Europoslanci: Imigrační kvóty by měly zohlednit možnosti jednotlivých států

Trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků by měl zohledňovat možnosti jednotlivých členských států Evropské unie. Kritérii by měl být například hrubý domácí produkt, míra nezaměstnanosti nebo počet imigrantů, které už daná země přijala.

V debatě s novináři se na tom ve středu v Bruselu shodli poslanci Evropského parlamentu. S migrační krizí se podle nich nelze vypořádat na národní úrovni a mezi unijními státy je potřeba solidarity.

"Jsem zvědavá, jak bude reagovat Slovensko, až bude předsednickou zemí," řekla německá poslankyně Ska Kellerová z frakce Zelení - evropská svobodná aliance v části diskuse, která se týkala neochoty některých zemí, včetně Slovenska, přijmout povinné kvóty pro uprchlíky.

Slovensko, které se předsednictví ujme v červenci příštího roku, podalo na začátku tohoto měsíce kvůli zářijovému usnesení ministrů vnitra o přerozdělení 120 tisíců imigrantů žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

Italská poslankyně Laura Ferraraová z pravicové euroskeptické skupiny EFDD označila postup Slovenska za zavrženíhodný. Podle její lidovecké kolegyně Elissavet Vozembergové-Vrionidiové (EPP) se ukázalo, že závazné kvóty jsou potřeba. "Jediný systém, který máme, je systém solidarity, ale ten nefunguje," řekla.

Poslanci se rovněž vyslovili pro změnu takzvaných dublinských pravidel o udělování azylu, jež se podle nich ukázala jako nefunkční. "Dublinský systém je jako švýcarský sýr plný děr," konstatovala švédská poslankyně Cecilia Wikströmová z frakce liberálů (ALDE). Situace se podle ní vymkla kontrole. "Kdyby se Dublin aplikoval do písmene, byl by nerealistický a nefunkční," řekla.

Poslanci také zdůraznili, že v současné době neexistuje způsob, jak by se uprchlíci mohli dostat do Evropské unie legálně, a neriskovat při tom život. "My v podstatě očekáváme, že imigranti, kteří usilují o azyl, do EU vstoupí nelegálně," poznamenala Kellerová. Podle Vozembergové-Vrionidiové se nyní začíná postupně hovořit o tom, že by registrační střediska (hotspoty), jaké jsou v Itálii a Řecku, mohla existovat například v Turecku.

Český europoslanec Pavel Telička, zvolený za hnutí ANO, v úterý poznamenal, že si nepamatuje, kdy byla Evropa naposledy tak polarizovaná jako nyní, když čelí uprchlické krizi. "Místo řešení problémů jsme zaťali sekeru mezi sebe," řekl Telička. Vyhraněné postoje se ale nyní podle něj "začínají hýbat a papiňák vychladl".