"Létejte, nechoďte," přesvědčuje EU uprchlíky. Cesta přes Balkán je v zimě příliš riskantní

Evropské země se na mimořádné schůzce v Bruselu shodly na lepší spolupráci.

Součástí dohody je rozšíření přijímacích kapacit v Řecku a na balkánské migrační trase a vyslání 400 policistů do Slovinska. Státy by také měly přestat vypravovat autobusy, které převážejí uprchlíky k hranicím dalšího státu, a země by naopak měly uprchlíky důsledně registrovat a ty, kteří nemají nárok na azyl, vracet zpět do zemí původu.

Podrobnější informace čtěte v článku Silvie Houskové.

"Odsouhlasili jsme sedmnáctibodový plán, abychom zajistili, že lidé nebudou trpět v zimě a v dešti."

"Zasažené země spolu musí komunikovat. Sousední státy by měly pracovat spolu, nikoli proti sobě.

Je třeba zajistit, aby se s uprchlíky na balkánské migrační trase jednalo humánně, abychom se vyhnuli humanitární tragédii v Evropě," uvedl šéf Evropské komise Juncker.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové by ve střednědobém ohledu mělo být možné situaci dostat pod kontrolu a zvládnout. Ke zvládnutí situace má přitom přispívat i přerozdělování žadatelů o azyl mezi zeměmi unie.

Na jihozápadě Německa v noci vyhořela další budova, v níž byli ubytovaní uprchlíci. Policie případ vyšetřuje jako žhářství. Nedělní příjezd skupiny migrantů do saského Freibergu vyvolal ve městě agresivní protesty.

Do přízemí budovy v hesenském Lampertheimu, v níž kromě ubytovny pro žadatele o azyl sídlí také několik firem, vnikl podle policie v neděli večer neznámý pachatel a zapálil jej.

Předtím prý ale stihl vypít nápoje, které tam našel.

Žhářských útoků přibývá, podle kriminálního úřadu bylo zapáleno již na 500 ubytoven pro běžence.

Současný příliv uprchlíků, se kterým se potýká Evropa, je teprve začátkem velké migrační vlny.

Kvůli pokračujícím konfliktům ve světě a změnám klimatu se v příštích letech vydají na cestu miliony lidí, varoval šéf německé zajišťovny Munich Re Nikolaus von Bomhard v rozhovoru, který v aktuálním čísle přinesl týdeník Der Spiegel.

"Obávám se, že zatím vidíme jen špičku ledovce. Už teď je na celém světě asi 60 milionů lidí na cestě. Jejich počet poroste, pokud se nám nepodaří utlumit stále častější konflikty v mnoha zemích a pokud budou pokračovat klimatické změny," řekl Bomhard.

Vyjádřil také obavu, že do budoucna se právě změny klimatu mohou stát pro lidi hlavním důvodem, aby opustili svůj domov a začali hledat nový život jinde.

"Extrémní počasí ohrožuje přirozené životní podmínky, sucho tak například v Africe způsobuje hladomor a vyvolává migrační vlny.

Hustě osídlené rovinaté přímořské země, jako je například Bangladéš, zase ohrožuje zvyšování hladiny moře," řekl šéf Munich Re.

Na ostrově Chios se dnes našlo tělo muže, poblíž ostrova Lesbos se pobřežní stráži podařilo zachránit 40 lidí z potápějícího se člunu, jedna žena se utopila. Informovala o tom v pondělí agentura AP.

Už o víkendu přitom u ostrova Lesbos tři lidé nepřežili ztroskotání člunu převážejícího uprchlíky. Dalších sedm pasažérů lodi se stále pohřešuje.

Podle některých médií je paradoxní nárůst počtu běženců dán tím, že pašeráci lidí v Turecku začali snižovat ceny, za něž nabízejí migrantům své služby.

Prý se je tak navzdory obavám o bezpečnost na neklidném moři snaží nalákat k cestě do Evropy.

Chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojić uvedl, že postavení plotu na hranici se Slovinskem by nic nevyřešilo.

"V pořádku, postavte si plot. Ale pokud nejste připraveni střílet na lidi, tak vám plot k ničemu nebude. V takovém případě se postavím do čela kolony běženců, ať střílí na mě," řekl v rozhovoru pro slovinský list Delo.

