Země EU potvrdily dohodu o přerozdělení 40 tisíc uprchlíků. Na kvótách se ale nedomluvily

Česká republika není v této chvíli v situaci, kdy by musela napodobit německý krok z neděle a zřídit kontroly na hranicích s Rakouskem. Novinářům to v pondělí v Bruselu řekl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Ministerstvo vnitra a policie podle něj na vývoj reagují, v současnosti však není nutné "podobně radikální" opatření spustit.

Situace se o víkendu zhoršila poté, co Maďarsko zaznamenalo v neděli na hranicích se Srbskem nový rekord v podobě příchodu 5809 migrantů během jediného dne. Nedělní počet příchozích běženců do Maďarska výrazně překonal předchozí denní rekord 4330, zaznamenaný o den dříve, v sobotu.

Předchozí rekord z předminulého čtvrtka činil 3601 běženců. Drtivá většina uprchlíků míří z Maďarska přes Rakousko do Německa, kdy jen do Mnichova v sobotu dorazilo přes třináct tisíc uprchlíků.

Britský premiér David Cameron v pondělí přijel na předem neohlášenou návštěvu do Libanonu. Má jednat s předsedou libanonské vlády Tammámem Salámem a chce se sejít i se syrskými uprchlíky.

Na území Libanonu žije přes milion Syřanů, kteří prchli před konfliktem ve své zemi. Počet uprchlíků tak odpovídá čtvrtině libanonského obyvatelstva.

Zavedení kontrol na hranicích zvažuje - podobně jako Bavorsko - také spolková země Sasko. Tamní ministr vnitra Markus Ulbig v rozhovoru pro stanici MDR INFO řekl, že se tak může stát každým okamžikem.

V česko-německém pohraničí by tedy lidé měli mít u sebe příslušné doklady.

Po rozhovorech z posledních hodin existují "určité možnosti", že se v EU v otázce přerozdělení uprchlíků prosadí princip dobrovolnosti.

Novinářům to v pondělí ráno řekl v Bruselu český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s tím, že se v pondělí či v příštích dnech ukáže, jestli je taková možnost opravdu reálná.

"Jde o jednoduchou věc, aby to bylo rozhodnutí, které činíme sami, dobrovolně," připomněl trvalý český postoj Zaorálek s tím, že Česko má zájem se na řešení krize podílet.

Ještě dopoledne se schází se svými kolegy ze zemí visegrádské skupiny (V4), které všechny mají ke "kvótám na uprchlíky" stejně odmítavý postoj.

Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš (ANO) považuje za absurdní, že české firmy měsíce čekají na vyřízení víz ukrajinským dělníkům a na druhé straně jsou v Evropě tisíce migrantů bez potřebných dokladů. Babiš to v pondělí řekl před schůzí vlády.

Podle Babiše má Česká republika 104 tisíc volných pracovních míst. "Nerozumím tomu, proč nejsme schopni to obsadit. České firmy čekají na dělníky z Ukrajiny, ti musejí čekat na vízum a na druhé straně po Evropě špacírují tisíce lidí bez dokladů s jedním cílem, a to je jít do Německa.

Je to chaos, který potvrzuje neschopnost Evropské unie být akční a efektivně zakročit," zdůraznil Babiš.

Rakousko zavřelo hranici na dálnici M1. Automobily vrací zpátky do Maďarska, píše server Index.hu.

V noci na pondělí to z Bruselu řekl český ministr vnitra Milan Chovanec po jednání se svým slovenským protějškem Robertem Kaliňákem. Slováci přijali okamžitá opatření nejen na hranicích s Rakouskem, ale i s Maďarskem.

Maďarský server Index.hu napsal, že premiér Viktor Orbán chce - s platností od úterý 15. září - zabránit mimořádnými opatřeními dalšímu přílivu běženců do země.

Podle něj vyhlásí výjimečný stav a policie bude striktně uplatňovat zákon, jenž byl přijat před pár dny.

Uprchlíkům, kteří budou chtít překročit hranice na přechodech, bude podle zjištění novinářů oznámeno, že nemají schengenská víza, tudíž nemohou být vpuštěni do země a mají se vrátit do Srbska. Index.hu k tomu poznamenává, že k tomu mimo jiné napomůže skutečnost, že Evropská komise před pár dny označila balkánské země za bezpečné.

Index.hu dodává, že pokud se naopak uprchlíci pokusí překročit hranice mimo přechody, bude proti nim zahájeno trestní stíhání. Podle nového zákona je totiž překonání plotu (jenž vyrostl na hranici se Srbskem), jeho zničení či dokonce bránění v práci považováno za trestný čin.

Na běžence bude uvaleno "domácí vězení" v uprchlických táborech a nejpozději do 15 dnů nad nimi bude vynesen rozsudek.

Uvedl to rakouský silniční provozovatel Asfinag.

AFP s odkazem na své zdroje: EU schválila vojenskou akci proti pašerákům lidí ve Středozemí.

Selhání Evropské unie, pokud jde o posílení ochrany hranic, by mohlo ohrozit svobodu jejích občanů.

Podle agentury MTI to v pondělí prohlásil mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács, který se vyslovil pro obnovení hraničních kontrol v zájmu odlišení uprchlíků od ekonomických migrantů.

Nyní je už podle něj zjevné, že schengenský systém volného pohybu uvnitř EU nelze chránit zvnitřku. Je třeba poskytnout veškerou pomoc periferním státům při ochraně vnějších hranic schengenského prostoru.

Rakouská vláda pověřila armádu výpomocí s přísnější ostrahou hranic kvůli uprchlické krizi. Oznámil to dnes na tiskové konferenci kancléř Werner Faymann. O takzvané asistenční nasazení příslušníků armády prý požádalo rakouské ministerstvo vnitra.

