Neznámý příběh muže v masce Vetřelce. Mimozemšťana zahrál štíhlý nigerijský obr, který se v žádném jiném filmu neobjevil

Vetřelec, ze kterého odkapávala smrtící hrozba ve vesmírné hororové klasice režiséra Ridleyho Scotta z roku 1979, byl doslova průlomovou filmovou hvězdou. S čelistí slinící kyselinu se tento mimozemšťan nesnažil lidi jen lovit a zabíjet, ale část svých nešťastných obětí také měnil na náhradní líheň svých potomků.

Ale ačkoliv filmoví nadšenci vědí spoustu o hercích ve filmu - od hrdinky Ripleyové v podání Sigourney Weaverové až po celou posádku vesmírné lodi Nostromo -, muž ukrytý pod maskou titulní příšery byl skoro stejně nepolapitelný jako tvor, kterého ztvárnil na plátně, napsal zpravodajský server CNN.

Hercem oblékajícím kostým vetřelce byl Bolaji Badejo. Tento 208 centimetrů vysoký Nigerijec zemřel v roce 1992 na genetickou poruchu krve. Ale díky rozhovorům s těmi, kdo ho poznali během natáčení, se CNN podařilo poskládat dohromady příběh jednoho z největších padouchů Hollywoodu - a jednoho z nejméně pravděpodobných herců na světě.

Mick Allder, který dohlížel na zvláštní efekty, se směje, když vzpomíná na první setkání s Badejem. "Ridley vešel dovnitř s tím chlapíkem. Připadal mi vysoký jako žirafa. Když stál ve dveřích, viděli jste tělo, ale ne hlavu, protože ta byla nad zárubní."

Režisér Ridley Scott a asistent produkce Ivor Powell si dlouho lámali hlavu, kdo by mohl převzít roli vetřelce. Zvažoval se Peter Mayhew, který si zahrál roli Žvejka (v originále Chewbacca) ve Star Wars, stejně jako několik hráčů basketbalu, mimové i 190 centimetrů vysoká německá modelka Veruschka von Lehndorff, která si zahrála v bondovce Casino Royale. Ale nikdo tak docela nezapadal do role nepozemské bytosti, kterou vytvořil švýcarský surrealistický umělec H. R. Giger.

"Měli jsme představu kudlanky nábožné," vzpomíná Powell. "Potřebovali jsme někoho neuvěřitelně vysokého s dlouhýma nohama, aby se mohl přikrčit a budit dojem hmyzu."

Nakonec se Gigerovo stvoření objevilo - v hospodě v londýnské čtvrti Soho. Bolaji Badejo se narodil v roce 1953 v nigerijském Lagosu a byl synem generálního ředitele Nigerijské vysílací korporace. Odjel studovat nejprve do Etiopie, pak do Spojených států a nakonec se přesunul do Londýna, aby studoval grafiku.

Do hospody v Soho, kde byl, náhodou vešel castingový agent Peter Ardram, a když Badeja uviděl, okamžitě volal Powellovi. "Uviděl jsem v baru jednoho chlápka," řekl mu. "Je přesně takový, jak jsi říkal. Ale nikdy v ničem nehrál, ani nic podobného nedělal." Nicméně mu domluvil schůzku.

"Jakmile jsem vešel dovnitř, Ridley Scott okamžitě věděl, že našel správného člověka," řekl Badejo v jednom ze zřídkavých rozhovorů, který v roce 1979 poskytl francouzskému filmovému časopisu Cinefantastique. Nigerijec měl dlouhé končetiny a štíhlou postavu, což bylo pro roli ideální, ale přeměnit ho do Gigerovy vize nebylo nijak snadné.

Badejo měl osobní trenéry, kteří mu pomáhali vypracovat svaly v určitých partiích těla, a bral hodiny u mimů, aby se naučil pohybovat podle Scottových představ. "Chtěl, aby se to stvoření pohybovalo ladně a zlověstně, což vyžadovalo pomalé, promyšlené pohyby," uvedl Badejo v rozhovoru pro Cinefantastique.

To ztěžovala především mimozemšťanova skoro metr dlouhá hlava. V plném kostýmu mohl Badejo dýchat a trochu viděl - ale nic moc jiného. "Sotva jsem viděl, co se děje kolem. Bylo v tom děsivě horko, mohl jsem to mít na sobě jen asi 15 nebo 20 minut v kuse," vzpomínal ve zmíněném rozhovoru.

A to ještě unikl jedné nepříjemnosti. Allder uvedl, že v jedné fázi zvažovali, že naplní poloprůhlednou vetřelcovu hlavu živými červy. Zatímco od červů produkce ustoupila, odkapávající kyselina místo slin se na plátno dostala. Jen s tím rozdílem, že při natáčení ji simuloval lubrikační gel - spousta lubrikačního gelu.

"Potřebovali jsme něco slizoidního, co ale nepoškodí kostým. Zkoušeli jsme všechny druhy lepidel na tapety, ale lubrikační gel fungoval nejlíp. Když jsme pak obvolávali všechny nemocnice a lékárny a skupovali zásoby, co měli na skladě, vypadali jsme jako sexuální maniaci," vzpomíná Allder.

Uvězněný v obleku, napůl slepý a pokrytý lubrikačním gelem - tahle role zloducha rozhodně nebyla snadná. Ale Badejo si nikdy nestěžoval - ani v nejmenším, dodal Allder. "Byl trochu uzavřený do sebe. Už samotné natáčení pro něj muselo být hodně podivné, a navíc byl středem pozornosti… byl to pro něj trochu šok."

"My jsme věděli, že tvoříme kultovního filmového zloducha," uvedl Powell a myslel tím sebe a režiséra Scotta. Jestli to věděl ještě někdo jiný, to je otázkou. "Nevím, jestli Bolaji tušil, jak důležitá ta role je. Možná později, ale v té době? O tom pochybuji," dodal.

Badejo ovšem nebyl sám. Když Sigourney Weaverová podepisovala smlouvu, myslela si, že Vetřelec je "nesoudržný nezávislý filmeček". Nikoho nenapadlo, že film s rozpočtem 11 milionů dolarů vydělá více než 100 milionů kasovních zisků a Allderovi, Gigerovi a jejich týmu speciální efekt vynese Oscara.

V roce 1980 se Badejo vrátil do Nigérie a od roku 1983 vedl vlastní galerii. Zemřel v roce 1992 ve věku 39 let jako otec dvou dětí. Nebyl typickou hvězdou koupající se ve světle reflektorů, a přesto se tento "milý, jemný a tichý muž", jak ho popisuje Allder, stal součástí filmové historie.

Do role vetřelce se nikdy nevrátil a jeho první filmová role z roku 1979 se stala také jeho poslední.