Rakousko zavádí dočasné hraniční kontroly. Maďarsko chystá další plot, tentokrát na hranici s Rumunskem

"Pokud si je přejí vrátit, musí je vrátit do Řecka. To je první země jejich vstupu do Evropské unie. Nepřijmeme je i za cenu toho, že Srbsko na hranici postaví armádu," agentuře Tanjug to v pondělí oznámil státní tajemník na ministerstvu práce Nenad Ivanišević.

Maďarská policie v úterý podle agentury Reuters informovala, že během pondělí zadržela rekordní počet 9380 uprchlíků, kteří přešli hranice ze Srbska.

V Maďarsku o půlnoci začala platit mimořádná opatření, která zpřísňují postup vůči migrantům nelegálně přicházejícím do země.

Zahrnují mimo jiné třeba zavedení trestněprávní odpovědnosti za překonávání nebo ničení čerstvě postaveného plotu na hranicích se Srbskem, odkud běženci do Maďarska přicházejí.

"Poprvé od vypuknutí uprchlické krize zavádí hraniční kontroly stát, který je pro běžence cílovou zemí, nikoliv tou, kterou chtějí pouze projít. Německo tak učinilo na přechodech s Rakouskem. Po něm Rakousko vrátilo policisty na maďarskou hranici a Slovensko na přechody do Maďarska a Rakouska. Přidalo se také Nizozemsko, o přísnějším postupu se mluví i v Česku," píše mimo jiné v článku pro Hospodářské noviny Martin Novák. Více zde.

Srbský ministr práce Aleksandar Vulin podle televize B92 potvrdil, že migranti, kteří přejdou do Maďarska a budou tam evidováni a následně násilím vráceni do Srbska, nebudou přijati.

"My nikoho nebudeme násilím držet na našem území, ale stejně tak nedovolíme žádné zemi, aby násilím a bez odpovídající zákonné procedury a readmise kohokoliv vrátila na naše území," zdůraznil ministr.

Jejich počet se zvýšil poté, co Německo a Rakousko dočasně obnovilo hraniční kontroly.

Od nedělního večera, kdy policie zesílila bezpečnostní opatření, bylo zadrženo 81 uprchlíků, sdělila v úterý mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Většina migrantů byli Syřané a Afghánci, podle mluvčí se potvrdilo očekávání, že půjdou pěšky. Mezi zadrženými jsou i převaděči.

Česká vláda v pondělí poslala na hranice s Rakouskem dvě stě vojáků, kontroly hranic ale zatím nezavadí. Které země ano? Podívejte se na infografiku. 

Evropská unie by měla omezit vyplácení peněz ze strukturálních fondů zemím, které odmítají kompromis při rozdělování běženců v osmadvacítce. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére dnes v televizi ZDF řekl, že podporuje tento návrh, s nímž podle něj přišel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Mezi státy, které nesouhlasí s rozdělováním běženců v EU, patří Česko a Slovensko. Evropská unie ale podle České televize odmítá, že Juncker něco takového řekl. 

Maďarská policie informovala, že dnes ráno zadržela prvních 16 migrantů, kteří ilegálně přešli hranice po vstupu zpřísňujících opatření v platnost. Jde o devět Syřanů a sedm Afghánců.

Jsou prý podezřelí, že zvedli žiletkový plot, aby se dostali do Maďarska. To je podle nových zákonných úprav trestný čin a pachatelům hrozí i vězení.

Ministr vnitra Milan Chovanec na svém Twitteru komentoval pondělní schůzku kvůli migrační krizi v Bruselu. Podle jeho názoru nemají ostatní evropské země pro visegrádskou čtyřku pochopení. Více k tématu ministr sdělí na dnešní tiskové konferenci v půl druhé odpoledne.

"Situace při vyjednávání vypadá tak, že zemím, které odmítají mechanismus rozdělení uprchlíků, se nic nestane," řekl německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. "Myslím, že bychom proto měli mluvit o nátlakových prostředcích. Často to jsou státy, které dostávají mnoho prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. A předseda Juncker navrhl, což považuji za správné, abychom mluvili o tom, že tyto země dostanou z fondů méně prostředků," dodal.

De Maiziére se v rozhovoru vrátil k pondělní schůzce unijních ministrů vnitra, kteří jednali o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků mezi jednotlivé země EU na základě kvót, na řešení se však nedohodli.

Podle německého ministra s příslušným plánem Evropské komise souhlasila velká většina států, proti byla "nesolidární menšina".

Po informaci, že Bělehrad je připraven zabránit nechtěnému vracení uprchlíků případně i s pomocí armády, může na srbsko-maďarské hranici vzniknout nebezpečná situace.

Očekává se totiž, že maďarská vláda dnes vyhlásí krizový stav, který jí mimo jiné umožní vyslat armádu na pomoc policii při ochraně státní hranice před migranty. Parlament by pak měl tento krok schválit příští týden.