O víkendu zadržela cizinecká policie 51 uprchlíků, za celý týden jich bylo 76. Počet se výrazně snížil oproti minulému týdnu, kdy zajistila 519 běženců. Na tomto čísle se však výrazně projevila zejména více než dvousetčlenná skupina migrantů, která do Česka přicestovala v noci na 1. září z Maďarska.

"Po oznámení Německa, že dočasně zavádí kontroly na hranicích s Rakouskem, přistoupilo Slovensko k dočasným hraničním kontrolám na slovensko-maďarských a slovensko-rakouských hraničních přechodech.

Slovenská policie v souvislosti s mimořádnou situací a migrační vlnou posílila na hranicích oproti běžnému stavu o 220 policistů," informovalo slovenské ministerstvo vnitra.

"Situaci neustále monitorujeme a koordinujeme s policejními sbory v Rakousku, Maďarsku a v České republice."

Do Německa nejspíš letos přijde až jeden milion uprchlíků. Uvedl to v pondělí německý vicekancléř Sigmar Gabriel, který toto číslo sdělil v dopise adresovaném členům vládní sociální demokracie (SPD). Odhady ministerstva vnitra dosud hovořily o 800 tisících běženců.

Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) si na pondělní návštěvě v zařízení pro cizince Jezová u Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku promluvil s vedením zařízení a některými zadrženými cizinci. Zajímali se prý hlavně o to, proč jsou tady a jak dlouho tu budou muset zůstat.

"Samozřejmě je potřeba věc velmi dobře sledovat, protože ti lidé budou hledat alternativní cesty do Německa, a pokud by se ukázalo, že dojde k nějakému masivnímu nárůstu záchytu u nás, tak asi by bylo potřeba uvažovat o obdobném opatření. To znamená hraničních kontrolách na našich hranicích s Rakouskem a Slovenskem," uvedl Hamáček.

Kancléř Faymann novinářům řekl, že uprchlíci, kteří nyní procházejí Rakouskem a míří dále do Německa, mají nadále právo na azyl. Vzhledem k obnovení kontrol na hranici se podle něj nyní mohou hromadit právě v Rakousku.

Cizinecká policie zadržela v pondělí dopoledne na jižní Moravě na hranicích s Rakouskem 12 uprchlíků ze Sýrie. Kontroly v této oblasti zesílila poté, co Německo v neděli zavedlo kvůli silné přílivové vlně uprchlíků kontroly na hranicích s Rakouskem.

"Devět Syřanů přijelo z Rakouska vlakem do Břeclavi, další tři jsme našli v Mikulově při kontrole autobusu z Vídně," uvedla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Aktuální opatření Německa a Rakouska na hranicích kvůli běžencům neřeší podle českého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) problém migrace.

Nejsou zajištěny vnější hranice schengenského prostoru, řekl novinářům po pondělním zasedání vlády v Brně.

Česko proto podle něj na odpoledním jednání ministrů vnitra EU podpoří opatření k ochraně evropských hranic.

Lodní trajekty, které pendlují mezi řeckými ostrovy v Egejském moři a přístavem Pireus, přivezly do Atén v neděli večer a v pondělí ráno kolem 4500 migrantů. Další stovky jich ještě přibudou během dne, protože lodě se opět vydaly na plavbu k ostrovům přeplněným uprchlíky, jako jsou Lesbos, Kos, Leros a Kalymnos.

"Vyzývám vládu České republiky, aby bez dalších prodlev přijala stejná opatření, jako již učinila SRN, Rakousko, Slovensko a Maďarsko, tedy aby uzavřela jižní hranici ČR před možným pronikáním nelegálních uprchlíků," uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Podle něj může být v Rakousku během pár hodin až několik desítek tisíc lidí, kteří budou "uvězněni" mezi Německem a Maďarskem. "Je třeba zajistit, aby se tato uprchlická vlna nepřelila do ČR. Zároveň je třeba úzce koordinovat postup se Slovenskem v případě, že by nelegální migranti pronikali z Maďarska a Rakouska přes česko-slovenskou hranici," míní Fiala.

Sasové kontroly zvažují v případě, že se běženci budou chtít – po nedělním uzavření hranic s Bavorskem - do Německa dostat přes Česko.

"Zadání zní, že má být znemožněn ilegální přechod (německých) hranic," řekl saský ministr vnitra Markus Ulbig. Pro občany to znamená, že mohou být kdykoliv kontrolováni na hranicích.

Saské ministerstvo vnitra zároveň zdůraznilo, že zatím nemá informace, že by se běženci po zavedení kontrol mezi Rakouskem a Německem vydali "náhradní" trasou přes Českou republiku do Saska.

Kancléřka Angela Merkelová reaguje prostřednictvím svého mluvčího Steffena Seiberta na poslední události kolem uprchlické krize.

"Zvládneme to. Ale nikdo neřekl, že to zvládneme přes noc."

Francouzská vláda vyzývá k obnovení hraničních kontrol, a to v Řecku, Itálii a Maďarsku. Jen tak lze podle ministra vnitra Bernarda Cazeneuva oddělit uprchlíky od ekonomických migrantů.

"Za humanitární realitou je evropská realita," řekl v rozhovoru pro rádio RTL. Zároveň odmítl výzvy krajně pravicové Národní fronty po zavedení kontrol na hranici s Německem.

"Dočasné hraniční kontroly" zavede kvůli uprchlické krizi Rakousko na svých hranicích s Maďarskem. Řekla to podle agentury APA rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Rakousko tak podle ní bude postupovat obdobně jako Německo, které o víkendu obnovilo kontroly na svých hranicích s Rakouskem.

Polská premiérka Ewa Kopaczová řekla, že v případě hrozby Polsko začne kontrolovat své hranice.

