Nepříjemné chvilky zažil ve čtvrtek belgický ministr vnitra Jan Jambon i jeho kolega z ministerstva spravedlnosti Koen Geens. Měli co vysvětlovat. Na jednání evropské osmadvacítky se mimo jiné řešila informace turecké strany o jednom z útočníků.
Turecký prezident Recep Tayiip Erdogan dříve uvedl, že muže, který v úterý spáchal sebevražedný atentát na bruselském letišti do Belgie Turci vrátili s tím, že se snažil přejít z Turecka do Sýrie a Belgie ho po vrácení ani nevyslechla.
"Říkali že neměli šanci toho člověka zadržet, protože neměli od Turecka dostatek informací," uvedl český ministr vnitra Milan Chovanec. Podle zdroje přímo z jednání šlo ale z belgické strany spíše o "výmluvy". "Turecko nás informovalo o jeho vyhoštění, až poté co ho vyhostilo. Na nizozemském letišti ho nešlo nijak zadržet," brání se belgický ministr spravedlnosti Koan Geens.
Navíc se ale ukázalo, že Belgie možná pochybila i v případě teroristy, který se odpálil v metru. Ten byl v belgickém vězení za krádeže aut. Byl ale propuštěn na podmínku. Tu však porušil. Před atentáty v Paříži pak úřadům zcela zmizel.
A je tu ještě jedna záležitost, nad kterou se podivuje týdeník Politico. Belgičané vyslýchali Salaha Abdeslama v čase mezi pátečním večerem, kdy ho belgická policie zatkla, a úterními atentáty pouze jednu hodinu. Abdeslam, který je podezřelý z účasti na teroristických útocích v Paříži 13. listopadu, měl přitom v Bruselu spoustu kompliců. Dokonce u něj policie našla výbušniny a roznětky, což byly poměrně významné indicie, že Abdeslam plánuje další útoky. Vyšetřovatelé se na to ovšem Abdeslama nezeptali.
Policie se brání tím, že byl Abdeslam zraněný, a proto ho nemohla vyslýchat déle.
Sobotka odmítá trvalé přerozdělování uprchlíků
Francii ve čtvrtek navštívil český premiér Bohuslav Sobotka, jenž si se svým francouzským protějškem Manuelem Vallsem rozuměl. Oba se na čtvrtečním jednání shodli, že trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků je pro obě země nepřípustný. Také se bavili o potřebě navýšení finančních prostředků pro obranu. Lépe by měly začít spolupracovat i české a francouzské tajné služby.
V Bruselu mezitím pokračoval hon na teroristy, kteří připravili v úterních atentátech o život nejméně 31 lidí. Dalších šedesát kriticky zraněných bojuje o život v nemocnicích.
Belgické úřady již potvrdily, že na letišti a v metru zabíjeli dva bratři, Khalid a Ibrahim El Bakraouiovi. Dalším sebevražedným atentátníkem na Zaventemu měl být Najim Laachraoui, muž považovaný za hlavního pyrotechnika nejen útoků v Bruselu, ale i těch v Paříži loni v listopadu.
Bruselské a pařížské atentáty definitivně propojilo prohlášení belgické prokuratury, že na jednoho z bratrů, Khalida, byl vydaný mezinárodní zatykač loni v listopadu kvůli podezření, že zajistil jednu ze skrýší pro pařížské atentátníky v belgickém Charleroi.
Beze jména a na útěku má zatím být "třetí muž". Ten, který na fotografii z průmyslové kamery na letišti má bílý plášť a klobouk. Atentátník z metra měl pak zřejmě komplice, jeho osud je v tuto chvíli neznámý.
On-line reportáž
Dobrý den, situaci po úterních teroristických útocích v Bruselu budeme i dnes sledovat on-line.
Ministři vnitra zemí Evropské unie budou chtít získávat více dat z telefonů, informuje z Bruselu zpravodajka HN Silvie Housková.