Návrh na vyhlášení krizového stavu předložený minulý týden ministrem vnitra počítá i s tím, že soudy budou přednostně řešit případy týkající se osob, které nelegálně vstoupí na maďarské území, a policie bude zmocněna provádět domovní prohlídky bez soudního povolení, pokud bude mít podezření, že se v objektu nacházejí běženci.

Nejméně 22 uprchlíků, včetně čtyř dětí a 11 žen, přišlo dnes ráno o život na jihozápadním pobřeží Turecka po potopení lodi, s níž se pokoušeli dostat na řecký ostrov Kos. Oznámila to turecká tisková agentura Dogan.

Na místě rychle zasáhla turecká pobřežní hlídka, které se podařilo zachránit 205 lidí, jejichž původ nebyl zatím zjištěn.

Záchranáři pátrají po dalších případných přeživších.

Hundreds now pressing against single door surrounded by razor wire. Only (legal) way into Hungary. Firmly shut. pic.twitter.com/5i5vsZgD4y

— James Mates (@jamesmatesitv) 15. Září 2015

Do Německa v pondělí dorazilo vlakem 4 537 žadatelů o azyl, a to i přes obnovení kontrol na hranici s Rakouskem. Od začátku září do Německa po železnici přijelo dohromady 91 823 imigrantů, informovala dnes německá policie.

Hlavní uprchlická vlna nyní do Německa míří vlaky přes Rakousko, kam utečenci přicházejí z Maďarska.

Německo přitom už v neděli obnovilo kontroly na hranici s Rakouskem. Vídeň o den později učinila totéž na rakouské hranici s Maďarskem. Opatření obou zemí však nemají běžencům zcela zamezit v překračování hranic. 

Europoslanec Jiří Pospíšil komentuje návrh německého ministra vnitra o omezení evropských fondů "nesolidárním" zemím.

Schůzka evropských ministrů vnitra k řešení uprchlické krize nepřinesla uspokojivé výsledky, shodují se v hodnocení německá média. Některé deníky dokonce označují vyznění pondělního jednání za špatný vtip.

Rozhodnutí Německa obnovit hraniční kontroly je podle médií snahou získat čas, aby se podařilo evropské řešení najít.

"Vzhledem k velikosti celého problému je dohoda evropských ministrů z pondělního odpoledne špatný vtip - spravedlivě rozdělit do konce roku 40 tisíc uprchlíků. Tolik jich nedávno přišlo do Mnichova během jediného víkendu," napsal v komentáři list Rheinische Post.

Deník obvinil východoevropské země z nedostatku solidarity a vyzval vládu kancléřky Angely Merkelové, aby kvůli tomu omezila platby z evropských fondů těmto státům. Stejný návrh dnes nadnesl ministr vnitra Thomas de Maiziére.

"Když se někdo snaží přenést všechnu vinu na východní Evropu, měl by mít před očima, že většina Němců, kteří se nyní plácají po ramenou za svou solidaritu a velkorysost, se začala o běžence zajímat teprve v okamžiku, kdy jich začaly tisíce přicházet do Německa. Dokud přicházeli jen do Itálie nebo Řecka, jejich osud tady nikoho nezajímal," vystoupil proti odsuzování zemí ve východní části Evropské unie server Spiegel Online.

"Evropská komise pro ČT odmítla tvrzení, že Juncker navrhuje snižování eurodotací těm zemím, co nechtějí povinné uprchlické kvóty," píše Bohumil Vostal na svém Twitteru.

Česko se proti spekulacím o možném omezení přístupu k evropským fondům už dříve ohradilo. "Myslím si, že není možné vydírat země, které získávají prostředky z evropských fondů tím, že tady bude otevírána otázka toho, že by měly dostávat méně," prohlásil na počátku září český premiér Bohuslav Sobotka.

Zdůraznil, že finanční prostředky jsou přidělovány podle úplně jiných kritérií.

Berlín využije k ubytování uprchlíků i nepoužívané letiště Tempelhof, rozhodla radnice. Dočasný domov by ve dvou hangárech mělo najít 1 200 lidí.

"Nevíme přesně kdy, ale uprchlíci budou přemístěni na Tempelhof a bude to brzy," citoval server The Guardian mluvčí Reginu Kneidingovou.

Německá kancléřka Angela Merkelová urguje, aby Západ na řešení syrské krize spolupracoval s Ruskem. 

Maďarská vláda dnes kvůli migrační vlně vyhlásila krizový stav. Informovala o tom agentura Reuters. Opatření mimo jiné umožní vyslat armádu, aby pomohla policii střežit hranice. Krizový stav začne v maďarských župách Csongrád a Bács-Kiskun platit dnes mezi 12:30 a 13:00.

K vyřešení krize v Sýrii je nezbytné, aby spolu jednaly Rusko a USA. Řekl to v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Více čtěte zde.

Egyptský miliardář Nagíb Sávíris vyjednává o koupi dvou řeckých soukromých ostrovů. Chce na nich umístit stovky Syřanů prchajících před válkou ve své zemi.