Dále zopakovala, že Polsko nesouhlasí s kvótami na přerozdělování uprchlíků, a naopak požaduje silnější kontroly na vnějších hranicích Evropské unie. 

"Přijmeme pouze tolik uprchlíků, kolik si můžeme dovolit. Ani o jednoho více či méně."

Na současnou situaci reagovala i organizace Amnesty International, která varuje před katastrofálními následky. "Uprchlíkům v Maďarsku hrozí chaos, který by mohl mít za důsledek další ztráty na životech," uvedla rakouská a německá sekce organizace, která se zabývá lidskými právy.

Nabádá také země, aby nabídly společnou pomoc Maďarsku, které potřebuje podporu při přijímání imigrantů.

Spisovatel a akademik Ian Buruma v komentáři pro Hospodářské noviny mimo jiné píše:

"Nálada v současném Německu je výjimečná. Přijímání uprchlíků se nikdy neprodávalo snadno. Když byli koncem 30. let ve smrtelném ohrožení Židé v Německu a v Rakousku, jen málo zemí včetně USA jich bylo připraveno přijmout více než pouhou hrstku.

Tvrzení, že současná velkorysá nálada v Německu úzce souvisí s vražedným chováním Němců v minulosti, nesmí tuto štědrost zlehčovat.

Také Japonci nesou na bedrech zátěž historických zločinů, avšak jejich přístup k cizincům v tísni je mnohem méně vstřícný."

Takto apeluje humanitární organizace Lékaři bez hranic. Podle ní by to zachránilo více životů než záchranné vesty. Jen během letoška zemřelo ve Středozemním moři na 2700 lidí.

Mluvčí Evropské komise Natasha Beraudová v pondělí novinářům řekla, že evropská exekutiva preferuje jako řešení povinný systém. "Myslíme si, že to je nejlepší postup a nejrozumnější způsob, jak přerozdělení zajistit," uvedla.

Komise nicméně podle ní dává přednost výsledkům před formou a nejdůležitější je, aby bylo cíle, tedy přerozdělení uprchlíků, skutečně dosaženo, byť například mezivládní dohodou místo navrhovaného "komunitního" způsobu.

Rovnou je prý ve vlacích převáží k rakouským hranicím. Hlásí to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

"Podle našich informací odvážejí speciální vlaky uprchlíky z hraničního místa Röszke přímo a bez zastávek k rakouské hranici," cituje mluvčího organizace agentura AFP.

Skupina osmi policistů prošla EC a žádného uprchlika nezachytila.

"Zatím je klid, v posledních dnech se situace příliš nemění, žádný příliv lidí ve vlacích neregistrujeme," řekl jeden z policistů po kontrole vlaku reportérovi Aktuálně.cz a HN. 

"Když dorazí uprchlík a jsou přijata všechna bezpečnostní opatření, pak je jasné, že mu musíme poskytnout útočiště, protože to nám říká bible," řekl papež František v rozhovoru pro portugalskou rozhlasovou stanici Renascença.

"Vidíme nešťastné lidi, kteří utíkají před válkou a hladem, ale jde jen o špičku ledovce. V pozadí se skrývá nesprávný a nespravedlivý sociální a ekonomický systém," dodal František, podle kterého jde o systém, kde se hledí zejména na peníze, a ne na jednotlivé lidi.

K opatřením zaváděným v Německu se vyjadřuje také český ministr zemědělství Marian Jurečka:

"S předstihem vůbec nejde říct, jestli ve vlaku někoho zadržíme. Část běženců má mobily s internetem a průběžně mění taktiku. Takže je možné, že začnou v důsledku kontrol jezdit třeba autem," řekl reportérovi Aktuálně.cz v Břeclavi jeden ze zasahujících policistů.

Policisté se při kontrole vlaku rozdělí na dvě části. Jedna skupina je na začátku nástupiště a druhá na konci. Vlak z obou směrů zkontrolují. Poté zpravidla odcházejí z nádraží a přijdou v době, kdy má přijet rychlík z Rakouska, Slovenska či Maďarska, popisuje taktiku reportér.

V pondělí ráno dostali domažličtí policisté hlášení, že při cestě do školy studentka viděla "muže snědé pleti, oblečeného do černé kombinézy a bílé čepice, který měl mít přes rameno dlouhou střelnou zbraň". Dívka se prý bála, že jde o ozbrojeného uprchlíka. "Z výpovědí osob vyšlo najevo, že se jednalo o kominíka, který byl v jednom z bytových domů vyčistit komín," píše policie na svém webu.

Zavedením hraničních kontrol Německo reaguje na neochotu některých evropských zemí - včetně Česka - akceptovat kvóty na běžence. Podle serveru sueddeutsche.de to vyplývá z vyjádření mluvčího německé vlády Steffena Seiberta.

Na otázku, zda zavření hranic souvisí s rozhovory ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, které s Čechy, Poláky, Slováky a Maďary vedl minulý týden v Praze, Seibert odpověděl: "Je úplně jasné, že se evropská setkání odrážejí v našem rozhodování."

Maďarsko finišuje s výstavbou plotu na hranici se Srbskem. Kvůli zahrazení kolejí dokonce staví speciální vagón - podle serveru Index.hu ve stylu postapokalyptického filmu Šílený Max.

V médiích se objevují zprávy, že maďarská policie vyklidila tábor Röszke u hranice se Srbskem. Fotograf agentury Reuters tvrdí, že tisíce běženců naložili do vlaků směr Rakousko.

Maďarské úřady zatím vyklizení tábora nekomentovaly.

Maďarská média tvrdí, že se u srbských hranic v okolí Röszke objevili ozbrojení vojáci s vojenskou technikou. Maďarský parlament ale zatím nasazení vojáků k ochraně hranic neschválil, upozorňuje agentura DPA. Hlasovat o něm má až 21. září.