Ministři dnes přiletí do Bruselu na mimořádnou schůzku po útocích na bruselské letiště a stanici metra Maelbeek. Podle předběžných závěrů schůzky, které viděl deník Financial Times, budou ministři požadovat, aby měly země snazší přístup k datům mobilních operátorů a poskytovatelům internetového připojení. Ministři budou požadovat, aby byla evropská legislativa, která jim to umožní, navržena už do června.
Evropa bude složitě hledat rovnováhu mezi zajištěním bezpečnosti a ochrany soukromí.
Podle návrhu závěru, který získal deník Financial Times chtějí ministři „najít způsob, jak zajistit a získat rychleji a efektivněji digitální důkazy“. Mobilní operátoři by měli zlepšit vydávání dat a umožnit bezpečnostním složkám k datům v některých případech přímý přístup.
I přesto, že má nová legislativa obsahovat významné bezpečnostní pojistky proti zneužití, jedná se v Evropě o velký obrat. Byly to právě mnohé evropské státy v čele s Německem, které kritizovaly Spojené státy za jejich přístup ke sběru informací a přímého přístupu do dat mobilních operátorů poté, co praktiky amerických tajných služeb vyzradil jejich bývalý zaměstnanec Edward Snowden.
Belgické úřady zatím neuvolnily seznam obětí. Podle mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaely Lagronové "je pravděpodobnost, že mezi oběťmi jsou Češi, velmi malá," uvedla v ČT. Ministerstvo podle jejích slov vychází například z toho, že české úřady nekontaktovali žádní Češi, kteří by pohřešovali své blízké.
Podle belgického deníku La Dernière Heure sledovali bratři Bakraouiovi před sebevražedným útokem šéfa belgického střediska pro výzkum jaderné energetiky. Na zhruba desetihodinové video zachytili průřez ředitelovým dnem.
Momentka z pražského Masarykova nádraží, na místě jsou i výsadkáři s útočnými puškami a páskami "Vojenská policie"
Francouzská agentura AFP s odvoláním na právního zástupce přinesla informaci, že Salah Abdeslam chce být vydán do Francie. Bruselský soud dnes také rozhoduje o prodloužení vazby pro Abdeslama.
"Salah Abdeslam mě požádal, abych vás informoval, že chce do Francie odcestovat co nejdříve," uvedl právník Sven Mary, podle něj "chce vysvětlit svůj pohled ve Francii", cituje Reuters jeho vyjádření pro francouzská média.
Abdeslam se zároveň chce poté vrátit do Belgie.
Záběry z kamer v metru naznačují, že útočník z metra, Khalid Bakraoui, měl komplice, uvádějí belgická média. Zda se při útocích odpálil, nebo z místa činu uprchl, není v tuto chvíli jisté.
Z více jak třiceti obětí úterních útoků byli zatím identifikováni tři lidé. Jedná se o Leopolda Hechta, univerzitního studenta, Adelmu Tapiu Ruiz, matku dvojčat původem z Peru, a Oliviera Delespessea, který pracoval ve Valonsko-bruselské federaci.
Nad obětmi útoků lidé vyjadřují soustrast i přes Facebook. Rektor univerzity napsal, že "není slov, která by vyjádřila zděšení", které čin způsobil. Federace také publikovala smuteční oznámení. Identifikace dalších obětí stále probíhá.
Zveřejnil(a) Fédération Wallonie-Bruxelles/Officiel dne 23. březen 2016
#BREAKING Paris suspect Abdeslam says he 'didn't know' about Brussels attacks: lawyer
— AFP news agency (@AFP) 24. března 2016
Belgická média informovala o evakuaci vlakové zastávky v Lovani kvůli podezřelému balíčku
#Direct La gara de Louvain évacuée après la découverte d'un colis suspect https://t.co/Q6YSUN8EIv pic.twitter.com/ljohksXemD
— Le Soir (@lesoir) 24. března 2016
Český předseda vlády Bohuslav Sobotka je dnes na návštěvě Francie. Setká se s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem i svým protějškem, premiérem Manuelem Vallsem. Jedno z klíčových témat bude bezpečnost.
