Francie a Německo chtějí zvýšit ochranu unijních hranic. Posílená evropská policie by pomohla Řecku

Připomněl, že podobné kroky Česká republika a další středoevropské země visegrádské skupiny - tedy také Slovensko, Maďarsko a Polsko - prosazují už řadu měsíců.

Společný dopis s příslušnými návrhy poslali ve čtvrtek svým partnerům společně ministři vnitra Německa Thomas de Maiziére a Francie Bernard Cazeneuve. České ministerstvo vnitra zaujal natolik, že přeložený výtah z něj umístilo na své internetové stránky.

Zvyšte kapacity Frontexu, žádají ministři

"Komise by měla předložit návrhy umožňující, aby v případě, že stát není schopen plnit své povinnosti při ochraně národní hranice, převzal tuto povinnost Frontex," řekl de Maiziére v pátek při příchodu novinářům.

Mezi návrhy uvedenými v dopise je revize pravidel schengenského prostoru, která umožní systematické kontroly také občanů zemí EU a srovnávání jejich údajů s příslušnými databázemi. Krok by ztížil cestování třeba takzvaným "zahraničním bojovníkům", tedy zradikalizovaným evropským občanům, například do Sýrie a zpět.

Ohledně posílení Frontexu zdůrazňují oba ministři v dopise potřebu zvýšení kapacit, které je agentura schopna nasadit. Navrhují proto stanovit předem určený personální příspěvek členských zemí do společného týmu budoucí evropské pohraniční stráže. Frontex by měl mít také přístup do databází, které ke své práci potřebuje.

Francie a Německo navrhují také posílení evropského azylového systému a operativnější podporu těm členským zemím, které se ocitnou pod migračním tlakem.

O podobnou pomoc ostatně nyní pod tlakem požádalo Řecko, které je pro řešení současné situace klíčovou zemí. Dosud se tomu Atény bránily a podle pravidel mohly evropské instituce pomoc Řecku jen doporučovat, ne ke spolupráci zemi nutit. Řekové, kteří podle Chovance situaci zjevně nezvládají, jsou stále silněji kritizováni.

Ministr pro migraci předsednického Lucemburska Jean Asselborn v pátek novinářům řekl, že Řekové dělají hodně v situaci, které nečelí žádná země EU. Na tamní ostrovy připlouvají denně tisíce lidí. "Trvalo to, ale nyní věci běží lépe," míní Asselborn. Podle něj je ale také třeba skutečně pokročit s přerozdělováním žadatelů o azyl z Řecka mezi ostatní země unie.

"Schengen není problém. Naopak, měli bychom jeho pravidla použít při jeho řešení," upozornil v pátek eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos. Proto je podle něj třeba se soustředit na posílení stávajících pravidel a nepřemýšlet o konci systému. "Musíme zrychlit, čas není na naší straně," poznamenal eurokomisař. Komise podle něj s návrhem na společnou evropskou pohraniční službu skutečně hodlá přijít.

Český ministr v pátek připomněl, že přes závazek z evropského summitu nebyly například k počátku prosince v Řecku plně zprovozněny takzvané hotspoty, tedy proces registrace, identifikace přicházejících migrantů a jejich zařazení do evropských databází. Bez toho ovšem v zásadě nezačal fungovat ani přes odpor části států domluvený systém přerozdělování žadatelů o azyl mezi ostatní státy unie.

Chovanec míní, že podobný postup by znamenal v některých případech změnu unijní legislativy, se kterou je třeba začít co nejdříve. "Je potřeba v řádu týdnů a měsíců ty myšlenky rozpracovat a začít je uvádět v život," upozornil český ministr. Existuje totiž podle něj reálná šance na zmírnění migrační krize přes zimní měsíce, a je proto potřeba najít řešení tak, aby se problém se stejnou silou nevrátil na jaře.