"Budeme postupovat jako Německo," oznámila rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová na dnešní schůzce s resortními kolegy EU v Bruselu. Kontroly mají začít přednostně na hranici s Maďarskem.

Kancléř Werner Faymann navíc oznámil, že jeho vláda pověřila armádu, aby se zvládáním uprchlické vlny pomohla.

Dočasné kontroly na hranicích s Rakouskem a Maďarskem v pondělí zavedlo i Slovensko. Kontroly ale budou podle ministerstva vnitra jen namátkové, jsou prý zaměřeny hlavně na pašeráky a migranty. Podle polské premiérky Ewy Kopaczové je podobná opatření připravena přijmout v případě nutnosti také Varšava.

Po zavedení kontrol na německo-rakouských hranicích povolala česká cizinecká policie do služby 200 policistů. Zvýšení počtu migrantů ale zatím nezaznamenala, i když dopoledne na jižní Moravě zadržela 12 syrských uprchlíků, kteří přišli z Rakouska.

V Bruselu začalo jednání ministrů vnitra členských zemí EU o kvótách. Proti se staví především země visegrádské čtyřky, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Předseda Evropské rady Donald Tusk minulý týden pohrozil, že pokud návrh Evropské komise neprojde, svolá mimořádný summit osmadvacítky.

Dánský vicepremiér a ministr zahraničí Kristian Jensen dnes v Bruselu zopakoval, že jeho země se nebude účastnit plánu Evropské komise na přerozdělení běženců v rámci států Evropské unie. Dánsko má podobně jako Británie a Irsko dojednanou výjimku.

Jensen také řekl, že Dánsko dosud přijalo více běženců, než kolik by stanovily kvóty, a že bude s přijímáním uprchlíků pokračovat.

V návrhu závěrů pondělní schůzky unijních ministrů vnitra k migraci chybí u přerozdělení 120 tisíc migrantů slovo "povinné", řekl český ministr Milan Chovanec. Přesto bude proti.

Slovensko se nyní na hranicích s Rakouskem a Maďarskem zaměřuje na převáděče migrantů, proto například více monitoruje a kontroluje podezřelá vozidla. V Bruselu to novinářům řekl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.

Reagoval tak na některé informace, které hovořily o tom, že Bratislava na migrační krizi reagovala obnovením hraničních kontrol tak, jako to udělalo Německo.

"Neděláme klasické kontroly podle schengenských pravidel, není to dočasné zavedení kontrol," odmítl tuto interpretaci Kaliňák, "klasický provoz osobních aut není omezován, to nebyl cíl". Slovensko podle něj zvýšilo policejní přítomnost na hranicích, a to včetně jejich "zelené části".

Na rakouských dálnicích u hranic s Německem se kvůli nově zavedeným kontrolám tvoří dopravní zácpy. Nejdelší kolona, asi dvacetikilometrová, je podle rakouského správce dálnic Asfinagu na dálnici A8 ve směru na bavorský Pasov.

Na dálnici A10 u Salcburku dosáhly fronty až deseti kilometrů.

Rakouský železniční dopravce ÖBB oznámil, že vlakové spojení mezi Salcburkem a Mnichovem bylo opět přerušeno. Důvodem jsou pohraniční kontroly, které Německo na hranicích s Rakouskem dočasně zavedlo.

Návrh závěrů ostře sledované ministerské schůzky o migraci podle reportéra Financial Times výslovně zmiňuje pomoc Řecku, Itálii, zemím západního Balkánu, ale ne Maďarsku. Maďarsko patří k nejhlasitějším odpůrcům povinných kvót.

České firmy mohou přijmout až 5000 uprchlíků ze Sýrie.

Informace z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy v pondělí na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně potvrdil prezident svazu Jaroslav Hanák. Uprchlíci ale podle něj musí mít potřebné vzdělání a dodržovat zákon.

"My jsme okamžitě v našich firmách schopni přijmout až 5000 Syřanů, ale za podmínky, že budou mít odpovídající vzdělání, budou chtít pracovat a budou ctít zákony a pravidla života České republiky," řekl Hanák. Svaz prováděl průzkum o možném přijímání migrantů mezi několika desítkami velkých průmyslových podniků.

Do maďarského Röszke míří poslanci krajně pravicové strany Jobbik. Podle novinářů se chtějí na vlastní oči přesvědčit, jak se policie vypořádává s uprchlickou krizí.

Česká strana návrh závěrů schůzky o migraci pokládá jinak za vyvážený, ale dál je interpretuje jako podporu povinným kvótám.

"Což pro nás není přijatelné. Byť těch zemí, které ten materiál nepodporují, je už jen velmi málo," poznamenal ministr vnitra Chovanec. Podle českého ministra by měl celou otázku řešit mimořádný unijní summit.

"Text doznal určitých změn. My si myslíme, že ďábel je skryt v detailu," řekl Chovanec při příchodu. "Já se budu ptát komise a předsednictví, jestli trváme na tom, že to je povinný mechanismus, nebo není," podotkl ministr s tím, že aktuální návrh závěrů je třeba vysvětlit. Je prý "hodně zamlžen".

Chovanec připomněl, že dokument hovoří také o táborech mimo unii, o vojenských operacích a o dalších opatřeních, která mají migraci zamezit a po kterých také Česká republika volá.

Sociální síť Facebook v pondělí ohlásila seznam opatření, kterými chce v Německu bojovat proti rasistickým a xenofobním příspěvkům.

Společnost chce mimo jiné více spolupracovat s nevládními a lidskoprávními organizacemi, přizvat k pomoci hodlá i zahraniční experty.

Facebook změny ohlásil jen několik hodin před schůzkou s německým ministrem spravedlnosti Heikem Maasem. Ten v posledních dnech sociální síť kritizoval za to, že nevystupuje dostatečně tvrdě vůči uživatelů, kteří šíří nenávist vůči běžencům.