Syřané mají na ostrovech najít nejen bezpečí, ale také "práci, aby mohli začít budovat svou novou zemi", citoval Sávírise list Egypt Independent.

Sávíris, který řídí telekomunikační firmu Orascom TMT a vlastní jeden egyptský televizní kanál, si vytipoval dva řecké ostrovy, jež vyhovují jeho záměru. "Napsali jsme majitelům a vyjádřili zájem vyjednávat s nimi o koupi," sdělila miliardářova firma. Podle Sávírise si projekt vyžádá až 100 milionů dolarů (2,4 miliardy korun).

Od začátku roku v Maďarsku zaregistrovali přes 200 tisíc imigrantů. Informovala o tom dnes maďarská média s odvoláním na oficiální záznamy. Drtivá většina běženců překročila ilegálně hranice ze Srbska.

V Maďarsku proto od půlnoci vstoupila platnost mimořádná opatření, která mají společně s plotem na hranici se Srbskem příliv uprchlíků zastavit.

Podle zveřejněné statistiky maďarské úřady od začátku ledna zaznamenaly 200 778 migrantů. Jde o lidi prchající před válečnými konflikty nebo bídou z Blízkého východu, Asie a Afriky přes Balkán do bohatších států Evropské unie, především do Německa a do Švédska. 

Návrh na vyhlášení krizového stavu, který předložil minulý týden ministr vnitra Sándor Pintér, počítá rovněž s tím, že soudy budou přednostně řešit případy týkající se osob, které nelegálně vstoupí na maďarské území. Kromě toho by policie měla být zmocněna provádět domovní prohlídky bez soudního povolení, pokud bude mít podezření, že se v objektu nacházejí běženci.

Nekonzistentní politika Německa je podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) aktuálně největším problémem řešení migrační krize. Ukazování svalů sousedům přes hranice to podle něj nezakryje.

Chovanec to uvedl na sociální síti Twitter v reakci na slova německého ministra vnitra Thomase de Maiziére, podle něhož by Evropská unie měla omezit vyplácení peněz ze strukturálních fondů zemím, které odmítají kompromis při rozdělování běženců v osmadvacítce.

Podle poradce maďarského premiéra Bakondiho za posledního čtvrt roku požádalo o azyl v Maďarsku odhadem 171 tisíc lidí.

Azyl doposud získalo pouze 300 z nich, čtyři tisíce lidí byly deportovány.

Poradce premiéra Orbána dodal, že v 65 tisících případech bylo azylové řízení zastaveno, protože žadatelé "zmizeli".

Dalších 95 tisíc žádostí maďarské úřady stále vyřizují. 

Šéf úřadu pro mimořádné události Bakondi podle agentury Reuters na tiskové konferenci v maďarském Szegedu řekl, že vyhlášený krizový stav zahrnuje rozšíření pásma podél hranic z nynějších deseti metrů na 60. Kromě toho budou vytvořeny tranzitní zóny, které by měly pomoci zvládnout řízení s migranty.

"To může sloužit k dočasnému umístění lidí žádajících o udělení statusu uprchlíka či chráněné osoby, jakož i pomoci při vyřizování žádostí o azyl a při registračních řízeních," řekl Bakondi.

Sněmovní opoziční strana Úsvit - Národní koalice požaduje okamžité nasazení armády k ochraně českých hranic před přílivem uprchlíků. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda strany Miroslav Lidinský. Policie podle něj nemá prostředky na to, aby zajistila plnou kontrolu na hranicích. Poslanecký klub Úsvitu chce jednání o řešení migrační krize zařadit na dnešní schůzi sněmovny.

"Naše armáda musí okamžitě na hranice," prohlásil Lidinský. Zároveň kritizoval českou vládu za to, že vojáky nenasadila už o víkendu, kdy obnovení kontrol na hranicích oznámilo Německo. "Vláda naprosto podceňuje situaci na českých státních hranicích," dodal.

První bod jednání sněmovny budou mimořádně uprchlíci, oznámil šéf poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola. Koalice tak vyhoví požadavku opozice. Jednaní by se mělo konat dnes od dvou hodin odpoledne. 

Main road between Hungary and Serbia is blocked. People sit down and wait for a solution. pic.twitter.com/O4YdbZItaW

— Katrin Kuntz (@katrinkuntz) 15. Září 2015

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dnes vyjádřil "hluboké zklamání" nad neschopností unijních ministrů vnitra a spravedlnosti dospět ke shodě ohledně přerozdělení 120 tisíc uprchlíků mezi jednotlivé členské státy.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) letos překonalo Středozemní moře na cestě do Evropy více než 460 tisíc běženců.

"Nutná je rozhodující dohoda bez dalších odkladů, pokud mají být řešeny potřeby, stejně jako odvážné činy založené na solidaritě ze strany všech členských států," uvedl UNHCR v prohlášení.

Na 150 běženců zablokovalo na srbské straně hranice silnici. Nedaleko Röszke tak protestují proti tomu, že přišli o šanci na vstup do Maďarska.