Německá policie za první tři čtvrtletí letošního roku zadržela přes 2600 pašeráků lidí, proti loňsku je to dvojnásobek. Tři čtvrtiny zadržených se snažily převést běžence do Německa z Rakouska, zhruba 300 pašeráků policie zatkla na česko-německé hranici. Informovala o tom německá vláda.

Nejpočetnější skupinou mezi pašeráky byli podle vládní zprávy Maďaři, policie jich zadržela 335. Právě přes Maďarsko a Rakousko přicházela v srpnu a v září do Německa hlavní vlna uprchlíků, ve druhé polovině září jich podle německých úřadů bylo až 10 000 denně.

Mnoho pašeráků pochází také z Rumunska a ze Sýrie: policie zadržela 306 Rumunů a 238 Syřanů. Němci stáli za nedovoleným převáděním lidí přes hranice ve 135 případech. O dalších státních příslušnostech pašeráků vládní zpráva nehovoří.

Dalších téměř 3000 migrantů přešlo od půlnoci do šesti hodin ráno zelenou hranici z Chorvatska do Slovinska. Za uplynulý víkend jich prý do Slovinska dorazilo touto cestou 25 000 a množství jich pokračovalo dál do Rakouska.

Informuje o tom na svém webu slovinský list Delo, podle jehož výčtu se nyní v různých uprchlických centrech v zemi nachází více než 11 000 lidí.

"Musí přestat divoké přecházení hranic. Země se budou informovat například o intenzitě migračního proudu," vysvětlil Juncker.

Významným bodem dohody lídrů EU je vznik kontaktních míst u vlád jednotlivých států už do 24 hodin.

Má to umožnit, aby si země na balkánské trase – ať členové EU, či státy mimo unii – mohly velmi rychle - každý týden - vyměňovat potřebné informace jak mezi sebou, tak směrem k Evropské komisi. První hodnocení svých potřeb mají státy poskytnout také do 24 hodin.

Země budou migranty od pohybu směrem k dalším hranicím přímo odrazovat, pokud o přesunu nebude informována vláda následujícího státu.

Pravicoví demonstranti dnes pořádali v saském Freibergu protest proti příchodu uprchlíků. Napadali také autobusy přepravující imigranty a pokoušeli se je vyřadit z provozu. Příchozí cizince musely před rozzuřeným, téměř půltisícovým davem chránit dvě stovky těžkooděnců.

Nenávist se projevuje i v dalších částech Německa.

V jižním Hessensku v neděli v noci podpálili neznámí pachatelé další azylový dům. Naštěstí vyvázlo všech 49 obyvatel bez zranění.

Více v článku Adély Klečkové.

S překvapivým sdělením předstoupil před novináře na jednání EU srbský premiér Aleksandar Vučić. Jeho země je prý připravena přijmout určitý počet uprchlíků a nechce budovat nové zdi a ploty. "Jsme připraveni přijmout svou kvótu jako ostatní, i když nejsme členy EU," uvedl.

Další podrobnosti z minisummitu svolaného šéfem komise EU čtěte zde.

Slovenští vojáci budou spolu s vojenskými policisty nacvičovat ochranu státních hranic.

Ojedinělá akce svého druhu se uskuteční u hranic s Maďarskem, které dříve v letošním roce čelilo náporu migrantů.

Obdobný nácvik před pár týdny připravila i česká ministerstva obrany a vnitra.

Všechny země ležící na uprchlických trasách z Turecka přes Balkán do Německa a Skandinávie se chystají více utěsnit hranice.

Podle agentury Reuters zaznělo varování, že také v případě uzavření srbských či chorvatských hranic mají uprchlíci stále možnosti, jak se dostat dál. Například velmi riskantní cestou po moři z Albánie do Itálie.

Znamenalo by to, že z Řecka nebo Makedonie půjdou místo na sever do Srbska na západ a pokusí se z albánských břehů přeplout na jih Itálie. Ta už přijala letos desetitisíce migrantů, ti ale připluli ze severní Afriky, nikoliv z Balkánu.

Premiér Bohuslav Sobotka během své víkendové návštěvy Jordánska navštívil i uprchlický tábor Zátarí, na jehož provoz vláda přispěla.

