Libye je o krok blíž stabilitě. Znepřátelené skupiny podepsaly mírovou dohodu

Zástupci dvou soupeřících mocenských frakcí v Libyi podepsali ve čtvrtek v marockém Skirátu dohodu o vytvoření vlády národní jednoty. Západní mocnosti doufají, že zemi rozdělené od pádu režimu Muammara Kaddáfího tento krok přinese stabilitu a pomůže v boji proti rostoucímu vlivu Islámského státu.

V obou táborech má ale dohoda zprostředkovaná OSN nadále i řadu odpůrců.

Od svržení Kaddáfího před čtyřmi roky je tento severoafrický stát rozdělen na dvě hlavní frakce. Metropoli Tripolis ovládá samozvaný kabinet a parlament, zatímco vláda a zákonodárný sbor, uznávané mezinárodním společenstvím, sídlí v Tobrúku.

Proti nové mírové dohodě se v předchozích dnech společně postavili vůdcové obou parlamentů a podpis, plánovaný původně na středu, byl kvůli tomu o den odložen. Odpůrců tohoto ujednání je na obou stranách víc, a vytvoření skutečně funkční vlády národní jednoty je proto stále nejisté.

Akíla Sálih, který stojí v čele zvoleného parlamentu v Tobrúku, se sešel s vůdcem tripoliského parlamentu Núrím abú Sahmajnem k jednání o dohodě v úterý. Oba se při něm shodli, že dohoda je vnucovaným řešením zvenčí, a žádali více času na jednání uvnitř Libye.

Podle agentury AFP, která se odvolává na účastníky události, dohodu ve čtvrtek podepsalo osm desítek ze 188 poslanců Sněmovny reprezentantů z Tobrúku a zhruba 50 ze 136 členů Všeobecného národního kongresu (GNC) z Tripolisu. Podpisy prý připojili i různí další politici a také představitelé občanské společnosti.

Dokument předpokládá vytvoření vlády národní jednoty a prezidentské rady na přechodné období. To má trvat dva roky a ukončí ho parlamentní volby. Jestliže dohodu jedna ze stran nedodrží, hrozí jí uvalení sankcí ze strany Rady bezpečnosti OSN. V opačném případě může vláda počítat s mezinárodní vojenskou pomocí pro boj proti terorismu a nelegální migraci. Počítá se s tím, že dohodu budou muset ještě ratifikovat oba parlamenty.