Další zhruba tři stovky uprchlíků podle novinářů vyhlásily hladovku a ukazují transparenty "Žádné jídlo, žádná voda, dokud nebude hranice otevřena".

Více než 500 tisíc uprchlíků bylo zaznamenáno na vnějších hranicích Evropské unie za prvních osm měsíců letošního roku. Je to už skoro dvakrát více než za celý loňský rok, kdy jich bylo 280 tisíc.

Oznámil to Frontex, tedy evropská agentura pro správu vnějších hranic.

V pěti po sobě následujících měsících příliv uprchlíků lámal rekordy - při posledním v srpnu překročilo hranice EU 156 tisíc osob. Tyto statistické údaje komplikuje ovšem okolnost, že velký počet osob, které byly zaznamenány u maďarských hranic se Srbskem, byly již započítány poté, co se již jednou dostaly do Řecka z Turecka o několik týdnů předtím.

"Nechce se mi věřit, že Německo podpoří návrh předsedy EK omezit vyplácení peněz těm zemím, které odmítají nápad na povinné kvóty," píše na svém Twitteru bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a dodává:

"Přeloženo: Můžete svobodně zastávat jakýkoliv názor - pokud je ovšem stejný, jako má Německo!"

Běženci byli v minulých dnech zadrženi rovněž na několika hraničních přechodech mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Podle ukrajinské Státní pohraniční služby se pokoušeli dostat do Maďarska, Rumunska či Polska.

Více než stovku nelegálních uprchlíků například policie objevila v prostoru tržnice černomořského přístavu Oděsa. Tito lidé neměli žádné doklady. Od začátku letošního roku bylo kvůli nelegálnímu překročení hranice na Ukrajině zadrženo přes 120 syrských uprchlíků.

#Refugees dozens of police reinforcements just arrived pic.twitter.com/nOfO7haPn7

— Fergal Keane (@fergalkeane47) 15. Září 2015

"Evropská unie selhala, Evropská komise prokazuje neschopnost vyřešit situaci a o ty lidi se postarat. Je potřeba pouštět k nám do Evropy a schengenského prostoru ty skutečné uprchlíky. A na ty ekonomické musí být nějaký systém, jako ho mají v Austrálii nebo USA. Je potřeba dostat pod kontrolu ten další příliv a především se postarat o lidi, co už tu jsou, a já si myslím, že Česká republika se tomu nebrání," řekl ministr financí Andrej Babiš.

"Pouze sedm lidí požádalo v Česku o azyl. Ti lidé k nám nechtějí, jedou do Německa za příbuznými, známými, kteří už tam mají nějaký sociální status, už ani tak ne za dotacemi. My nejsme schopni je na území České republiky držet násilím. To je hlavní důvod, proč jsme koncept kvót odmítli," uvedl na tiskové konferenci ministr vnitra Milan Chovanec. 

Šéf poslanců německé vládní sociální demokracie (SPD) Thomas Oppermann novinářům řekl, že ho velmi zklamal nedostatek solidarity v unii. Podle něj není možné s řešením situace otálet a očekávat, že se vyřeší sama od sebe. "Evropa nemůže uprchlickou krizi vysedět. Musí se jednat, a to teď," řekl.

De Maiziére v ZDF rovněž podotkl, že pokud bude EU řešit situaci s běženci až v Německu, v Rakousku nebo v Maďarsku, je to příliš pozdě.

"Příčiny problémů jsou v krizových oblastech, v Turecku a v Řecku. A to, že Řekové jednoduše posílají běžence dál do střední Evropy, to musí okamžitě přestat. A teprve včera (v pondělí) jsem od řecké přechodné vlády slyšel, že jsou ochotni tento proud uprchlíků zastavit," řekl.

Slovensko žádá svolání mimořádného summitu Evropské unie, který by rozhodl o dalším postupu při řešení migrační krize. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico. Zopakoval, že Bratislava by na vrcholné schůzce představitelů členských zemí evropské osmadvacítky byla proti přerozdělování uprchlíků na základě povinných kvót. 

Evropská komise by si přála, aby ministři vnitra zemí Evropské unie znovu jednali o migrační krizi dříve než až 8. října, na kdy je nyní jejich nová schůzka naplánována. Novinářům to dnes řekla mluvčí komise Natasha Bertaudová s tím, že případné svolání schůzky je samozřejmě výlučnou pravomocí lucemburského předsednictví unie.

Ministři vnitra zemí EU se v pondělí kvůli odporu Česka, Slovenska, dalších zemí visegrádské skupiny a několika jiných států nedokázali shodnout ani na předběžné podpoře novému balíku návrhů Evropské komise k řešení migrační krize.

Německý ministr vnitra svým výrokem pobouřil i Slováky. "Pokud se budou opakovat prohlášení, že budou omezovány eurofondy, tak se nikdy nestalo, že se v Unii trestalo za jiný názor," reagoval na výrok slovenský premiér Robert Fico.

"Eurofondy nemají nic společného s migrací, je to podstata Unie a vyrovnávání rozdílů. Je to mimořádně nebezpečné vyjádření. Pokud by k tomu došlo, budou se tyto země mimořádně efektivně bránit."

