Brusel nechce trestat země EU, které odmítají uprchlické kvóty. Rakouský kancléř by jim zkrouhl dotace

Evropská komise nechce trestat země, které se méně podílejí na řešení uprchlické krize. Jejím úkolem je přesvědčit tyto státy, aby se zapojily víc. V Berlíně to ve čtvrtek řekl eurokomisař pro vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos. Varoval také, že krize ohrožuje výsledky uplynulých 50 let evropské integrace.

"Na evropské úrovni jsme přijali opatření pro řešení uprchlické krize a nyní je na členských státech, aby je uskutečnily. A jsem velmi zklamaný z toho, že jen devět z 28 členských států se zapojilo do systému rozdělování běženců," řekl Avramopulos. "Postoj mnoha členských zemí mě rozčiluje. Ale Evropská komise tu není od toho, aby někoho trestala," dodal.

Z některých členských států EU zaznívají hlasy, že by se měl omezit přístup k penězům z evropských fondů pro země, které odmítají trvalý mechanismus pro rozdělování běženců mezi členské státy. Naposledy se v tomto duchu vyjádřil rakouský kancléř Werner Faymann. 

"Solidarita není jednosměrná. Kdo dostává z rozpočtu EU víc peněz, než do něj platí, neměl by před spravedlivým rozdělováním uprchlíků uhýbat. Kdo se přesto zdráhá (přijímat běžence), zpochybňuje celé financování evropského rozpočtu. Pro čisté plátce, jako je Rakousko, tak v budoucnu bude velmi těžké nadále platit tolik peněz," řekl Faymann.

Podle kancléře by se mohla otázka přijímání běženců promítnout i do debaty o revizi finančního rámce EU na roky 2014 až 2020, která se povede příští rok.

"Budeme přitom velmi pečlivě sledovat, které země se v otázce uprchlíků chovaly mimořádně nesolidárně," řekl.

Avramopulos s Faymannem ale v otázce nátlaku na státy EU nesouhlasí. Podle něj by sice bylo snadné zahájit správní řízení s členskými zeměmi pro neplnění dohod, jakýkoli trest by však nijak nepřispěl k řešení problému s běženci. "Proto je podle mě důležitější přesvědčit ty země, aby začaly spolupracovat," řekl eurokomisař.

Domnívá se, že pro vyřešení uprchlické krize je třeba oživit ducha evropské spolupráce. "Bohužel vidíme, jak posiluje populismus, xenofobie a nacionalismus. To všechno ohrožuje celý projekt evropské integrace," uvedl.

"Evropský proces je v sázce. A my musíme ochraňovat to, čeho Evropané dosáhli za posledních pět desetiletí," řekl Avramopulos.

"Nejviditelnějším příkladem evropské integrace je odstranění hraničních kontrol v schengenském prostoru. A právě Schengen je nyní zpochybňován. To nesmíme dovolit, za každou cenu ho musíme zachránit. Jinak bude naše generace v budoucnu kritizována za to, že neubránila evropský sen," uvedl.

Mezi země stále odmítající povinný přerozdělovací mechanismus patří mimo jiné i Česko. Podle premiéra Bohuslava Sobotky trvalý mechanismus nemůže v řadě ohledů fungovat a není řešením uprchlické krize. 

"My jsme připraveni pomáhat na dobrovolné bázi, na základě našich možností, na základě našeho vlastního rozhodnutí, ale odmítáme nějaký direktivní centrální systém trvalého přerozdělovacího mechanismu v rámci Evropské unie," uvedl Sobotka.