„Zajímají nás, jaká byla ve Francii po pařížských útocích realizována bezpečnostní a preventivní opatření a jak se osvědčila. Hovořit budeme také o zlepšení spolupráce zpravodajských služeb v EU", uvádí předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Fotografie Sobotky s Vallsem je z jejich dřívějšího setkání.
Deník Independent publikoval žebříček 15 zemí, ze kterých se rekrutuje nejvíce zahraničních bojovníků Islámského státu. V Evropě vede právě Belgie.
The 15 countries that produce the most Isis fighters https://t.co/8GcaTx709s pic.twitter.com/30urQnjASB
— indy100 (@indy100) 24. března 2016
Ulice Rue de la Loi vedle stanice metra Maalbeek se opět otevřela dopravě. Ke stanici lidé chodí pokládat květiny jako vzpomínku na oběti útoků, informuje server politico.eu.
Německé aerolinky Lufthansa zrušily veškeré lety do a z Bruselu až do 28. března. Letecké spojení nahradily na čtyři dny kyvadlovou autobusovou dopravou.
Due to recent events, further flight operations to/ from Brussels will be affected. For more info, please check https://t.co/tB0SQbokuZ.
— Lufthansa (@lufthansa) 23. března 2016
Soudní líčení o vazbě pro Salaha Abdeslama bylo na žádost obhajoby odročeno na 7. dubna, informuje britský The Guardian.
Abdeslamův obhájce Sven Mary před soudní síní zopakoval, že jeho klient "chce být převezen do Francie, jak jen to půjde".
„Jsme tu dva dny, zítra už odjíždíme. Viděli jsme tu hodně policejních aut, a tady u Louvru je i hodně vojáků. Mám trochu obavy,“ uvedla pro HN u slavné skleněné pyramidy u Louvru asi padesátiletá Soraya, která na výlet do Evropy přijela až z Brazílie. „Jeli jsme v metru, našel se tam podezřelý balík, museli jsme hned odejít, měla jsem strach,“ dodala.
Podobně se cítila také asi třicetiletá turistka ze Španělska María. „Je tu hodně policistů, ale díky nim se cítím trochu bezpečněji. Strach ale mám,“ upozornila.
Foto: Simone Radačičová
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nabídl svému belgickému protějšku Charlesi Michelovi pomoc v boji proti terorismu. Podle některých informací izraelské zpravodajské služby Belgii před možností útoku varovaly předem.
PM Netanyahu offers Israel’s assistance in battling terrorism to #Belgium's PM @CharlesMichel & #EU's @FedericaMog https://t.co/RcQQJHmTpz
— Israel Foreign Min. (@IsraelMFA) 24. března 2016
"Projet se bruselským metrem po teroristickém útoku na stanici metra Maelbeek je trochu mrazivá zkušenost. Do stanic je otevřen vždy jen jeden vchod, u kterého vojáci kontrolují obsah kabelek a všech zavazadel. Zároveň vojáci vyzývají k rozepnutí bund, aby mohli zkontrolovat, jestli pod nimi nemá člověk pás s výbušninou. V samotném metru je pak jen minimum lidí oproti normálním dnům. Několik obyvatelů Bruselu mi včera řeklo, že se do metra teď nějakou dobu neodváží," píše reportérka Silvie Housková z Bruselu.
Není zatím úplně jisté, jestli Khalidovi Bakraouiovi pomáhal provést teroristický útok ve stanici metra Maelbeek ještě další člověk. Média ale spekulují, že policie pátrá po dalším podezřelém, který podle záznamu bezpečnostních kamer v metru s Khalidem ve stanici před útokem mluvil a měl v té době u sebe velkou tašku.