Předseda slovenské vlády zároveň varoval uprchlíky. "Každý jeden migrant, který nelegálně překročí naši hranici, bude zadržen."

Ministr vnitra Milan Chovanec zopakoval, že Česko nehodlá schvalovat systém, který podle něj nemá smysl.

"Spolková republika vyřkla, že všichni Syřani s registrací mohou na jejich území a pár dní na to zavřela hranice. Tomu moc nerozumíme. Hrozit poté svým sousedům prstem není asi úplně dobrá spolupráce. My jsme ale stále připraveni k jednání a chceme najít řešení, ale musí být chuť naslouchat," uzavřel ministr tiskovou konferenci. 

Situace u Röszke je napjatá. "Pokud chcete žádat o azyl, běžte někam jinam," vyzývá podle reportéra BBC maďarský policejní tlumočník dav běženců na hranici.

"Maďarsko je problém," prohlásil srbský ministr práce a sociálních věcí Aleksandar Vulin k uzavření hranic.

Budapešť podle něj se svými partnery v Bělehradu nejednala, natož aby je informovala. Vulin upozornil, že vláda netušila, že mezi hranicemi uvízne tolik uprchlíků.

Srbsko podle něj potřebným pomůže "všemi možnými způsoby".

"Výhrůžky, že nám seberou fondy EU kvůli jinému názoru, jsou plané řeči. Neexistuje právní cesta, jak to udělat," píše na Twitteru Tomáš Prouza, tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR. 

"Z každého vlaku, který přijede z Rakouska, vystupují uprchlíci. Policie je odděluje od ostatních a v malých skupinách pouští do přistavených autobusů. Pasov je plný policistů a policejních aut, protože z celého Německa po obnovení kontroly hranic dorazily posily," píše zvláštní zpravodaj Aktuálně.cz Martin Novák. 

"Budeme jen diskutovat, nebo pomáhat lidem, kteří nemají co k jídlu?" táže se rakouský kancléř Werner Faymann.

"Nikdo by neměl přijít o život při hledání ochrany. Musíme uprchlíky vracet do zemí, které jsou bezpečné. Musíme také rozhodnout, kteří lidé mají na azyl nárok a o ty se musíme postarat. Zároveň musíme podpořit i neziskové organizace, které už jsou na konci svých sil," dodává. Rakousko má dle kancléřových slov nouzové ubytování už obsazeno. "Samotné Rakousko tyto lidi nemůže přijmout místo Německa," uzavírá Faymann. 

Německý vicekancléř a předseda sociální demokracie Sigmar Gabriel ostře kritizoval výsledek bruselské schůzky o kvótách. "Evropa se včera (v pondělí) zase jednou zesměšnila," prohlásil.

"Těch 160 tisíc uprchlíků, kteří by měli být v Evropě rozmístěni, jsou ve skutečnosti jen kapkou vody na rozpáleném kameni. Jen za uplynulý měsíc k nám přišlo víc než 100 tisíc běženců," uvedl.

Šéfové vlád Německa a Rakouska Angela Merkelová a Werner Faymann žádají, aby byl na příští týden svolán mimořádný summit Evropské unie kvůli běžencům. Situaci je podle nich nutné řešit na celoevropské úrovni, protože tři země nejvíc zasažené uprchlickou vlnou, Německo, Rakousko a Švédsko, to vlastními silami nezvládnou.

"Nemyslím si, že bychom měli nějak vyhrožovat, výhrůžky nejsou tou správnou cestou k jednotě. Nelze nám vyčítat, že jsme někoho poslali zpátky do Maďarska, protože už se k nám zkrátka nevešli. Nejsme v jednoduché situaci a je to jedna z největších výzev, kterou v posledních desetiletích máme. A tuto výzvu zvládneme pouze společně," říká kancléřka Angela Merkelová.

Policisté jsou připraveni na další příliv uprchlíků, v případě nejhoršího scénáře znovu zavedou hraniční kontroly či povolají armádu. Novinářům to dnes řekl policejní prezident Tomáš Tuhý.

Policie podle Tuhého předložila vládě k projednání materiál, který zahrnuje několik variant lišících se podle případného bezpečnostního rizika, které by s sebou nárůst běženců přinesl. Nyní jsou opatření dostatečná, na hranicích je klid, uvedl.

Cizinecká policie po obnovení kontrol na německo-rakouské hranici zvýšila počet policistů u hranic s Rakouskem o 200. Policie očekává, že by se mohlo do Německa pokusit dostat více uprchlíků přes Česko.

Migrace je problém celé EU a kvóty nejsou řešením. Krizím musíme být schopni předcházet. Zítra jako jeden z hlavních řečníků na @MunSecConf

— Martin Stropnický (@stropnickym) 15. Září 2015

"Není pravda, že nejsme solidární. Naopak," reagoval premiér Bohuslav Sobotka na vlnu kritiky.

