Do Slovinska přišly do rána další tisíce lidí. O uprchlické krizi budou v Bruselu jednat země z balkánské stezky

Slovinskem dál proudí na cestě do západní Evropy tisíce lidí. Od sobotní půlnoci do nedělního rána jich z Chorvatska do země přišlo více než 3900, informovala místní agentura STA.

Zhruba 2500 běženců strávilo noc ve stanech v příhraniční rakouské obci Spielfeld. Do Chorvatska ze Srbska přišlo v sobotu rekordních 11 500 lidí. 

Před nedělním bruselským summitem o takzvané balkánské uprchlické stezce vyzval nizozemský premiér Mark Rutte východoevropské země k větší míře solidarity.

Dvoumilionovým Slovinskem prošlo od minulé soboty, kdy se stalo po dokončení hraničního plotu v Maďarsku novou tranzitní zemí na takzvané balkánské trase, už přes 60 000 lidí. Většina z nich pokračuje přes Rakousko do Německa, případně dál do západní a severní Evropy.

Chorvatsko v neděli oznámilo, že v sobotu do země vstoupilo rekordních 11 500 migrantů, což je nejvyšší počet zaznamenaný během jediného dne od poloviny září, kdy se takzvaná balkánská trasa odklonila z Maďarska právě do Chorvatska.

Od půlnoci do dnešního rána přišlo dalších více než 4300 lidí. Celkem od poloviny září Chorvatskem prošlo téměř 230 000 běženců.

V rakouské obci Spielfeld u slovinských hranic strávilo noc na neděli přes 2500 běženců. Dalších zhruba 200 lidí, na něž již nezbyla místa, musela policie podle mluvčího Fritze Grundniga kvůli nízkým teplotám odvézt do tělocvičny v nedalekém městě Leibnitz. Obě skupiny v neděli odvezou autobusy k německé hranici. V neděli rakouská policie počítá s příchodem 6000 až 7000 lidí ze Slovinska.

V Rakousku se mezitím rozhořel spor o výrok ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové, která ve čtvrtek při návštěvě Spielfeldu mluvila o nutnosti práce na výstavbě "pevnosti Evropa".

Použití výrazu odsoudil například šéf úřadu kancléře Josef Ostermayer, podle něhož se tento termín používal v "jiné době a v jiném kontextu". "V době nacismu se tak označovaly dobyté oblasti a Německá říše s dobytými oblastmi," uvedl Ostermayer.

Štýrský poslanec Werner Amon vytkl ministrům "slovíčkaření" a vyzval ke konkrétnímu řešení nastalé situace.

To by mohl přinést summit zemí ležících na takzvané balkánské stezce, který se v neděli bude na pozvání předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera konat v Bruselu. Rakouský kancléř Werner Faymann v souvislosti s ním už varoval před hrozícím rozpadem unie.

"Nyní jde o společnou Evropu, nebo o tichý rozpad EU. Cesta je to namáhavá, těžká a pravděpodobně i pomalá, ale jiná cesta vede vstříc chaosu," uvedl kancléř v rozhovoru pro nedělní vydání listu Kronenzeitung. Znovu také varoval před stavbou nových zdí a plotů uvnitř EU.

V souvislosti s nedělním setkáním prezidentů a premiérů deseti členských i nečlenských zemí EU v Bruselu vyzval nizozemský premiér Mark Rutte východoevropské státy k větší míře solidarity. Tyto země podle něj dělají jen minimum, aby zastavily příliv běženců.

"Nemůžou lidi nechávat jen tak procházet svou zemí a putovat do Německa, Nizozemska nebo Švédska," uvedl. Členské země z východní části EU podle něj přijímaly z Bruselu finanční pomoc, "ale teď tyhle země nic nevracejí". Nizozemsko převezme 1. ledna od Lucemburska rotující předsednictví EU.

Na základě šestnáctibodového plánu, který je podkladem nedělního jednání v Bruselu, chce Evropská komise dosáhnout především prohloubení spolupráce mezi jednotlivými zeměmi na balkánské stezce. Zlepšit by se měla také ostraha vnějších hranic EU a registrace přicházejících migrantů.

Vstřícné politiky kancléřky Angely Merkelové vůči běžencům, která je v posledních týdnech terčem sílící kritiky na německé politické scéně, se v neděli zastal bývalý ministr zahraničí a expředseda strany Zelených Joschka Fischer.

"Taky jsem si nikdy nemyslel, že budu jednou veřejně obhajovat Angelu Merkelovou," uvedl. "Ale musím tak učinit," dodal. Za svůj postoj si podle něj kancléřka zaslouží respekt a podporu.