"Jsem rád, že jsem se dnes mohl osobně v uprchlickém táboře v Zátarí přesvědčit, že česká pomoc je zde skutečně dobře využita, díky elektrifikaci tábora, kterou zajistily prostředky z ČR, se podařilo výrazně snížit náklady na elektřinu a zajistit spolehlivost dodávek. ČR bude solidární i nadále, počítám s tím, že vláda na pomoc Jordánsku se zvládáním uprchlické krize uvolní peníze i v příštím roce," uvedl.

Zemi už v sobotu přislíbil na příští rok pomoc ve výši 100 milionů korun.

Zhruba 15 000 migrantů přešlo o víkendu z Rakouska do Německa. S odvoláním na bavorské úřady o tom informovala agentura DPA.

Mnichov v následujících dnech prý neočekává snižování počtu příchozích migrantů a stejný názor mají i Rakušané.

Evropská unie uvolní další pomoc při řešení migrační krize v Řecku. "Komise Evropské unie je ochotná najít další prostředky na podporu států nejvíce zasažených migrační krizí, mezi kterými je i Řecko," uvedl Valdis Dombrovskis po jednání členských států EU. 

Letos již prošlo Řeckem více než půl milionu uprchlíků. Mnoho z nich prchá před konflikty v Sýrii, Iráku, Afghánistánu a dalších zemích. Většina z nich míří do západních a severních zemí, především do Německa.

Němečtí sociální demokraté hrozí, že pokud se v konzervativní unii CDU/CSU prosadí názorové proudy, které odmítají postoj kancléřky Angely Merkelové k azylové politice, bude to znamenat konec vládní koalice.

"Pokud by unie skutečně chtěla zpochybňovat kancléřku Merkelovou, potom by měla problém, a to nemalý. Rozhodně se nebudeme podílet na posunu vlády doprava jen proto, že unie ztratila politickou orientaci," řekl místopředseda SPD Ralf Stegner.

"SPD říká spolu s Angelou Merkelovou: Zvládneme to."

V CDU/CSU v posledních týdnech zesílily hlasy volající po změně postoje v otázce imigrace. Zejména bavorská CSU žádá tvrdší přístup k běžencům a omezení počtu přistěhovalců, ke stejným požadavkům se ale v otevřeném dopisu přihlásilo i zhruba 200 politiků kancléřčiny CDU.

V Sýrii od začátku roku prudce vzrost počet žadatelů o pas. Vydání cestovních dokumentů Damašku podle provládního listu al-Vatan vyneslo 500 milionů dolarů (12,3 miliardy korun). Z válečné Sýrie uprchly nejméně čtyři miliony lidí.

Letos prý každodenně žádá o pas v průměru 5000 lidí, což je pětinásobek ve srovnání s loňskem. Úřady v Sýrii i v cizině prý od začátku roku vydaly 829 000 pasů, což odpovídá 3000 dokladů za den.

Damašek v dubnu zjednodušil předpisy pro vydávání pasů v cizině. Lidem odpadla povinnost získat povolení také bezpečnostních služeb. V Sýrii žadatel za pas platí 17 dolarů, mimo ni ale 400 dolarů.

Syrský list se opírá o údaje ministerstva pro migraci a kromě jiného tvrdí, že se mezi lidmi objevují falešné syrské pasy, protože mnoho uprchlíků mířících do Evropy ví, že politický azyl dostávají přednostně Syřané. "Falešný syrský pas stojí mezi pěti a šesti tisíci dolarů," sdělil zdroj listu.

Česko by do Slovinska na pomoc se zvládnutím velkého množství přicházejících uprchlíků mohlo poslat zdravotnický tým, auta nebo polní kuchyni.

Po jednání vlády to řekl ministr obrany Martin Stropnický, podle něhož se o konkrétní pomoci má jednat příští týden.

Většina Slovinců je proti tomu, aby se postavil plot na hranici s Chorvatskem.

Myslí si ale, že by jim Evropská unie měla více pomoci, a to jak finančně, tak i například poslat policisty.

Vyplývá to z ankety slovinského deníku Delo.

Evropská unie chce přesvědčit migrující, aby počkali v Řecku na zaplacené lety do jiných zemí, než aby riskovali životu nebezpečné túry přes Balkán.