"Česká republika není pro uprchlíky cílovou zemí. Nejsme v situaci jako Maďarsko. Pokud se trend nezmění, a zatím k tomu není důvod, bude v České republice podáno za tento rok o 400 žádostí o azyl více než loni. Nejvíc je žádostí z Ukrajiny, Kuby a Sýrie je až na třetím místě," říká Sobotka.

"Od počátku zastáváme názor, že příchod uprchlíků vyžaduje evropské řešení, proto jsem taky svolal mimořádný summit zemí V4, který byl zaměřen výhradně na migrační otázky," dodává. "Jednoznačně jsme se přihlásili k plnění platných pravidel Evropské unie a schengenského prostoru, tato naše pozice je stále aktuální," uzavřel.

Co bude s uprchlíky, kteří jsou momentálně v Rakousku, ale chtějí do Německa? táže se na tiskové konferenci kancléřky jeden z novinářů.

"Mluvili jsme o pracovní skupině, která dnes začne fungovat a řešit praktické problémy. V Evropě nemáme volbu země a města, v němž by uprchlíci chtěli být. V schengenském prostoru počítáme s tím, že máme všichni stejné podmínky. Proto chceme mluvit o rozdělování. A pokud někdo dostal svůj status (uprchlíka) v jiné zemi, pak nelze akceptovat, aby dostával dávky v Německu. Neexistuje žádné právo volby, kam by chtěl člověk jít. A to je podle mě nutné těm uprchlíkům říct."

Maďarsko podle novinářů plánuje výstavbu dalšího hraničního plotu. Podle reportéra serveru Index.hu to oznámil ministr zahraničí Péter Szijjártó.

"Vidíme, že obecně máme vysoký počet uprchlíků, kteří přecházejí přes Řecko, Makedonii, Srbsko, Maďarsko, Rakousko do Německa.

Hraniční kontroly jsme zavedli proto, abychom mohli lépe registrovat uprchlíky," vysvětluje kancléřka Merkelová.

"Budeme žádat svolání summitu. Tento summit by měl definitivně rozhodnout o dalším postupu. Pojedu tam s mandátem v žádném případě nesouhlasit s povinnými kvótami i v případě, že bychom v této věci měli zůstat sami," řekl Fico, podle kterého kvóty migrační krizi nevyřeší. Dodal, že 90 procent běženců jsou migranti, kteří chtějí do EU z ekonomických důvodů a nikoliv z důvodu, že prchají před válkou. Slovensko prý také není cílovou zemí uprchlíků, kteří podle Fica směřují zejména do Německa, které je "zve s otevřenou náručí".

Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić dnes v Praze po jednání se svým českým protějškem Lubomírem Zaorálkem označil za nepřijatelnou myšlenku, aby se všichni běženci vraceli do Srbska a další tam zároveň přicházeli. Reagoval tak na dnešní uzavření hranice s Maďarskem, jímž se Budapešť snaží zmírnit následky migrační krize pro svou zemi. Dačić prohlásil, že zájmem Bělehradu není podněcovat zostřování situace a že bude dál jednat o společném řešení, nechce se ale stát jedinou obětí nynější situace.

"Naším územím prošlo v této krizi na 140 tisíc migrantů a jen 550 požádalo o azyl v Srbsku," uvedl Dačić. Dodal, že nevidí důvod, proč by měla být jeho země jedinou obětí této situace. Podle něj občané Srbska projevili velikou vstřícnost. K nejhorší krizi v Evropě za poslední desetiletí podle něj výrazně přispělo to, že EU nemá jednotný systém azylové politiky.

Uprchlíky, jimž Maďarsko zamítne žádost o azyl, čeká roční zákaz vstupu na území Schengenu, informují novináři.

Cizinecká policie zadržela od dnešní půlnoci do rána 47 běženců. Od nedělního večera, kdy policie zesílila bezpečnostní opatření, bylo zadrženo 81 uprchlíků. Podle šéfa cizinecké policie Milana Majera policie od nasazení lidí na hranicích zadržela také 56 převaděčů.

Plot, který chce Budapešť vybudovat na hranici s Rumunskem, má mít celkem 450 kilometrů, tedy bezmála trojnásobnou délku oproti tomu, jenž vyrostl u Srbska.

100s of refugees waiting in Edirne bus station to go to Greek-Bulgarian border. Security forces dont let them to go pic.twitter.com/UAEimfeyNu

— Memet Aksakal (Eng) (@Fixer_Turkey) 15. Září 2015

Prezident Miloš Zeman nevidí žádnou souvislost mezi dotacemi z Evropské unie a kvótami na přerozdělování uprchlíků. Ty jsou podle něj nesmyslné, protože všichni běženci nakonec skončí v Německu.

"Nevidím žádnou souvislost mezi dotacemi EU a nesmyslnými kvótami, které jsou nesmyslné proto, že všichni běženci nakonec skončí v Německu. Česká republika se nikdy nebránila dobrovolnému přijímání všech uprchlíků, kteří u nás chtějí zůstat," uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

"Ano, jsme bohatí a musíme pomáhat. Můžeme přijmout více lidí, než nám říkají kvóty. Ale nesmíme zapomenout na to, že musíme zajistit bezpečnost našich občanů," říká od pultíku Helena Langšádlová (TOP 09).