„Rád bych získal podporu Francie pro postoje skupiny V4 k posílení ochrany vnějších hranic. Musíme mít kontrolu nad tím, kdo přichází do Evropy, musíme být schopni identifikovat lidi, kteří by mohli radikalizovat muslimy v Evropě. Musíme být schopni identifikovat lidi, kteří by mohou mít sklon k terorismu. A musíme být schopni proti takovým lidem zasáhnout,“ uvedl Sobotka před svým jednáním s francouzskými špičkami.
S francouzským premiérem Vallsem by se mohl shodnout - ten v den útoků v Bruselu zdůrazňoval právě ochranu vnějších hranic EU. Valls již včera navštívil Brusel, kde jednal s belgickým premiérem i předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Má tak k dispozici nejaktuálnější informace...
Vojaci hledaji pasy s vybusninou, do metra vpousti jen po rozepnuti bundy. #BrusselsAttacks @Hospodarky @Aktualnecz pic.twitter.com/xwcL4T9Wn5
— Silvie Housková (@SilvieTres) 24. března 2016
Ibrahim El Bakraoui, který se v úterý odpálil na letišti Zaventem, byl v loňském roce dvakrát zadržen v Turecku a dvakrát deportován, píše agentura Reuters s odkazem na tureckého státního úředníka.
Turecký prezident Erdogan již včera informoval o jeho zatčení v červnu loňského roku, nyní vyplula na povrch informace o tom, že se do země vrátil a byl znovu zadržen v sprnu.
Aerolinky Brussels Airlines obnovují od čtvrtka některé lety z Belgie. Zaventem zůstává zavřený, využijí proto letiště v Lutychu a Antverpách.
Z tohoto poloprázdného domu teroristé odjeli s výbušninami na letiště. Reportáž pro Události a @HorizontCT24 pic.twitter.com/Olw1X7NG4x
— Bohumil Vostal (@BohumilVostal) 24. března 2016
Foto: Simone Radačičová
Ministr spravedlnosti Belgie Koen Geens řekl, že nic neví o komunikaci ze strany Turecka, která by se týkala Ibrahima El Bakraouiho, uvedl server Politico.
Ibrahim El Bakraoui, který se v úterý odpálil na letišti Zaventem, byl v loňském roce dvakrát zadržen v Turecku a dvakrát deportován, píše agentura Reuters s odkazem na tureckého státního úředníka.
Turecký prezident Erdogan již včera informoval o jeho zatčení v červnu loňského roku.
Ministr vnitra Jan Jambon nabídl svou rezignaci kvůli útokům v Bruselu. Jeho rezignace nebyla přijata premiérem Charlesem Michelem.
Demisi podal podle La Libre Belgique i ministr spravedlnosti Koen Geens. I jeho rezignaci premiér Michel odmítl.
O čem jednal Sobotka s premiérem Vallsem? „Potřebujeme lepší spolupráci tajných služeb zemí EU, rychlou výměnu informací a musíme mít také schopnost na to rychle reagovat z hlediska naší vlastní legislativy,“ uvedl mimo jiné Sobotka.
Podle belgických médií může toto rozhodnutí souviset s událostmi posledních dní. Sedm ze zaměstnanců mělo přijít o povolení ke vstupu do zaměstnání už po zátahu v bruselské čtvrti Forest v minulém týdnu.
Bratři Khalid a Ibrahim Bakraouiovi, kteří se v úterý odpálili na letišti a v metru v Bruselu, sledovali šéfa belgického střediska pro výzkum jaderné energetiky (SCK/CEN). O tom, že policie našla kamerový záznam, který zachycuje den ředitele střediska, informoval s odvoláním na své zdroje belgický deník La Dernière Heure.
Belgický premiér Charles Michel pronesl proslov na Place de la Nation. „Naše země je v šoku. Zaventem a Maelbeek reprezentují naši každodenní svobodu,“ řekl Michel. Vláda po atentátech vyhlásila třídenní smutek.