Nizozemsko zahájí policejní kontroly na svých hranicích v reakci na příliv uprchlíků do Evropské unie. Následuje tak Německo a státy střední Evropy.

"Zvýšíme mobilní kontroly v pohraničních oblastech," oznámila podle agentury Reuters mluvčí nizozemského ministerstva spravelnosti Yvonne Wiggersová. Opatření se zavádí s okamžitou platností.

Nizozemská přijímací střediska se zaplňují s obrovskou rychlostí a očekává se, že jejich kapacita bude zcela využita ještě v tomto měsíci.

Asi 3000 žadatelů o azyl vstoupilo na nizozemské území jenom v minulém týdnu; bylo to dvakrát více než v předchozím týdnu, uvedla nizozemská imigrační služba.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová při příchodu na jednání zdůraznila potřebu jednoty členských zemí.

"Říkala jsem to mnohokrát: naše vnitřní rozhodování posiluje či oslabuje naše vnější akce. Očekávám, že členské země dnes přijmou odpovědnost, či s tím přinejmenším začnou," uvedla.

Německé město Schwerte ubytuje uprchlíky v opuštěném objektu, který sloužil jako strážní budova v přidruženém táboře někdejšího koncentračního tábora Buchenwald.

Město na západě Německa si záchytný tábor v kontroverzním areálu prosadilo navzdory ostré kritice. O opatření radnice údajně rozhodla už v lednu, tedy ještě před vyhrocením současné uprchlické krize. Starosta Heinrich Böckelühr rozhodnutí označil jako přiměřené.

Ministerská předsedkyně Severního Porýní-Vestfálska Hannelore Kraftová po rozhovorech se zástupci židovských organizací město marně žádala, aby od plánů ustoupilo. Plány kritizovali také historici a organizace na podporu integrace.

Dvacetiletý Eritrejec Abdurahman Massa izraelskému serveru Ynet řekl, že s historií ubytovny nemá žádný problém. "Já se tu cítím dobře," řekl.

Evropská unie potřebuje ke zvládnutí krize podrobný časový harmonogram.

Před příchodem na ministerské jednání v Bruselu to prohlásil německý ministr vnitra Thomas de Maizière. Upřesnil, že evropské země se musí dohodnout na rozdělení povinností, podrobném rozpisu přerozdělení běženců včetně časového rozpisu, seznamu takzvaných bezpečných zemí či nové finanční pomoci zemím, které se přímo v krizovém regionu starají o největší počty běženců.

Jako příklad zmínil Turecko, odkud se velká část běženců vydává na cestu do Evropy a které by peníze podle Berlína mělo získat. "Nesmíme ztrácet čas," řekl.

"Nechceme žádný chaos," zdůraznil v pondělí maďarský premiér Viktor Orbán v Budapešti při slavnostním uvádění do služby 868 nových příslušníků pohraniční policie.

"Maďarsko je zemí s tisíciletou křesťanskou kulturou. Nechceme, aby migrace národů světového měřítka změnila Maďarsko," dodal Orbán.

Pohraničníci podle něj budou bránit "Maďarsko a Evropu ...a náš způsob života". Vyzval je, aby prosazovali maďarské zákony "lidským, ale nekompromisním" způsobem.

Od úterý vstoupí v Maďarsku v platnost přísnější zákony na omezení migrace, které vyvolávají v zahraničí řadu kritik.

Orbán dnes připomněl, že "ilegální překročení hranic nebude již přestupkem, ale trestným činem, který může být potrestán vězením".

Ministři vnitra zemí EU potvrdili na jaře dohodnuté dobrovolné přerozdělení 40 000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka, uvedlo lucemburské předsednictví.

"51 procent syrských uprchlíků jsou děti. Náš tým v Röszke ošetřil nekončící proud těch nejmenších, kterým bylo po cestě špatně," hlásí na Twitteru Lékaři bez hranic.

Místa u Röszke, kde ještě chybí dostavět hraniční plot, zatarasila policie, hlásí reportér BBC.

Běžence mířící ze Srbska policisté směřují na oficiální registrační místo.

Průchodem kolem železnice širokým asi 40 metrů prošla do Maďarska většina uprchlíků poté, co maďarská vláda postavila na hranicích se Srbskem plot ze žiletkového drátu.

V Dolním Dvořišti se kvůli kontrolám nákladních aut a dodávek v odpolední dopravní špičce tvořila téměř kilometrová kolona. Řidiči musí počítat s asi půlhodinovým zpožděním. V Českých Velenicích je klid.

"Nemám od policie vůbec žádné informace. Nevím, co mám říkat lidem, kteří jezdí do Rakouska za prací. Ptají se mě, proč stojí v kolonách," řekla starostka Dolního Dvořiště Helena Panská.

"Tak jako já, mají informace jenom z televize," uvedla.

Z návrhu závěrečného prohlášení k pondělní ministerské schůzce, který má ČTK k dispozici, vyplývá, že EU se chce vedle zmíněného přerozdělení až 160 000 běženců v rámci evropského bloku více zaměřit na pomoc uprchlíkům v blízkovýchodních zemích, jako je například Irák, Jordánsko, Libanon a také Turecko.

To je kvůli své geografické poloze na hranicích konfliktní oblasti považováno za hlavního partnera ve zvládání uprchlické krize.

Dokument rovněž navrhuje podpořit západobalkánské státy v jejich ostraze hranic a ve shodě s dřívějšími prohlášeními posílit stávající unijní operace na ochranu hranic Triton 2015 a Poseidon 2015.

Kanadský červený kříž posílá do Německa, které letos očekává až milion žadatelů o azyl, 10 000 polních lůžek a stejný počet dek. Zásilka je určena pro Německý červený kříž.