Ta, na rozdíl od Tomia Okamury nebo poslanců Úsvitu, podpořila postoj, který zastává Sobotkova vláda.

"Evropa musí změnit pohled," říká poslancům ministr vnitra Milan Chovanec a vysvětluje, že zatímco do Řecka přiteklo na pomoc s uprchlíky přes 400 milionů eur, do Maďarska to bylo jen 1,6 milionu eur. "Můžeme posílat armádu na hranice každý týden. Ale bez uzavření vnější hranice je to zbytečné," dodal.

Pozor na rozkol v unii! Situace je hodně složitá a silné výroky nás vzdalují schopnosti společného řešení.

— Martin Stropnický (@stropnickym) 15. Září 2015

Pokud kvůli migrační vlně nebudou stačit k ostraze česko-rakouských hranic policejní síly, vláda je připravena nasadit armádu. Před poslanci to dnes uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Situací se bude zabývat 30. září Bezpečnostní rada státu, její členové se seznámí i s rozbory tajných služeb.

Stunning then and now images of refugees in Europe- from Dunkirk to Damascus via @guardian http://t.co/8Md0seHUuT pic.twitter.com/edP16FT3iv

— Doctors w/o Borders (@MSF_USA) 14. Září 2015

Jediným způsobem, jak v souvislosti s nynější migrační vlnou zabránit blížící se rozsáhlé humanitární krizi v Řecku a dalších zemích na Balkáně, je rychlá evropská dohoda na vzniku bezpečné cesty uprchlíků do EU.

V Bruselu to dnes uvedli zástupci nevládní organizace Lékaři bez hranic, podle kterých je reakce Evropské unie a jejích členských zemí na nynější vývoj naprosto neadekvátní.

Opatření a návrhy Evropské komise, o nichž v pondělí neúspěšně jednali ministři vnitra unijní osmadvacítky, jsou zcela mimo kontakt s realitou, poznamenala Aurelie Ponthieuová, která má v organizaci na starosti uprchlické programy.

"Politici by měli přestat mluvit jen sami se sebou," podotkla s tím, že se blíží zima a ochrana státní hranice nemůže mít přednost před poskytnutím základní humanitární pomoci.

A každý ze 120 000 lidí, na jejichž přerozdělení se unie nemůže dohodnout, je podle ní konkrétní člověk s vlastním, pohnutým osudem.

"Rumunské ministerstvo zahraničí považuje budoucí plot mezi dvěma členy Evropské unie za nekorektní gesto a proti evropskému duchu. Maďarsko jsme o našem postoji již informovali," uvedlo ministerstvo.

Česká republika by podle předsedy ODS měla zvýšit tresty pro pašeráky lidí.

"Bude to mít odstrašující důsledek a zároveň to bude konkrétní příspěvek k boji proti převaděčství," prohlásil Fiala.

Na to zareagoval poslanec ANO Jiří Zlatuška poznámkou, že kdyby takto postupovaly západní země v období komunismu, podepsalo by se to na životech řady Čechů.

"Nechci se dočkat toho až kvartet Konvička, Okamura, Landa a Bartoš dostanou patnáct až dvacet procent," prohlásila poslankyně za ANO Kristýna Zelienková. Podle ní je hysterie kolem přijímání uprchlíků zbytečná, protože Česko už během kosovské války pomohlo několika tisícům muslimů, aniž by to vyvolalo větší debatu.

"Až když Německo udělá první krok, tak tahle vláda zareaguje. Pošle na hranici dvě stě policistů, ti navíc musí pracovat na tři směny. Takže na ochranu celé hranice máme pár desítek policistů, to je hrozné," hřímá od pultíku během jednání sněmovny Tomio Okamura.

Předseda sněmovny Jan Hamáček navrhl, aby byl bod přerušen do doby, než proběhne summit premiérů nebo ministrů vnitra osmadvacítky.

Podpořila ho drtivá většina poslanců, sněmovna se tak dál bude zabývat zákony, které se vrátily ze Senátu.

Chovanec reagoval na slova německého ministra vnitra Thomase de Maiziére, aby země, které odmítají povinné kvóty, dostávaly méně peněz z EU.

"To krácení peněz, si myslím, že nemůžou naši partneři v Německu myslet vážně. O těch kohezních fondech, o fondech Evropské unie, vyjednává celá osmadvacítka a velice dlouho. Je to změna legislativy a Německo jako jedna země nemůže tuto věc prosadit," řekl Chovanec.

Dodal, že pokud by Evropa zvolila tuto cestu, tak je na začátku vleklé krize.

Rakousko v souvislosti s uprchlickou krizí počínaje úterní půlnocí dočasně obnovuje hraniční kontroly, ty se prozatím budou týkat hranic s Maďarskem, Slovenskem, Slovinskem a Itálií. Rakouské ministerstvo vnitra o tom dopisem oficiálně informovalo Evropskou komisi, napsala agentura APA.