Attentats #Bruxelles : "c’est la liberté au quotidien qui a été massacrée" - @CharlesMichel https://t.co/Byzh4USSLj pic.twitter.com/017JSSxb6T
— TV5MONDE Infos (@TV5MONDEINFO) 24. března 2016
#MinuteDeSilence – Le #Luxembourg rend hommage aux victimes des attentats de #Bruxelles XB pic.twitter.com/zulvtdOVHL
— Bettel Xavier (@Xavier_Bettel) March 24, 2016
Česká policie zatím neuvažuje o tom, že by na tuzemských mezinárodních letištích zavedla plošné kontroly pasažérů před vstupem do letištních terminálů jako v Bratislavě. Po útocích v Bruselu policie zavedla opatření, v rámci něhož prostory letiště i před nástupními terminály střeží víc hlídek.
V Bratislavě musí cestující nově bezprostředně po vstupu do letištní haly projít bezpečnostním rámem, na kontrolu zavazadel má ochranka k dispozici také zvláštní zařízení. Do terminálu se lze nyní dostat pouze jedním vstupem.
#BrusselsTribute Hulde aan de slachtoffers - Hommage aux victimes - Tribute to the victims pic.twitter.com/Bag9Wtiaoy
— Belgian Royal Palace (@MonarchieBe) 24. března 2016
A small gathering outside Belgium's federal parliament for a minute's silence. The King & PM will lay wreaths. pic.twitter.com/MgcMbglRa9
— Piers Scholfield (@inglesi) March 24, 2016
V Bruselu budu mluvit o tom, že terorismu musíme čelit včasnou výměnou informací, odhalováním radikálů a rozkrýváním jejich evropských buněk
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) 24. března 2016
Belgická prokuratura ve čtvrtek potvrdila, že loni v prosinci vydala mezinárodní zatykač na jednoho ze dvou bratrů El Bakraouiových kvůli podezření z jeho účasti na útocích v Paříži.
Khalid El Bakraoui se ocitl v hledáčku belgických vyšetřovatelů kvůli podezření, že si pod falešnou identitou pronajal nemovitost v Charleroi. Ta měla být využívána jako skrýš pro teroristickou buňku, která zosnovala pařížské atentáty. Belgická policie nemovitost prohledala 9. 12. 2015 a vydala na Bakraouiho mezinárodní zatykač o dva dny později. Jeho detaily a fotka jsou na webových stránkách Interpolu, páše agentura Reuters.
Podle informací serveru CBS News byly útoky na belgickou metropoli naplánované organizací Islámský stát na Velikonoční pondělí. Kvůli pátečnímu zadržení Salaha Abdeslama, který byl na útočníky údajně napojen, byla ale celá akce urychlena.
Server dále upozorňuje na chyby, kterých se belgické úřady dopustily, když bratry El Bakraouiovy označily za pouhé zločince a unikly jim jejich vazby na islámský extremismus.
Do budovy Rady EU začali přijíždět ministři vnitra členských států EU na mimořádnou schůzku svolanou nizozemským předsednictvím po teroristických útocích v Bruselu, hlásí z Bruselu zpravodajka HN Silvie Housková.
„Musíme udělat vše pro to, abychom ochránili naši svobodu, demokracii a způsob života,“ uvedl před schůzkou nizozemský ministr vnitra Ronald Plasterk.
Nizozemský ministr vnitra Ronald Plasterk při příjezdu do budovy Rady EU v Bruselu prohlásil, že se svými protějšky bude na schůzce projednávat "opatření zavedená po listopadových pařížských atentátech a jejich dostatečnost".
Od zpravodajky HN v Paříži Simone Radačičové
Najim Laachraoui, který se odpálil na letišti Zaventem a který je také podezřelý z výroby výbušnin použitých při teroristických útocích v Paříži v listopadu loňského roku, byl vzorným studentem bruselské katolické střední školy. Její ředitelka o tom informovala agenturu Reuters.