Uprchlíci, kteří přicházejí do Evropy, si zaslouží naši pomoc, je přesvědčen nositel Nobelovy ceny za mír a bývalý jihoafrický prezident Frederik Willem de Klerk.

Evropa by podle něj na současný příliv uprchlíků měla hledět nejen jako na problém, ale i jako na možnost, jak získat potřebné pracovní síly.

"Myslím si, že je určitě potřeba v souladu s lidskostí pomáhat těmto strádajícím lidem, kteří vzali život do vlastních rukou, aby uprchli," řekl exprezident země, v níž podle něj nyní žijí asi čtyři miliony přistěhovalců.

Německo podle rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové nese za nynější rozsah uprchlické krize v Evropě spoluodpovědnost.

Tisíce lidí se prý vydaly na cestu poté, co Německo v přístupu k Syřanům ustoupilo od takzvaných dublinských azylových pravidel.

Ta počítají s tím, že azylové žádosti vyřizují ty unijní země, do kterých běženci vstoupí jako první.

Napjatá situace je i na maďarsko-rakouské hranici, kde se Rakušané snaží zvládnout nápor. Maďaři vypravili k hranici autobusy a vlaky plné běženců.

Přerozdělování prvních žadatelů o azyl, kteří se nyní nacházejí v Itálii a v Řecku, mezi ostatní státy Evropské unie může začít.

Česko se dobrovolně zavázalo k přijetí 1100 osob v průběhu dvou let.

Evropská komise původně žádala o povinné přerozdělení 40 000 osob, což členské státy v červnu odmítly, zároveň však přislíbily přijmout stejný počet osob s právem na mezinárodní cohranu na dobrovolném základě. Prozatím státy nabídly přes 32 000 míst.

Jedná se o dvouletý program, pro letošní rok je 20 000 míst mezi členskými státy k dispozici. Diplomaté předsednické země ale ujišťují, že do konce roku se jim zbývajících necelých 8000 míst podaří zajistit.

Výbor Českého centra Mezinárodního PEN klubu se připojil k výzvě české olympioničky Věry Čáslavské, která v minulých dnech vyzvala českou veřejnost k pomoci uprchlíkům, "společnému prolomení strachu, lhostejnosti a neúcty k životům těch, kteří jsou v nouzi".

"Členové výboru PEN klubu jsou znepokojeni vyvoláváním nálad nacionalismu a xenofobie namísto snahy po účinné lidské solidaritě s uprchlíky," uvedl dnes výbor v čele s předsedou Jiřím Dědečkem. Mezi dalšími 11 jeho členy jsou například spisovatelé Ivan Klíma, Vladimír Karfík, Antonín Bajaja, Tomáš Zmeškal, Šimon Pellar či Jiří Stránský.

Stále není jasné, zda Maďarsko skutečně zvláštními transporty převáží běžence z tábora v Röszke u hranic se Srbskem k hranicím Rakouska, jak uvedla například AFP s odvoláním na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nebo některé humanitární organizace.

Maďarská média totiž spekulují, že Maďarsko přesouvá běžence do jiných táborů v zemi. Oficiální prohlášení není k dispozici.

Řešení nejasností může podle agentury APA spočívat ve zprávě státní televize. Ta uvedla, že v pondělí bylo převezeno 2000 lidí do nově vytvořeného sběrného zařízení v Szentgotthárdu u hranic s Rakouskem.

Ti prý ale do tábora nevstoupili, místo toho se vydali k blízké hranici.

Uprchlická politika německé kancléřky Angely Merkelové vyvolává v její Křesťanskodemokratické unii (CDU) rozporuplné reakce, situace ve straně je prý napjatá, jako již dlouho nebyla.

Z kruhů blízkých vedení CDU se ozývá názor, že kancléřka balancuje mezi Nobelovou cenou za mír a stranickým problémem. DPA shrnula přístup Merkelové k uprchlické krizi jejím nedávným výrokem: "Zvládneme to." Zda to bude stačit, není jasné.

První uprchlíci z celkových 1100 osob, které se Česko již dříve z Itálie a Řecka zavázalo v průběhu dvou let dobrovolně přijmout, by podle českého ministra vnitra Milana Chovance mohli do Česka přicházet v řádu měsíců. "Opravdu to znamená, že převezmeme zátěž azylového řízení, kdy s tím uprchlíkem vyřídíme jeho azylovou proceduru. On nakonec získá azyl, nebo mezinárodní ochranu," řekl Chovanec.

Naprostá většina z těchto osob potom podle něj z Česka vycestuje, většinou nejspíš do Německa.

"Je to jenom de facto pozdržení té jejich cesty do cílové země," poznamenal. Dodal, že Česko má pro plánovaně přijímané běžence vyčleněnou kapacitu a že azylová procedura u registrovaných osob může trvat jen několik týdnů. Podle Chovance je ale otázkou, zda na konec azylového řízení budou chtít v Česku vyčkat.

Finsko posílí monitorování svých hranic, přes které přicházejí ze Švédska denně stovky uprchlíků.

Podle finských představitelů, které citovala agentura AP, minulý týden dorazilo přes Švédsko 1 700 žadatelů o azyl. Přijeli přes Švédsko vlakem k hraničnímu přechodu, kde se nekontroluje totožnost.

Finský ministr vnitra Antti Petteri Orpo v pondělí řekl, že situace je "mimořádně obtížná".

Minulý týden finští představitelé uvedli, že očekávají, že do země letos dorazí až 30 000 žadatelů o azyl. Loni jich bylo jen 3 600.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je velmi znepokojen plotem, který Maďarsko buduje na jižní hranici se Srbskem. Mluvčí UNHCR Erno Simon uvedl, že každá země má právo chránit své hranice tak, jak považuje za nutné, zároveň je ale velmi důležité zajistit, aby lidé prchající před válkou a pronásledováním neměli v cestě žádné překážky.

