EU na čtyři měsíce pozastaví sankce vůči Bělorusku. Je to reakce na srpnové propuštění politických vězňů

Evropská rada uvedla, že rozhodnutí bylo učiněno v reakci na to, že Minsk 22. srpna propustil všechny politické vězně, a v kontextu zlepšování vztahů mezi EU a Běloruskem.

Právě propuštění všech politických vězňů unie po Bělorusku dlouho požadovala. Pozastavením nejvíce restriktivních opatření EU reaguje na tento pokrok a zároveň chce podpořit další pozitivní vývoj, jenž by vedl ke zlepšení vztahů mezi EU a Běloruskem, píše Evropská rada a ujišťuje, že bude nadále pozorně sledovat stav demokracie a lidských práv v Bělorusku.

V platnosti zůstává embargo na dodávky zbraní a pro čtyři členy Lukašenkových bezpečnostních služeb, kteří jsou podezřelí, že stojí za zmizením prezidentových politických oponentů.

Sankce vůči osobám a společnostem měly vypršet 31. října. Rada je sice o další čtyři měsíce, tedy do 29. února, prodloužila, ale zároveň většinu z nich pozastavila.

Brusel se tímto krokem podle diplomatických zdrojů citovaných agenturou Reuters rozhodl dodržet svůj slib, že ocení pokroky v uvolňování režimu a otevírání země Evropě.

Lukašenko, jehož zemi Spojené státy jednou označily za poslední evropskou diktaturu, v srpnu propustil z vězení šest představitelů opozice. Po nedávných prezidentských volbách, v nichž se stal Lukašenko popáté hlavou státu, navíc pozorovatelé nezaznamenali novou politickou represi. Oba tyto faktory přispěly podle unijních zdrojů k uvolnění sankcí.

Pozastavení sankcí, které spočívaly v zákazu cestování a zmrazení majetku 170 Bělorusů a tří společností ze sankčního seznamu, bude v pátek oznámeno v oficiálním věstníku EU a vstoupí v platnost v sobotu.

Brusel po čtyřech měsících údajně situaci v Bělorusku vyhodnotí a v případě podezření na zhoršení v oblasti lidských práv, porušování svobody slova a uplatňování zákonů sankce zase zavede.

Běloruská opozice s pozastavením sankcí nesouhlasí

Několik představitelů běloruské opozice vyslovilo nesouhlas s rozhodnutím Evropské unie pozastavit na sankce uvalené na Bělorusko. Rozhodnutí je podle běloruských disidentů uspěchané a nemá logiku.

"Jediným pozitivem na rozhodnutí Bruselu je skutečnost, že uvolnění sankci je časově omezeno na čtyři měsíce. Pro demokratické síly v Bělorusku bude toto období testem, jak vážně to režim myslí s demokratickými změnami. Nebudou-li žádné, sankce se musejí vrátit," konstatoval běloruský opoziční politik Vital Rymaševski.

Podle bývalého běloruského poslance a politického vězně Sjarheje Skrabce krok EU nemá logiku, protože pronásledování občanských aktivistů v Bělorusku pokračuje. Podle Skrabce se měl Brusel spíš než k odvolání sankcí odhodlat ke zrušení schengenských víz pro Bělorusy. "Hovoří se o tom už dlouho, ale situace se spíš zhoršuje, teď po nás chtějí i otisky prstů," konstatoval politik.

Proti zrušení sankcí se postavila i běloruská opoziční skupina Charta 97. Běloruská vláda podle komentáře na serveru Charty nesplnila žádné doporučení mezinárodních organizací v oblasti lidských práv a situace v této sféře se jen dál zhoršila.