"Najim byl velmi dobrý student," nechala se slyšet ředitelka institutu Sainte Familie d'Helmet Veronica Pellegrini. "Nikdy nezmeškal hodinu."
Laachraoui odmaturoval v roce 2009. "Od té doby jsme o něm neslyšeli," uzavřela ředitelka školy.
„Smutněním to nemůže skončit, musíme (z útoků) vyvodit důsledky, hlavně lepší sdílení informací,“ apeloval německý ministr vnitra Thomas de Maizière v Bruselu. Lepší spolupráci států při výměně informací požaduje například i místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
„Musíme se posunout od slov k činům. Životy našich obyvatel jsou v ohrožení,“ uvedl eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos. „Dnes je klíčový moment. Nemůžeme už čekat. Já doufám, že dnes tady uděláme několik velmi důležitých rozhodnutí,“ dodal s tím, že po pařížských atentátech ministři vnitra přijali protiteroristickou strategii, ale jen velmi pomalu ji přetavují do praxe. „Naši obyvatelé se bojí, musíme jim vrátit pocit bezpečí,“ uvedl Avramopulos.
Agentura Reuters informovala, že letiště Zaventem nebude odbavovat civilní lety minimálně do pondělí.
"Jsem rád, že jsme se s předsedou vlády Francie Manuelem Vallsem shodli na tom, že obě naše země nesouhlasí s tím, aby se v Evropě zaváděl nějaký trvalý mechanismus k přerozdělování uprchlíků. Potvrdil mi stanovisko Francie, že nebude souhlasit s tím, aby se zaváděl permanentní relokační mechanismus," uvedl premiér Sobotka po setkání s Vallsem.
"Shodli jsme se také na tom, že teď je potřeba soustředit se na opatření, které posílí ochranu vnější schengenské hranice. Stejně jako České republika i Francie podporuje, aby co nejrychleji vznikla společná evropská pohraniční a pobřežní stráž," dodal.
S Vallsem se Sobotka shodl na tom, že je také potřeba, aby Turecko začalo uvádět to praxe dohodu s unií – tedy, aby začalo brát zpět uprchlíky z Řecka. "Jak Francie tak ČR posílají do Řecka pomoc. Teď je potřeba, aby Řecko všechno dobře zorganizovalo," upozornil.
"Shodli jsme se také na tom, že dnes se Evropa čím dál tím víc musí věnovat tomu, aby řešila bezpečností otázky ve svém okolí - s tím že je potřeba, aby se navyšovaly výdaje na obranu. Tedy aby jednotlivé evropské země posilovaly své bezpečnostní složky a struktury," řekl Sobotka.
Ten informoval své francouzské partnery o tom, že Česko navyšuje svůj rozpočet na obranu a posiluje tajné služby. "Mluvili jsme také o spolupráci tajných služeb, protože je to velmi důležitá otázka prevence teroristických útoků," dodal.
"Potvrdili jsme si, že máme zájem dále rozvíjet spolupráci mezi českými a francouzskými tajnými službami, která už dnes velmi intenzivně probíhá," řekl premiér.
Belgická prokuratura dnes potvrdila dřívější informaci médií, že úřady na Brahima El Bakraouiho vydaly před atentáty mezinárodní zatykač kvůli podezření z podílu na pařížských atentátech z 13. listopadu.
Belgičtí ministři vnitra a spravedlnosti Jan Jambon a Koen Geens dali své funkce k dispozici, premiér Charles Michel jejich odchod ale odmítl. Jambon zprávu médií potvrdil v rozhovoru s televizí VTM.
Minuta ticha za oběti úterních útoků na půdě Evropské komise.
A minute's silence in honour of the victims of #BrusselsAttacks at the beginning of today's extraordinary meetinghttps://t.co/l6iypowTi7
— EU Council (@EUCouncil) 24. března 2016
Rakouský deník Kronen Zeitung přinesl informaci o tom, že nejhledanější terorista Evropy Salah Ambdeslam cestoval před dvěma měsíci do Budapešti. Zpráva naznačuje, že tam vyzvedl jednoho ze svých kompliců cestujících mezi uprchlíky ze Sýrie.