Prezident Miloš Zeman podporuje návrh ministra obrany, aby českou hranici střežily společné hlídky policie a armády a zachytávaly uprchlíky už tam.

Maďarská policie po uzavření železniční trati na srbsko-maďarských hranicích dovolila uprchlíkům vstupovat do země přes hraniční přechod.

Podle AP policisté pouštějí malé skupinky k čekajícím autobusům, které běžence odvážejí do registračních středisek.

Maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru pro televizi TV2 prohlásil, že vláda "pravděpodobně" vyhlásí výjimečný stav, a to jakmile to bude možné.

Už dopoledne maďarská média napsala, že Budapešť chce od úterý důsledně uplatňovat zákon, který zpřísňuje tresty nejen převaděčům, ale i běžencům, kteří překročí hranice či poškodí plot, jenž nově odděluje Maďarsko a Srbsko.

Prezident Miloš Zeman setrvává na názoru, že je potřeba s migranty zacházet podle pravidel Schengenu a že je potřeba dodržovat dublinskou úmluvu, podle které mohou běženci požádat o azyl jen v jedné zemi a v té pak zůstat, pokud je jejich žádost kladně vyřízená.

"Pokud jsou chyceni na hranici, musí být vráceni do země, odkud přišli a ne aby zůstávali v záchytných zařízeních," řekl Zeman.

"Jestliže maďarská vláda povolala armádu, Němci uzavřeli hranice s Rakouskem a také Dánsko omezilo provoz na hranici s Německem, myslím, že bychom tatáž opatření měli udělat i my. Je zřejmé, že nyní, když trasa nepovede z Madarska do Německa přes Rakousko, povede přes Českou republiku," varoval Zeman.

V Maďarsku od úterý začne platit zpřísněný azylový zákon, premiér Viktor Orbán proto očekává, že azylové žádosti podané po pondělní půlnoci budou úřady ve velké míře odmítat.

"Vzhledem k tomu, že maďarská vláda považuje Srbsko za bezpečnou zemi, tak v takovém případě budou běženci dotazováni, zda požádali o azyl v Srbsku," řekl Orbán.

"Pokud tak neučinili, budou odmítnuti, neboť Srbsko je bezpečnou zemí," dodal. V úterý bude maďarská vláda jednat o situaci na jižní hranici, podle Orbána je jeho kabinet spíše nakloněn vyhlásit v oblasti krizový stav. To by mimo jiné umožnilo vládě nasadit k ostraze hranic armádu, odsouhlasit by to ale ještě musel parlament, který by tak mohl učinit za týden v pondělí 21. září.

Slovinsko ohlásilo, že je připraveno přijmout "několik tisíc" běženců, pokud se k němu stočí proud uprchlíků po uzavření maďarské hranice. Ministerstvo vnitra, podle kterého se kapacity uprchlických středisek každý den zvětšují, současně vyzvalo občany k solidaritě s běženci.

Německé rozhodnutí obnovit kontroly na hranicích je od roku 2013 teprve sedmou situací, kdy byl volný pohyb osob na vnitrounijní hranici přerušen.

Pětkrát se tak stalo z důvodů, které zdroje v Evropské komisi popisují jako "předvídatelné", například jednání lídrů skupiny G7 v Německu.

Před nynějším krokem Berlína byla jediným případem zavedení kontroly hranic z předem "nepředvídatelného" důvodu teroristická hrozba v létě 2014 v Norsku.

V případě předvídatelné události mohou být hranice uzavřeny nejprve na 30 dní, nejdéle na půl roku.

Nepředvídaná událost podle evropských pravidel předpokládá uzavření nejprve na 10 dní, s případným postupným prodlužováním může být uzavřena nejdéle na dva měsíce.

Když Německo o svém kroku informovalo Evropskou komisi, zdůvodnilo jej migračním tlakem, potřebou udržet pořádek a bezpečnost v zemi. Migrační tlaky samy o sobě přitom nejsou podle představitelů komise důvodem pro uzavření hranice, nynější německá situace je však výjimečná a použití kroku je oprávněné.

Cizinecká policie zadržela v pondělí na jižní Moravě na hranicích s Rakouskem 13 běženců ze Sýrie a devět z Afghánistánu. Kontroly v oblasti zesílila, když Německo v neděli zavedlo kvůli silné přílivové vlně uprchlíků kontroly na hranicích s Rakouskem.

Maďarsko u hranic se Srbskem v pásmu širokém 20 kilometrů uzavřelo kvůli uprchlické krizi vzdušný prostor.

Mezinárodní letecké dopravy se uzavření nedotkne, omezení totiž platí jen do výšky 1350 metrů. Budapešť opatření zdůvodnila tím, že je nutné zajistit bezpečný vzdušný prostor pro policii, armádu a záchranáře, kteří byli do oblasti kvůli přílivu běženců nasazeni.

Unijní ministři vnitra se na pondělní schůzce dohodli na rozdělení 160 000 běženců jen v základních rysech, během přestávky v jednání prohlásil německý ministr vnitra Thomas de Maizière. Konečné rozhodnutí se podle něj očekává 8. října.

Maďarští policisté umístili na hraniční přechod se Srbskem, kudy do dneška procházelo po železniční trati nejvíce běženců, vagón obtočený z jedné strany žiletkovým drátem.

Policisté dotlačili vagón na přechod a zablokovali tak zbývající mezeru mezi hraničními ploty vysokými čtyři metry.

Maďarské úřady se k tomuto kroku rozhodly, aby mohli nepříliš používanou trať u obce Röszke v případě potřeby snadno uvolnit a opět zablokovat.

