesťanskými konfesemi.
Některé církve podle Interfaxu závěry synodu považují za "příliš ekumenické". Vadí jim například, že katolíci a protestanti jsou v dokumentech označováni za církve a nikoli za kacíře, kteří se odvrátili od pravoslaví jako jediného pravého vyznání.
Pravoslavný synod na Krétě má kromě vztahu k ostatnímu křesťanskému světu projednat liturgické problémy postu a manželství nebo poslání církve v moderním světě. Každá církev, tedy i pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, by měla na shromáždění vyslat 24 biskupů.
Pravoslavná a římskokatolická církev působí samostatně od rozkolu, který vyvrcholil jako "velké schizma" v roce 1054. V poslední době se stále častěji ozývají hlasy po ukončení tisícileté odluky. Podle vatikánských zdrojů je velkým zastáncem sblížení obou církví papež František.