Belgický ministr vnitra Jan Jambon informoval své kolegy o tom, jak Belgie postupuje ve vyšetřování teroristických útoků. Podle českého ministra vnitra Milana Chovance vysvětloval i to, jak proběhlo vrácení Ibrahima Bakraouiho z Turecka.
Turecký prezident Recep Tayiip Erdogan totiž uvedl, že muže, který v úterý spáchal sebevražedný atentát na bruselském letišti do Belgie Turci vrátili s tím, že se snažil přejít z Turecka do Sýrie a Belgie ho po vrácení ani nevyslechla. "Říkali že neměli šanci toho člověka zadržet, protože neměli od Turecka dostatek informací," uvedl Chovanec. Podle zdroje přímo z jednání šlo ale z belgické strany spíše o "výmluvy".
Ministři vnitra na mimořádné schůzce jednali také o snazším přístupu tajných služeb k datům mobilních operátorů a internetových provozovatelů. Podle českého ministra vnitra Milana Chovance je ale nejdříve potřeba dát dohromady konkrétní detaily toho, jak by mohla nová pravidla vypadat.
"Nesmí to znamenat výrazný zásah do svobod lidí. My přeci nemůžeme těm teroristům udělat tu radost, že na základě hrozeb omezíme natolik svobodu lidí, že ti lidé přestanou věřit v demokracii," uvedl Chovanec.
Belgická opozice dnes vyzvala k vytvoření vyšetřovací komise, která by se měla zabývat selháním vládních úřadů v kauze Brahima El Bakraouiho. Vláda se po úterních teroristických útocích v Bruselu ocitla pod značným tlakem, především pak kvůli prohlášení Turecka, že loni Belgii s varováním předalo jednoho z nynějších atentátníků.
Belgičané mohli pochybit nejen v případě Turky navráceného Ibrahima Bakraouiho, ale také v případě jeho bratra Khalida, který spáchal sebevražedný atentát ve stanici metra Maelbeek. Ten byl v belgickém vězení za krádeže aut.
Byl ale propuštěn na podmínku. Tu však porušil. Podle belgického deníku De Morgen, kterému to potvrdil prokurátor z Monsu ho policisté viděli, jak se schází s bývalým komplicem, což podle podmínek propuštění nesměl. Soud ho ale do vězení nevrátil, protože jinak všechno co měl, dodržoval: scházel se se pracovníkem justice, hledal si práci a nejevil známky radikalizace.
Situace se ale změnila po 22. říjnu 2015, tedy před atentáty v Paříži. Khalid se přestal scházet s justičním dozorem a úřadům zmizel.
Podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka by bylo možná efektivnější se zaměřit ne na samotné radikály, ale na tok nebezpečného materiálu. Zabránit útočníkům přístup ke zbraním a rozbuškám. "Určitě se logistika, která je potřebná k takovému výbuchu hledá snáze než samotný pohyb osob, které mohou a nemusí být radikálové," uvedl Kaliňák.
"I my jsme našli díru v naší legislativě, kterou jsme museli velmi rychle změnit," přiznal Kaliňak.
Na mysli měl velmi laxní zákony pro znehodnocování zbraní. Podle slovenského zákona znehodnocené zbraně šly totiž velmi jednoduše znovu aktivovat. A podle vyšetřovatelů to byly právě zbraně koupené na Slovensku, kterými zabíjeli útočníci například v redakci Charlie Hebdo.
Belgické informační a bezpečnostní centrum snížilo stupeň teroristické hrozby z nejvyššího – čtvrtého – stupně na třetí. Uvedl to belgický ministr vnitra Jan Jambon.