Unijní ministři vnitra podle německého ministra Thomase de Maizièra souhlasí se vznikem takzvaných hotspotů, tedy přijímacích a registračních center v Itálii či Řecku, odkud by běženci měli být přerozděleni. "Nedohodli jsme se ještě na stanovení kvót a na podrobnostech postupu," řekl de Maizière.

"Je to první a důležitý krok, ale pravda spočívá v provedení a realizaci," dodal k dosavadním výsledkům bruselského jednání.

Evropská unie bude zároveň považovat všechny balkánské státy za takzvané bezpečné země, ještě potvrdil de Maizière.

Dodal, že postavení Turecka vyjasněno nebylo, jednat se o něm bude dál. Seznam bezpečných zemí má unijním členům usnadnit azylové řízení, EU tak obyvatelům zmíněných zemí nebude poskytovat azyl. Na něj budou mít nadále nárok lidé, kteří prchají před válkou či pronásledováním.

Thomas de Maizière neupřesnil, jakým způsobem si unijní státy přerozdělí 160 000 běženců, k jejichž rozmístění vyzvala Evropská komise. Řekl jen, že unijní ministři vnitra se v této věci pouze politicky shodli, kvóty zatím stanoveny nebyly.

Podle DPA tak Evropa rozhodnutí o běžencích odsunula, neboť kvóty nadále zůstávají sporným tématem. Proti nim jsou především středoevropské a pobaltské země.

DPA dodala, že dosavadní pondělní závěry jsou jen minikompromisem.

Pohraniční Nickelsdorf na východě Rakouska opět hlásí zvýšený příchod běženců z Maďarska.

Uzávěry byly podle policejního mluvčího Geralda Pangla zrušeny, uprchlíci tak opět volně proudí do země.

Pangl žádné počty nezmínil, odhady ale udávají, že do Rakouska by přes tuto obec mohlo v pondělí přijít okolo 12 000 běženců. Opadnutí náporu se očekává až ve středu.

Schůzka ministrů vnitra a spravedlnosti zemí Evropské unie v Bruselu nadále pokračuje. Ministři se i s přestávkami radí již pět hodin. Prozatím není známo, kdy jednání skončí.

"Rumunsko není xenofobní, ani autistické, přejeme si přispět k vyřešení této krize, ale musí být jasné, jakým způsobem," řekl v pondělí rumunský prezident Klaus Iohannis, který opět odmítl návrh Evropské komise na přerozdělení uprchlíků mezi členské státy EU.

Rumunsko vyjádřilo ochotu přijmout 1785 uprchlíků v době, kdy se jednalo o rozdělení 40 tisíc běženců, kteří do Itálie a Řecka dorazili ještě na jaře. Bukurešť se ale staví proti přijetí dalších 4600 uprchlíků, jak žádá předseda komise Jean-Claude Juncker.

Ministři vnitra zemí Evropské unie se v pondělí neshodli v otázce rozdělování žadatelů o azyl mezi jednotlivými unijními státy podle kvót. Novinářům to po několikahodinové diskusi řekl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.

Jean Asselborn, ministr zahraničí a pro migraci předsednického Lucemburska, na závěrečné tiskové konferenci jen uvedl, že plán přerozdělení 120 tisíc osob v pondělí podpořila většina členských zemí a jednání budou pokračovat s tím, že rozhodnout by se mělo na další ministerské schůzce 8. října.

Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák na tiskové konferenci odmítl dřívější prohlášení svých kolegů z Německa a Francie Thomase de Maizièrea a Bernarda Cazeneuva, že se ministři předběžně dohodli.

"Ke konsensu nedošlo, bylo víc zemí, které nesouhlasily. Nebyli jsme to jen my nebo Česká republika, ale i další země," řekl Kaliňák.

Slovenský ministr je stejně jako jeho český protějšek Milan Chovanec přesvědčen, že o otázce kvót by jako o politickém tématu měl rozhodovat summit EU.

"Když i ostatní ministři vnitra říkají, že toto téma je o Evropské unii, musí o něm hovořit lídři evropských zemí. To je podle mne rozhodující," míní Kaliňák.

Snaha "obejít summit" je podle něj projevem "strachu z pravdy" ze strany některých členských zemí.

Evropská komise označila výsledek pondělního jednání unijních ministrů vnitra za první společný krok v řešení uprchlické krize.

Komise uvedla, že oceňuje ochotu většiny členských zemí dohodnout se na přerozdělení 120 tisíc běženců.

"Solidarita musí jít ruku v ruce s odpovědností. Vítáme proto závazek dosáhnout v říjnu dohody o bezpečných zemí původu," uvedla Evropská komise.

Ta také dodala, že Evropská unie může fungovat jedině tehdy, pokud každý bude dodržovat pravidla. "Schengenský systém a jeho výhody mohou být zachovány jedině tehdy, když budou členské země EU během uprchlické krize spolupracovat rychle, odpovědně a v duchu solidarity," uvedla komise.

"Většina členských zemí je připravena pokročit dále, ne ale všechny," prohlásil po konci bruselské schůzky unijních ministrů vnitra eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos.

"Nedosáhli jsme cílů, které jsme chtěli," dodal.

Zatímco Lucembursko jako předsednická země EU či německý ministr vnitra Thomas de Maizière hovořili o shodě v principu, slovenský ministr vnitra Kaliňák dřívější prohlášení o předběžné dohodě odmítl. Nesouhlasný názor měly podle něj vedle Slovenska a České republiky i další země.

Pondělní on-line reportáž z bruselského jednání unijních ministrů vnitra i ze situace na hranicích evropských států končí. Z karlínského newsroomu přejeme dobrou noc a i v dalších dnech vám budeme přinášet nejnovější informace z vývoje uprchlické krize nejen v Evropě.