Na vině je zejména obtížnost terénu a počasí, které uprchlíky na cestě čeká.

"Už jsme měli několik případů podchlazení mezi lidmi, kteří čekali v zimě," komentovala mluvčí Vysokého komisaře pro uprchlíky Carlotta Sami.

Rychlost zprostředkování těchto letů závisí na tom, jak rychle budou zdroje k jejich financování dostupné, stejně jako na spolupráci států, upozornil UNHCR.

Nový program pro integraci cizinců počítá s tím, že stráví maximálně půl roku v zařízeních ministerstva vnitra, kde se budou v kurzech připravovat na život v Česku.

Následnou integraci přímo v obcích by pak zajišťovala nezisková organizace Charita ČR, která by cizincům pomáhala s bydlením či zaměstnáním.

Řecko slíbilo zajištění střechy nad hlavou pro 50 000 uprchlíků, ale až poté, co na to dostane peníze. Zřízení jediného obrovitého tábora pro takové množství lidí odmítlo.

Podle řeckých médií o tom informoval řecký ministr pro migraci Ioannis Muzalas v reakci na výsledky nedělního jednání prezidentů a premiérů některých zemí EU a jejich protějšků z Balkánu v Bruselu.

Zhruba 20 000 lidí se dnes podle odhadu médií sešlo v Drážďanech na demonstraci hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida) zaměřené proti příchodu běženců do Německa. Počet lidí na náměstí před budovou opery je tak podobný jako minulý týden.

Řečníci na úvod demonstrace kritizovali německou vládu a blahopřáli konzervativní straně Právo a spravedlnost (PiS) k vítězství v polských parlamentních volbách.

Předák Pegidy Lutz Bachmann prohlásil, že vítězství PiS dokazuje rostoucí odpor Evropanů proti příchodu běženců.

Vyjádřil přesvědčení, že politika zaměřená proti uprchlíkům bude mít brzy úspěch i v Německu. "Zůstaneme tady a nakonec zvítězíme," prohlásil za hlasitého potlesku a skandování "My jsme národ" a "Merkelová musí pryč".

Úřad vlády pošle pět milionů korun ušetřených z provozních výdajů Světovému potravinovému programu OSN. Rozhodl o tom premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), oznámil mluvčí vlády Martin Ayrer.

Program pomáhá například ženám, dětem, starším lidem a nemocným v oblastech postižených válkami či katastrofami. Potravinovou pomoc poskytuje každoročně asi 80 milionům lidí v 75 zemích.

"O víkendu jsem se osobně v jordánském uprchlickém táboře v Zaatarí, kde je více než 80 000 válečných uprchlíků, přesvědčil, jak důležitá a potřebná je humanitární i finanční pomoc, kterou OSN i ČR v této věci poskytují. Jsme připraveni pomáhat i nadále," sdělil Sobotka.

Od začátku října muselo opustit své domovy nejméně 120 000 obyvatel syrských provincií Halab, Hamá a Idlib.

Oznámila to dnes v Ženevě mluvčí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Podle ní je to dvakrát více než původní odhad, který činil 50 000 přesídlených.

Členské státy jako Polsko či Česká republika, které se nechtějí podílet na příjímání běženců, by měly od Evropské unie dostávat méně peněz ze solidárních rozvojových fondů.

Dnes to podle agentury DPA prohlásil nizozemský ministr financí a šéf euroskupiny, tedy předseda jednání ministrů financí zemí platících eurem, Jeroen Dijsselbloem.

Dijsselbloem svůj postoj vyslovil v reakci na volební vítězství konzervativní euroskeptické strany Právo a spravedlnost (PiS) v Polsku, která se v předvolební kampani proti přijímání běženců ostře vymezovala. Šéf euroskupiny řekl, že od zemí jako Polsko, které dostávají miliardové unijní dotace, se očekávají také protislužby.

"V opačném případě bychom možná měli část rozpočtu EU, který přes fondy proudí například do Polska, Česka a Maďarska, použít v Turecku k zaopatření žadatelů o azyl," citovala Dijsselbloemu nizozemská agentura ANP.

Dnešní on-line reportáž končí. Děkujeme za pozornost!