Řecká ekonomika bloudí v kruhu. Zvyšuje daně, ale vybírá stále méně

Nové reformy přijal řecký parlament před pondělním zasedáním ministrů financí eurozóny. Země tak může čerpat další dvě miliardy eur ze záchranného balíčku, na které čekají tisíce dodavatelů řecké vlády. Levicový kabinet řeší zvyšování daní – z pátečního balíku například vypadlo zvýšení daní na minipivovary, které by se ale netýkalo nadnárodních pivovarnických skupin. To se nelíbilo koaličnímu partnerovi vládnoucí Syrizy, nacionalistickým Nezávislým Řekům.

Právě zvyšování daní ukazuje, v jakém bludném kruhu se země ocitá. Vláda zvyšuje daně, aby snížila schodek státního rozpočtu. Vyšší daně nutí lidi spořit a méně utrácet. Firmy přicházejí o zisky, ekonomika upadá a klesají mzdy. To vede k dalšímu snížení spotřeby a zisku firem a s tím souvisejícím nižším odvodům do státní pokladny. Vláda reaguje opětovným zvýšením daní a začarovaný kruh nekončí.

Řecká realita je tak jako vystřižená z učebnice ekonomie. I přes neustálé zavádění nových a navyšování existujících daní nebo právě kvůli nim teče do státní pokladny již pátým rokem čím dál méně peněz. V roce 2015 budou dokonce daňové příjmy oproti roku 2010 v přepočtu zhruba o 219 miliard korun nižší.

Vyšší daňová sazba, nižší odvody

Ekonomická situace v zadluženém státě, nízké příjmy rodin i firem a nárůst daňových úniků vedou ke stále nižším částkám na daňových přiznáních. V roce 2009 se příjmy fyzických osob pohybovaly kolem 27,1 bilionu korun, zatímco v roce 2014 to  bylo již téměř o 30 procent méně, uvedl deník Kathimerini. U podnikatelů byl skok ještě výraznější, dokonce o 36 procent. Jen u daně z příjmů tak Řecko ztratilo neuvěřitelných 865 miliard korun během pěti let.

DPH byla za posledních pět let navýšena třikrát. Příjmy z ní ale klesly o 20 procent, tj. 94 miliard korun. Ani přesunutí stovky produktů a služeb z 13procentní do 23procentní kategorie, které Řecko letos v červnu zavedlo, podle odborníků nepřinese očekávaných 780 milionů korun pro státní rozpočet.

Otázkou zůstává, zda vůbec budou příjmy z DPH skutečně vyšší než vloni. Odborníci připouští malý nárůst kolem čtvrt milionu korun, pokud se Řecku podaří vyřešit problém se zdaněním vzdělání. Již nyní ale počítají s daňovými úniky kolem 175 milionů korun jen u DPH.

Jediné daně, které v posledních letech přináší ovoce, jsou daně z nemovitosti a majetku, ale ani ty nevyrovnají celkový propad. V roce 2009 byl příjem z daní 1,34 bilionu a v roce 2010, než se lidé a firmy přizpůsobili novým opatřením, dokonce došlo díky prvním dohodám s věřiteli k mírnému navýšení. Tehdy však začíná ekonomický pád přetrvávající do současnosti. Odborníci vyčíslili předpokládaný propad příjmů od řeckých daňových poplatníků v roce 2015 na více než 219 miliard korun.

Odepsané dlužné daně

Problémem nejsou jen snížené odhadované příjmy, ale také podíl skutečně uhrazených daní. Na konci loňského roku dlužili Řekové státu kolem 80 miliard, které se nasbíraly v nezaplacených daních od začátku krize v roce 2009. Podle vlády je většina těchto peněz ztracená kvůli krachům a insolvencím. Počítá s tím, že bude možné vymoct jen devět miliard, tedy 11 procent.

Neustálý ekonomický tlak, zavádění dalších a vyšších daní se výrazně negativně projevují i mezi občany a firmami. Ti, kteří zatím ještě daně platí, stále častěji prohlašují, že přestanou. Demotivující systém, ve kterém ti, kteří se svým povinnostem nevyhýbají, musí platit více, neboť stát není schopen vymoct daně od neplatičů, je do budoucna neúnosný. Řecko se musí v první řadě vypořádat s daňovými úniky, kvůli kterým je dlouhodobě kritizováno i věřiteli.