"Neříkejte mi, že jste věřili, že rozdělování evropských strukturálních fondů se řídí jen a jen pravidly pro podporu méně vyspělých regionů Evropské unie.

Německo a Francie dokazují, že to tak není," říká v Komentáři za minutu David Klimeš. Podívejte se na něj zde.

Několik uprchlíků v úterý zastavilo záchranou brzdou vlak směřující z Mnichova do Berlína, aby se vyhnuli registraci a mohli pokračovat do Švédska, píše německý web Tagesspiegel.de

Evropská komise oznámila, že bude dění na hranicích sledovat a že kontroly považuje za prozatímní řešení, jehož cílem musí být otevření vnitřních hranic v co nejkratším možném termínu.

Cizinecká policie zadržela od úterní půlnoci 58 běženců, uvedla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Z posledních 11 zadržených bylo sedm Syřanů a čtyři Iráčané.

"Během mých konzultací někteří představitelé požádali o mimořádný summit k migraci. Budu v konzultacích pokračovat a ve čtvrtek oznámím své rozhodnutí," napsal předseda Evropské rady Tusk.

Za týden v úterý 22. září se kvůli uprchlické krizi uskuteční mimořádná schůzka ministrů vnitra zemí Evropské unie.

Ta naváže na pondělní ministerské jednání. V úterý to podle agentury Reuters oznámilo Lucembursko, které nyní Evropské unii předsedá.

Maďarská policie prý na hranici se Srbskem krátce zadržela kameramana agentury AP a donutila ho smazat záznam, na němž policejní pes údajně srazil k zemi uprchlíka. Maďarská vláda ale toto obvinění zpochybňuje.

Údajný incident se stal v sobotu večer, když kameraman AP Luca Muzi filmoval migranty, kteří přes kukuřičné pole nedaleko maďarského města Röszke překročili hranici se Srbskem.

Proti uprchlíkům zakročili policisté a jeden z nich nechal na jistého Syřana zaútočit psa s košíkem na čumáku. Pes muže, který křičel "Prosím, prosím, jsem uprchlík," povalil, tvrdí Muzi.

Toho, že Muzi vše filmuje, si všiml jeden z policistů a nedovolil mu odejít. Novinář pak už nesměl zatelefonovat ani nadřízeným, ani kolegům na místě.

Policisté Muziho odvedli na tmavé místo u registračního centra pro uprchlíky a požádali ho, aby jim ukázal, co má nahrané. Pak mu nařídili, aby záznam smazal.

Muzi takto přišel o výsledek dvoudenní práce v Srbsku a Maďarsku. Říká, že se cítil být v nebezpečí, protože poblíž byli psi.

Rakouské ministerstvo obrany večer oznámilo, že ještě ve večerních hodinách v blízkosti hranic rozmístí 635 vojáků, celkem jich může být nasazeno až 2200. Své úkoly, mezi kterými je například podpora policejních kontrol či poskytování humanitární pomoci, začnou plnit od středy. Na východě na rakousko-maďarském pomezí budou vojáci hlídat na některých hraničních přechodech, nasazeni budou i na nádražích v Salcburku, Welsu či Linci.

"My nesouhlasíme s povinnými kvótami jako se systémem, který prostě nemůže fungovat. O migrantech přece nemůžeme mluvit jako o pytlích soli nebo mouky. Jsou to živé bytosti, které mají nějaké vize, někam směřují, mají nějaké příbuzné. My jsme chtěli od kolegů slyšet, jakým způsobem jsme schopni migranty na území členských států udržet, pokud by se redistribuovali. Neumíme si to představit," řekl ministr vnitra Milan Chovanec pro HN. Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

Autobusy, které dosud vozily migranty ze srbské jižní hranice s Makedonií na sever k Maďarsku, nyní začaly mířit do Chorvatska.

Stalo se tak poté, co Budapešť uzavřela hranice. Informovaly o tom srbská rozhlasová stanice B92 a deník Blic.

Vládní návrh počítá například s tím, že se zkrátí doba, po kterou žadatelé o ochranu nebudou moci pracovat. Nyní je to 12 měsíců, nově by se lhůta měla zkrátit na půlku.

Poslanci k novele načetli i několik pozměňovacích návrhů - poslanec Úsvitu Martin Lank například požaduje, aby mezinárodní ochranu nedostali ti, kdo v Česku spáchají přestupek nebo trestný čin.

Předseda bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD) pak předložil návrh, podle něhož by uprchlíci, kteří jsou propuštěni z detenčního zařízení a jsou bez peněz, dostávali 400 korun "na cestu". To by mělo zabránit tomu, aby případně páchali trestnou činnost.

Úterní on-line reportáž končí. Přejeme dobrou noc z karlínské redakce. I v dalších dnech budeme nadále sledovat snahy evropských států najít řešení uprchlické krize a budeme vám přinášet nejnovější informace.