ALERTE L'Ocam a décidé de baisser le niveau de la menace à 3, annonce Jan Jambon sur RTL https://t.co/Q6YSUN8EIv
— Le Soir (@lesoir) 24. března 2016
Belgický soud rozhodne o prodloužení vazby pro Salaha Abdeslama 7. dubna, dnešní jednání bylo odročeno na žádost jeho právního zástupce Svena Maryho. Abdeslama, který je považován za přeživšího teroristu z loňských útoků v Paříži, zadržela policie v belgické metropoli minulý pátek.
Ministři vnitra se v deklaraci shodli na tom, že "budou hledat cesty, jak zajistit a získávat rychleji a efektivněji digitální důkazy tím, že zintenzivní spolupráci se třetími zeměmi a poskytovateli služeb, aktivními v Evropě".
Belgický ministr spravedlnosti Koen Geens uvedl, že data komunikačních společností jako Skype, Viber nebo What´s up "by měly být přístupné pro tajné služby".
Jak to bylo s vyhoštěním Ibrahima Bakraouiho není podle belgického ministra spravedlnosti Koena Geense "ještě přesně známo".
"Turecko nás informovalo o jeho vyhoštění, až poté co ho vyhostilo. Osoba přistála na letišti Schiphol v Nizozemsku a podle toho, co nám bylo řečeno, se o tom nizozemské úřady dozvěděly až po přistání letadla. Takže ho nemohly nijak zadržet. Měl belgickou občanku, a tak nemusel jít k žádné zvláštní bezpečnostní kontrole," uvedl Geens s tím, že zítra dodá více informací.
Belgičané vyslýchali Salaha Abdeslama v čase mezi pátečním večerem, kdy ho belgická policie zatkla, a úterními atentáty pouze jednu hodinu. Podle bruselského týdeníku Politico to uvedl jeho právník a dva zdroje blízké vyšetřování. Abdeslam, který je podezřelý z účasti na teroristických útocích v Paříži 13. listopadu, měl přitom v Bruselu spoustu kompliců. Buňka, ve které pracoval měla mít podle francouzského premiéra Manuel Valls až 30 členů.
BREAKING: Salah Abdeslam questioned 4 only 1hr before #BrusselsAttacks #Belgium missed huge opportunity https://t.co/p6P0USkuwt
— Ryan Heath (@PoliticoRyan) 24. března 2016
Podle Politica ho belgické úřady nevyslýchaly proto, že byl ještě slabý a unavený po operaci, kterou podstoupil poté, co ho při zatýkání střelil policista do kolene. Týdeník se nad tím pozastavuje především proto, že belgická a francouzská policie našla v místě, kde byly na sklenici Abdeslamovy otisky zároveň zbraně a rozbušky, což mohlo naznačovat, že se buňka k nějakému útoku může chystat.
Závěrečné společné prohlášení po dnešním mimořádném jednání ministrů zemí EU odpovědných za spravedlnost a bezpečnost uvádí, že pro členské země se stává prioritou nalezení cest, jak by bylo možné efektivněji a rychleji získat "digitální důkazy". Zmiňuje se v této souvislosti nutnost užší spolupráce se třetími zeměmi a s poskytovateli služeb, kteří v EU působí. Potřebné jsou podle textu také přímé kontakty těchto firem s institucemi, které v členských zemích unie odpovídají za bezpečnost obyvatel. Návrhy konkrétních kroků v této "komplexní" oblasti by měly být probírány na červnovém unijním summitu.
Český ministr vnitra Milan Chovanec poznamenal, že do té doby bude třeba daleko přesnější vysvětlení, co se podobným postupem myslí. "Tady to zaznělo jen velmi vágně a já budu chtít, aby se to rozvedlo," řekl v Bruselu Chovanec.
Dnešní on-line reportáž k teroristickým útokům v Belgii končí. Další vývoj událostí budeme sledovat i v následujících dnech. Děkujeme za pozornost a přejeme hezký zbytek večera.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist