Londýn, Kodaň i Praha. Na podporu i proti uprchlíkům demonstrovaly tisíce lidí po celé Evropě

Začíná dnešní on-line zpravodajství.

V rámci debaty o krizi na východě Ukrajiny, ke které se v sobotu v Berlíně sejdou ministři zahraničí Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny, se bude mluvit i o válce v Sýrii. Ze země přichází do Evropy tisíce uprchlíků.

V uplynulých dnech se navíc objevily zprávy, že Rusko se účastní bojů v Sýrii. To sice Rusko popřelo, přiznalo ale, že do země posílá zbraně.

Na sobotu jsou v Praze naplánovány dvě demonstrace proti uprchlíkům a jedna proti rasismu a náboženské nesnášenlivosti.

Ve 13 hodin začne na Strahově u stadionu jízda motorkářů Bikers Against Islam, o hodinu později vystoupí na v horní části Václavského náměstí u muzea Tomio Okamura, předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie. Jeho vystoupení bude součástí demonstrace s názvem Za naši kulturu a bezpečnou zem.

Svůj nesouhlas s rasismem vyjdří lidé ve 13 hodin na Václavském náměstí vedle sochy sv. Václava, akce se jmenuje Za otevřenou Evropu, proti i rasismu, xenofobii a náboženské nesnášenlivosti v ČR.

Otec utonulého tříletého Ajlana Kurdího, který se stal jedním ze symbolů zoufalství běženců, podle přeživších účastníků tragické plavby na řecký ostrov Kos nemluvil o okolnostech neštěstí pravdu.

Abdalláh Kurdí prohlásil, že kapitán kvůli velkým vlnám zpanikařil a z lodě vyskočil, proto se sám ujal kormidla. Trojice přeživších ale podle agentury Reuters vypověděla, že loď kormidloval od vyplutí z Turecka výhradně Abdalláh.

"Příběh, který vyprávěl, nebyl pravdivý. Nevím, co ho přimělo lhát, možná strach," řekl Iráčan Ahmad Džavád, který plavbu spolu s manželkou přežili, přišli ale o jedenáctiletou dceru a devítiletého syna.

Manželé o okamžicích před neštěstím vypověděli, že když loď zasáhla vlna, Kurdí zpanikařil a zrychlil. Rovněž tvrdí, že loď kormidloval již od vyplutí z Turecka. Kurdí podle nich s převaděči spolupracoval a že po neštěstí k manželům připlaval a prosil je, aby o jeho skutečné roli pomlčeli. 

Reuters se neúspěšně pokoušel Kurdího, který se mezitím vrátil do syrského Kobani, několikrát kontaktovat.

Reakce na výzvu papeže Františka z minulé neděle se různí. František vyzval všechny katolické farnosti, náboženské komunity a svatyně v Evropě, aby přijaly jednu rodinu uprchlíků. A dodal, že sám půjde příkladem a poskytne domov dvěma rodinám ve farnostech ve Vatikánu.

V Evropě je asi 120 000 farností, přičemž nejvyšší počet - asi 27 000 - je v Itálii. Francie a Španělsko mají zhruba po 20 000; naopak mezi země s nejnižším počtem farností patří Island, kde jich je jen šest.

Oficiální prohlášení biskupských konferencí v reakci na papežovu výzvu překypovala optimismem. Řadoví členové zaujali postoj "pojďme si vyhrnout rukávy" a řada iniciativ se už začíná rýsovat.

Na některých místech Evropy ilustrují těžkosti, jaké mohou mít kněží na, jakmile se ke slovu dostane xenofobie a podezíravost. Zažil to například otec Lucio Mozzo z italské farnosti v Castelgomberto. "Myslím, že převažuje strach. Podněcuje ho to, co lidi slyší o zločinnosti, a kladou otázky, jako: 'Jak ty lidi zvládneme? Co budou dělat? Jak dlouho zůstanou?" řekl Mozzo, na kterého při setkání farníků křičel jeden z místních mužů. 

Viktor Orbán navrhuje, aby Evropa poslala státům na Blízkém východě, které sousedí se Sýrií, více než 81 miliard korun výměnou za to, že se o uprchlíky postarají. Orbána cituje německý deník Bild, podle kterého Orbán řekl, že uprchlíci žili v zemích jako Turecko a Libanon v bezpečí a měli by se tam vrátit. "Není žádné právo na lepší život, jen na bezpečí a důstojnost," řekl podle agentury AP deníku Bild Orbán.

Preferovanou variantou řešení situace těch, kteří v EU neuspějí s žádostí o azyl, je jejich dobrovolný návrat do země původu, byť za přispění evropských peněz. Neúspěšným žadatelům ale musí být zároveň jasné, že pokud neodejdou dobrovolně, budou k opuštění území unie přinuceni. Vyplývá to z materiálů, které tento týden členským zemím v reakci na gradující migrační a uprchlickou krizi nabídla Evropská komise.

Konkrétní návody, jak by měly úřady zemí osmadvacítky postupovat při vracení neúspěšných žadatelů o azyl, popisuje více než stostránková příručka. Ta je jedním z řady dokumentů, o kterých budou v pondělí na mimořádné schůzce v Bruselu diskutovat ministři vnitra a spravedlnosti členských zemí evropské osmadvacítky.

Příručku v balíku materiálů doprovází Akční plán v oblasti navracení vypracovaný komisí.

Evropská komise v rámci svého projektu povinných kvót pro rozdělení migrantů mezi unijními zeměmi počítá s tím, že v určitých případech bude mít přijímací země možnost konkrétní osobu odmítnout.

Vyplývá to z návrhů komise, které v pondělí v Bruselu na mimořádné schůzce projednají ministři vnitra a spravedlnosti evropské osmadvacítky. Odmítnout přijetí konkrétní navržené osoby má být možné například z bezpečnostních důvodů.

Podle současného návrhu by Česko mělo přijmout 2,48 procenta celkového počtu. Konkrétně to znamená 1340 lidí od maďarské, 1251 od řecké a 387 osob od maďarské strany.

V případě, že návrh členské země EU schválí, by tyto počty doplnily celkem 1100 osob, které se Česká republika už dříve rozhodla dobrovolně převzít od Itálie a Řecka.

Uvnitř EU budou přemísťováni jen občané Sýrie, Iráku a Eritreje, důraz má být kladen na "ohroženější skupiny", včetně dětí, vyplývá z návrhu Evropské komise, který počítá se zavedením povinných kvót.

Představou evropské exekutivy je, že členské země budou v pravidelných intervalech oznamovat, kolik lidí jsou v danou chvíli schopné převzít. Maďarsko, Řecko a Itálie pak ve spolupráci s Evropským azylovým podpůrným úřadem (EASO) a zástupci přijímající země přímo identifikují osoby, které splňují stanovené podmínky.

Návrh komise mimo jiné uvádí, že jiné zemi nebude předán nikdo, komu nebyly odebrány otisky prstů pro snadnou příští identifikaci. Země mohou konkrétní osobu odmítnout přijmout například z bezpečnostních důvodů. Procedura by neměla trvat déle než dva měsíce.

Evropská komise slibuje přemísťování podpořit 780 miliony eur (přes 21 miliard Kč) z unijního rozpočtu. Přijímající země získá 6000 eur za každého přijatého žadatele o azyl, stát, který jej předává pak 500 eur na cestovní výdaje.

Přemísťovaní žadatelé mají mít právo být přesunuti s rodinou do stejné země, o řízení a definitivním rozhodnutí musí být včas informováni.

Ve snaze zabránit tomu, aby přemístění žadatelé o azyl odešli do třetí země, například z ČR do Německa, mohou přijímající členské země například zvážit pro dotyčné povinnost pravidelného hlášení se na úřadech či je přímo podporovat především materiálně.

"Pokud bude třeba více peněz, zvětšíme pomoc, dokud přítok uprchlíků nevyschne," prohlásil v rozhovoru pro německý Bild maďarský premiér Viktor Orbán. Varoval před nekonečnými rozpočtovými debatami, protože je třeba pomoc rychle poskytnout právě teď.

Potřebná suma z 81 miliard korun, kreré Orbán navrhuje jako pomoc pro státy sousedící se Sýrií, by se podle něj měla vytvořít zvláštním příspěvkem od každého členského státu a omezením jiných výdajů.

"Migranti neprchají z válečné oblasti, ale přicházejí z uprchlických táborů (umístěných v sousedních zemích). Tam byli v bezpečí. Tito lidé tedy neprchají před nebezpečím, tomu už unikli a neměli by se ničeho bát," tvrdil Orbán. 

Orbán také vytkl evropským politikům, že si nedokážou představit rozměry uprchlické krize a nebezpečí v podobě podle něj nekonečného toku desítek milionů migrantů z Pákistánu, Bangladéše, Mali, Etiopie a Nigérie, který by prý znamenal prohru a zánik křesťanské Evropy.

Svůj plán chce Orbán předložit Evropské unii při další schůzce.

Země jako Turecko, Libanon nebo Jordánsko přijaly skoro čtyři milion syrských uprchlíků před občanskou válkou. Zprvu tito uprchlíci zůstávali v těchto zemích, ale v posledních měsících čím dál více běženců vyráží na riskantní cestu do Evropy.

K přerozdělování žadatelů o azyl mezi zeměmi EU by mělo v budoucnosti docházet vždy ve chvíli, kdy bude některý z členských států zasažen "neproporčně velkým přílivem občanů třetích zemí nebo osob bez občanství".

Hlavní slovo při spouštění takových kroků chce mít Evropská komise.

Návrh na budoucí trvalé řešení situací jako je ta, na kterou nyní unie v případě Maďarska, Itálie a Řecka reaguje dvojicí jednorázových opatření, projednají v pondělí ministři vnitra a spravedlnosti evropské osmadvacítky.

Diskutovaným prvkem nynějšího návrhu Evropské komise na přerozdělení uprchlíků je situace, kdy potenciálně přijímající členská země může relokaci na rok odmítnout z výjimečných důvodů, například v případě rozsáhlé přírodní pohromy.

V takovém případě by ovšem měl tento stát přispět do evropského rozpočtu částkou odpovídající 0,002 procenta hrubého domácího produktu tak, aby pomohl ostatním zemím, které jeho "výpadek" budou muset nahradit.

Materiál upozorňuje, že důvody pro odmítnutí musí být v souladu s článkem evropských smluv, který hovoří o úctě ke spravedlnosti, o nepřípustnosti diskriminace, toleranci, rovnosti a dodržování lidských práv včetně práv příslušníků menšin.

Pět uprchlíků, včetně čtyř dětí, se pohřešuje poté, co se jejich člun převrhl u řeckého ostrova Samos, ležícího v Egejském moři poblíž Turecka. Místní policie dokázala zachránit z člunu 24 trosečníků, po nezvěstných pátrá. 

Nová tragédie následuje zhruba týden poté, co pohnutí po celém světě vyvolaly fotografie utonulého tříletého chlapce na turecké pláži.

Chlapec byl identifikován jako Ajlan Kurdí a byl jedním z 12 Syřanů, kteří utonuli, když se potopily dva čluny, na nichž mířili do Řecka. Mezi mrtvými byla i jeho matka a bratr.

Kromě Česka, Slovenska, Polska a Maďarska odmítly povinné kvóty na počet uprchlíků i státy Pobaltí.

Když se Lotyšsko minulý týden rozhodlo přijmout 250 z desítek tisíc uprchlíků hledajících útočiště v Evropě, shromáždily se před parlamentem stovky lidí včetně seniorů či rodin s dětmi s transparenty varujícími, že cizinci přinesou zemi zkázu.

Podobný protest se konal i v sousedním Estonsku, zde lidé demonstrovali proti plánu přijmout letos zhruba 150 uprchlíků.

Jsmě vděční, že nás Němci přijali. Ze všeho nejvíc se ale chceme vrátit domů, do Sýrie. Tam je ale válka a dokud padají z nebe bomby, nemůžeme tam žít. Všechno ostatní se dá vydržet, píše v petici syrský student Abo Adnan. Evropské vlády by podle něj měly zastavit bombardování Sýrie.

Pokud vzniknou zóny bez náletů, budu první, kdo se vrátí domů, píše Adnan.

Další milion lidí bude v Sýrii do konce roku vyhnán ze svých domovů, pokud válka bude pokračovat stejně jako dosud.

Tito lidé by se mohli přidat k proudu uprchlíků směřujících do Evropy, varoval Jakúb El Hillu, který přímo v Sýrii jako představitel OSN koordinuje humanitární pomoc.

Letos v Sýrii už milion lidí muselo opustit své domovy kvůli eskalaci bojů. Válka už trvá pátým rokem a Hillu vybízel k větší mezinárodní podpoře pro chabě financované úsilí udržet v zemi co nejvíce jejích obyvatel. Předpověď tuhé zimy podle něj hrozí ještě většími problémy.

Syrští sousedé se zatím postarali o většinu z uprchlíků: Turecko o 1,9 milionu, 1,1 milionu jich je v Libanonu a 630 000 v Jordánsku.

Světový program pro výživu (WFP) podle Jakúb El Hillu, který přímo v Sýrii jako představitel OSN koordinuje humanitární pomoc, nemá žádné peníze, aby po 1. listopadu mohl obstarat jídlo pro pět milionů lidí zůstávajících v Sýrii.

Z 2,9 miliardy dolarů, které je zapotřebí pro uspokojení potřeb v Sýrii v letošním roce, bylo zajištěno jen 908 milionů.

"Stále máme příležitost investovat do pomoci umožňující mnoha lidem zůstat v Sýrii. Jinak se rozeběhnou všemi směry, a to i do Evropy," řekl.

Převážná část Syřanů žije ve vládou kontrolovaných oblastech na západě země. Od loňska se zlepšil i přístup na povstalci ovládnutá území díky dodávkám pomoci z Jordánska a Turecka. Avšak podle experta 4,8 milionů Syřanů žije v těžko dostupných oblastech a přibližně 420 000 lidí přímo v obležení, většinou bojovníky Islámského státu.

Protestní jízdy proti islámu se v sobotu v Praze účastní podle odhadu policie asi 350 motorkářů. Kolem 13:45 vyjeli ze Strahova směrem do centra.

Řada strojů i jezdců je ozdobena českými vlajkami, národními symboly nebo logy přeškrtnutých mešit. Motorkáře pozdravil představitel Bloku proti islámu Martin Konvička.

Další dvě demonstrace jsou na dnešní odpoledne svolané na Václavské náměstí. Sejdou se jak odpůrci přijímání uprchlíků v čele s poslancem a předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomiem Okamurou, tak lidé demonstrující proti rasismu, xenofobii a za otevřené hranice.

Šéf francouzské diplomacie odvolal honorární konzulku v tureckém letovisku Bodrum poté, co připustila, že prodává nafukovací čluny a vesty adeptům na migraci do Evropy.

Televize France 2 ještě v pátek odvysílala záběry pořízené skrytou kamerou, ukazující ženu s rozmazanou tváří, která připustila, že jako majitelka obchodu prodává čluny a nafukovací vesty uprchlíkům, snažícím se s nasazením života doplout k řeckým ostrovům.

"Kdybychom přestali prodávat (čluny), prodá je obchod hned vedle. Nic by se nezměnilo," tvrdila. Na přepravě migrantů se podle ní podílejí i místní turecké úřady.

Na obchodu byla vyvěšena francouzská vlajka a tabulka konzulátu. Honorární konzulové, vykonávající svou funkci zdarma, se smějí věnovat profesi, kterou si vydělávají na živobytí.

Po odvysílání reportáže ministr zahraničí Laurent Fabius nařídil činnost honorární konzulky pozastavit.

Rakouský kancléř Werner Faymann kritizoval Maďarsko pro jeho zacházení s uprchlíky. V rozhovoru pro německý časopis přirovnal jednání maďarského premiéra Viktora Orbána k nacistické politice během holocaustu.

"Nastrkat uprchlíky do vlaků, které jedou někam úplně jinam, než kam chtěli jet oni, připomíná ty nejtemnější kapitoly z dějin našeho kontinentu," řekl novinářům z časopisu Der Spiegel.

Na Václavském náměstí v Praze se v sobotu odpoledne střetly názory odpůrců migrace z islámských zemí a odpůrců xenofobie. Na obou demonstracích se sešly dohromady stovky lidí. Obě skupiny oddělovala nejen magistrála, ale i policejní jednotky.

Shromáždění kritiků islamismu bylo zřetelně početnější. Jeho příznivci byli i v zadní části pomníku svatého Václava, před kterým se konala manifestace za solidaritu s uprchlíky.

Z tábora odpůrců islamismu zaznívala hesla o zachování kultury, suverenity a svrchovanosti českého státu. Jeden z řečníků kritiku jejich postoje označil za "pokrytectví slepých multikulturních šílenců". Pud sebezáchovy podle něj popírají Alláh z Ameriky, čímž mínil OSN, a Mohammed z Bruselu, který má symbolizovat kritiku českého odmítání povinných kvót pro přijímání uprchlíků v rámci EU.

Účastníci demonstrace za přijímání uprchlíků měli naopak hesla jako "Nenávist není řešení", "Stěhování není zločin" nebo "Konec fašomaškarád v ČR. Fašoun klima nezachrání".

Akce motorkářů protestující zhruba po hodině skončila. Před samotnou jízdou je pozdravil představitel Bloku proti islámu Martin Konvička. Akce se obešla bez konfliktů.

"Policisté během akce motorkářů dohlíželi zejména na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Nezaznamenali jsme v tomto směru žádné komplikace, nedošlo ani k jiným incidentům," řekl mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.

Tisíce lidí v sobotu v centru Londýna vyjadřovaly solidaritu s imigranty. Demonstranti nesli transparenty s nápisy jako "uprchlíci, vítejte" nebo "život uprchlíků má svou cenu", informoval britský list The Guardian. Podobné manifestace na podporu běženců a za vstřícnější imigrační politiku se sobotu konají i v dalších evropských metropolích, například v Kodani, kam podle agentury AFP dorazilo na 30 tisíc lidí.

Demonstranti v Londýně projdou mimo jiné po Downing Street, kde sídlí britský premiér. Pochod skončí projevy u parlamentu. Mezi řečníky bude mimo jiné šéf britských liberálních demokratů Tim Farron.

K demonstrantům se připojí i čerstvý šéf labouristů Jeremy Corbyn, který byl do čela této opoziční strany zvolen dnes. "Jeden z mých prvních činů coby vůdce bude, že půjdu na demonstraci a ukážu solidaritu s uprchlíky," řekl Corbyn podle listu The Independent po svém zvolení.

Účastníci shromáždění proti xenofobii se po zhruba hodinové demonstraci vydali na pochod Opletalovou ulici. Došli na náměstí Republiky, kde akce pokračuje happeningem. Skandovali zejména hesla o solidaritě. Cestou několik stovek demonstrantů zastavila policie kvůli nebezpečí střetu s černě oděnými holohlavými mladíky. K větším incidentům ale zatím nedošlo.

Demonstraci na Václavském náměstí, která pochodu předcházela, provázely výzvy k toleranci a světu bez hranic. Shromáždění pak zakončilo skandování hesla: "Naší zbraní je solidarita". Akce se obešla bez výraznějších konfliktů s účastníky souběžného shromáždění proti islamizaci.

Nejvážnějším incidentem bylo počínání zástupce Bloku proti islámu, který si účastníky demonstrace proti xenofobii natáčel na tablet. Byl vyveden jedním z organizátorů a skončil u policejního antikonfliktního týmu. Policie také na několik minut zadržela účastnici shromáždění kvůli státní vlajce, jejíž modrý klín byl vyzdoben romským symbolem kola.

Odpůrci migrace se po demonstraci na Václavském náměstí vydali na pochod Žitnou ulicí, došli až k Úřadu vlády. Podle odhadů policie jich je 700 až 800. Skandují hesla "Čechy Čechům", "Islám mimo zákon" nebo slogany vyzývající k vystoupení z Evropské unie. Postranní ulice hlídali po cestě těžkooděnci, akce se zatím obešla bez větších konfliktů.

Na zhruba hodinové demonstraci na Václavském náměstí promluvil například poslanec a předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura. Kritizoval předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera za to, že chce přerozdělovat uprchlíky do zemí unie. Terčem kritiky se stala i současná vláda. Okamura několikrát prohlásil, že je třeba zavřít hranice a všechny migranty vyhostit.

Stovky odpůrců imigrace i zastánců pomoci uprchlíkům se v sobotu odpoledne zúčastnily dvou různých akcích v Bratislavě. Kritici příchodu běženců do Evropy pochodovali a demonstrovali, sympatizanti iniciativy Výzva k lidskosti zaměřené na pomoc uprchlíkům zase přišli na koncert.

Kolem tisícovky lidí včetně sympatizantů české neparlamentní Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) se shromáždilo na bratislavském Hlavním nádraží, odkud se vydali na "pochod proti islamizaci Evropy" do centra města. S sebou si přinesli slovenské vlajky, jakož i transparenty například s nápisy "Slovensko není Afrika".

Kromě odpůrců imigrace se v Bratislavě v sobotu sešli také sympatizanti iniciativy Výzva k lidskosti, jejíž autoři vybídli slovenskou vládu, aby pomohla zvládnout stávající migrační krizi v EU. Aktivisté zorganizovali koncert hudebníků, kterého se zúčastnily stovky lidí.

Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotním rozhovoru v německém listu Bild mimo jiné řekl, že kvóty mají smysl až tehdy, když jsou uzavřeny hranice, neboť do té doby žádná vláda neví, o kolik lidí konkrétně jde. EU by prý místo uvažování o kvótách měla raději zvýšit tlak na Řecko, neboť vnější hranice EU tam už léta nejsou chráněny.

"Kdyby Řecko plnilo své závazky, tak bychom celou uprchlickou krizi neměli," prohlásil také maďarský premiér. Jeho manželka a děti se prý v otázce uprchlíků angažují a velmi pomáhají a on sám by uprchlickou rodinu přijal, kdyby "to migranty nebylo chápáno jako povzbuzení k tomu, aby přišli do Evropy".

Maďarský premiér se v rozhovoru vyjádřil také k otázce islamizace. Prohlásil, že on sám je obdivovatelem islámu, bez jehož filosofie by část světa kdysi podlehla barbarství. Skrze přistěhovalectví se ale muslimové v blízké budoucnosti stanou prý v Evropě většinou.

"Když Evropa souboj kultur dovolí, pak křesťané prohrají. Taková jsou fakta," prohlásil také. Pro ty, kdo chtějí zachovat Evropu coby křesťanský kulturní okruh, je jediným východiskem už další muslimy nevpouštět. "O tom ale evropské politické špičky nehovoří rády," prohlásil také.

Maďarsko v sobotu oznámilo, že si předvolá rakouského velvyslance. Stalo se tak poté, co rakouský kancléř Werner Faymann přirovnal zacházení s uprchlíky v Maďarsku k nacistickým deportacím, napsala agentura Reuters.

"Nacpat uprchlíky do vlaků v naději, že odjedou někam úplně jinam, probouzí vzpomínky na nejtemnější doby našeho kontinentu," prohlásil rakouský kancléř v dnes zveřejněném rozhovoru v německém týdeníku Der Spiegel.

Maďarské ministerstvo zahraničí v prohlášení oznámilo, že si v reakci na tato vyjádření předvolalo na pondělí velvyslance Rakouska v zemi.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó řekl agentuře MTI, že Faymannova slova "nejsou hodna evropského lídra 21. století".

Rakouský kancléř podle šéfa maďarské diplomacie už týdny vede "lživou kampaň" proti Maďarsku. Tím, že činí "nezodpovědná prohlášení, která u ekonomických migrantů vzbuzují falešné iluze a neoprávněné sny", brzdí nalezení společného evropského řešení uprchlické krize, uvedl také Szijjártó.

Současnou migrační vlnu je podle představitelů hnutí ANO nutné řešit mimo Evropu. Po návštěvě uprchlického zařízení v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku to v sobotu řekli vicepremiér a předseda ANO Andrej Babiš a europoslanec Pavel Telička. Podle Babiše je třeba také jasně definovat, kdo je "skutečný uprchlík" a kdo uprchlík ekonomický.

"Mohli bychom také popřemýšlet, jestli nezavedeme karty pro ekonomické uprchlíky, kteří by přišli, ale dopředu už by věděli, kde budou pracovat," řekl Babiš České televizi. Pokud by poté tito uprchlíci ze zaměstnání odešli, měli by podle vicepremiéra zřejmě tři měsíce na to, aby si našli jinou práci, jinak by museli z Česka odejít. "Náš sociální systém nemá předpoklady pro to, abychom pokryli i takovéhle problémy," podotkl vicepremiér.

Kvóty podle něj nic neřeší. Je prý potřeba uzavřít EU systémově a ti, kteří přicházejí do schengenského prostoru, by měli žádat o azyl mimo Evropu.

"Pokud se bude ilegální vstup na území EU vyplácet, tak nemáme šanci tu nekontrolovatelnou vlnu zastavit. Měli bychom docílit stavu, že azylová řízení se povedou buď mimo území Evropské unie, samozřejmě pod ochranou OSN, nebo aby šlo o legální vstupy přes kontrolované hraniční přechody na území EU, respektive letiště, kde mohou uprchlíci požádat o azyl," dodal Telička.

Francouzský prezident François Hollande se v sobotu poprvé od vypuknutí uprchlické krize osobně setkal se syrskými imigranty. Bez ohlášení navštívil uprchlické centrum na předměstí Paříže, informoval Elysejský palác.

Ve středisku v Cergy-Pontoise, kde nyní žije asi stovka běženců, strávila hlava Francie bez přítomnosti médií hodinu a půl. Prezident prý s desítkami Syřanů "dlouze hovořil" a mimo jiné jim přislíbil, že jejich žádost o azyl vyřídí francouzské úřady do 15 dnů.

Maďarsko vyšle po víkendu na hranici se Srbskem dalších 4300 vojáků. Jejich hlavním úkolem bude pomoci s rychlejším budováním plotu proti imigrantům. Řekl to v sobotu maďarský ministr obrany István Simicskó v rozhovoru s deníkem Magyar Idők. Plot by měl být podle ministra hotový do konce října.

Vojáci by měli též pomáhat policii s dohledem nad dodržováním nových, přísnějších protiimigračních zákonů, které začnou platit 15. září. Trestné bude překonávání plotu a více bude postihováno též pašeráctví lidí.

Na dotaz ohledně případného použití zbraní, pokud Maďarsko vyhlásí krizový stav, Simicskó podle agentury MTI odpověděl, že i to je možnost, pokud by bylo potřeba ochránit životy vojáků a policistů.

V Mnichově v sobotu imigranty podpořili hráči Bayernu, z nichž každý před zápasem na domácím hřišti přivedl na trávník jedno dítě běženců. Z tribun jim aplaudovalo 75 000 diváků, uvedla agentura AP. V bavorském městě jenom za dnešní den očekávají až 13 000 nově příchozích uprchlíků.

Podporu běžencům vyjádřili i fanoušci londýnského Arsenalu, kteří před dnešním utkáním rozvinuli transparent s nápisem Uprchlíci vítáni. Arsenal rovněž věnuje z každého dnes prodaného lístku 1,50 libry (asi 55 korun) charitativní organizaci Save the Children, která dělá sbírku na pomoc uprchlíkům.

Proti imigrantům v sobotu demonstrovaly tisíce lidí ve Varšavě, kteří nesli hesla jako "islám je smrt Evropy", mávali polskými vlajkami a odpalovali rachejtle, napsala AFP. Na demonstraci pořádané mimo jiné krajně pravicovými skupinami demonstranti podle fotografa agentury Reuters uštědřili ránu chodci tmavé pleti. O něco méně lidí, podle agentury DPA stovky, v sobotu naopak ve Varšavě manifestovalo na podporu běženců.

Podobné manifestace na podporu přistěhovalců i proti nim se dnes konaly rovněž v Gdaňsku, Krakově, Poznani a Štětíně.

Přehled aktuálních informací o uprchlické krizi nejen v Evropě pro dnešek končí. Děkujeme za sledování a z karlínského newsroomu přejeme dobrou noc. Těšíme se u dalších on-line reportáží