Sobotka se postavil proti rozšíření plynovodu Nord Stream. Zastání před Merkelovou našel i u Tuska

Evropští lídři se na summitu v Bruselu pohádali o výstavbě navrhovaného plynovodu Nord Stream 2, který by měl vést plyn z Ruska do Německa. "Diskuse o Nord Streamu byla velmi emotivní a tvrdá," uvedl po summitu předseda Evropské komise Donald Tusk. Na summit protlačily toto téma země visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko) společně s dalšími východoevropskými zeměmi.

"Ten projekt znamená sice diverzifikaci tras, ale neznamená diverzifikaci zdrojů a z tohoto hlediska ho nepokládáme za nezbytnou a potřebnou kapacitu," uvedl český premiér Bohuslav Sobotka. Státy visegrádské čtyřky se podle něj naopak domnívají, že projekt snižuje strategický význam střední Evropy a podkopává ekonomickou situaci Ukrajiny, přes kterou proudí plyn z Ruska nyní. Na tranzitních poplatcích by tak Ukrajina ztratila kolem 2,2 miliardy dolarů ročně.

S projektem Nord Stream nesouhlasí ani italský premiér Matteo Renzi, který tvrdí, že nechápe v čem je jiný než projekt South Stream, jehož výstavbu Evropská komise nedovolila. "Před rokem bych si nedokázal představit, že budu čestným předsedou visegrádské čtyřky," poznamenal v žertu během debaty podle zdrojů HN Renzi, který se právě se zeměmi visegrádské čtyřky ještě nedávno emotivně hádal o kvóty o uprchlíky. Jejich pozici k Nord Streamu ale podporuje.

Do závěrů summitu tak lídři vepsali, že "každá nová infrastruktura musí být v souladu se Třetím energetickým balíčkem a dalšími evropskými pravidly, stejně jako cíli Energetické unie". Plynovody tak musí mít možnost využívat například několik firem a měl by mimo jiné diverzifikovat zdroje plynu, tedy především snižovat závislost Evropy na ruském plynu.

Německá kancléřka Angela Merkelová ale projekt brání s tím, že se jedná o komerční projekt, za kterým stojí soukromí investoři. "Teď jde o to, jak pro něj zajistí nezbytný právní základ. Komise kvůli tomu už jedná s našimi regulačními úřady," uvedla Merkelová.

Tuto argumentaci ale odpůrci Nord Streamu 2 odmítají s tím, že i první plynovod Nord Stream 1 je vytížen pouze zhruba na 50 procent, takže by z komerčního hlediska nedávalo moc smysl stavět ještě jeden téměř vedle něj.

"Z mého pohledu nepomáhá Nord Stream diverzifikaci ani nesnižuje naši energetickou závislost. Ale je na komisi, aby dokončila své technické i právní hodnocení toho, zda toto je, či není v souladu s našimi dnešními závěry," poznamenal Tusk. Právě komise tak nakonec rozhodne, zda má mít projekt nárok na jakoukoliv - finanční, právní či politickou - podporu ze strany Evropské unie či jejích členských zemí.