Rakousko kvůli utečencům zastavilo vlaky do Maďarska. Evropský parlament podpořil uprchlické kvóty

Dánská železniční společnost DSB ve čtvrtek počítá s normálním přeshraničním spojením mezi severoněmeckým Flensburgem a jihodánským Padborgem, které bylo ve středu kvůli stoupajícímu počtu běženců mířících přes Dánsko do Švédska zastaveno. Agentura DPA informovala, že první vlak vypravený z Německa ve čtvrtek ráno již překročil dánskou hranici. DSB nicméně cestující upozornila, že kvůli policejním kontrolám mohou vlaky nabírat zpoždění. 

Nadále nefunguje vlakové spojení mezi německým ostrovem Fehmarn a dánským městem Rödby na ostrově Lolland.

Agentura AP napsala s odvoláním na poslance, kteří byli přítomni na středeční uzavřené schůzi amerického Kongresu, že kvóta pro příští rok se může ještě zvýšit. "Pečlivě posuzujeme počty, které dokážeme zvládnout s ohledem na krizi v Sýrii a v Evropě. Právě se to prověřuje," uvedl americký ministr zahraničí John Kerry.

Krátce po besedě s Kerrym republikánský senátor John McCain v Senátu vyzval prezidenta Baracka Obamu k důraznějšímu zásahu proti krutostem na Blízkém východě a v severní Africe. Po ruce měl McCain zvětšené foto syrského dítěte, které se utopilo cestou do Řecka.

Mluvčí Bílého domu Josh Earnest v úterý řekl, že vláda zvažuje řadu možností, jak pomoct spojencům ve zvládnutí uprchlické krize. Podle agentury AP tvoří zatím většinu uprchlíků na území USA Barmánci, Iráčané a Somálci.

Maďarská armáda chce připravit vojáky na případnou ostrahu jižních hranic. Napsala to agentura MTI s odvoláním na informaci šéfa generálního štábu Tibora Benköho.

Vojáci mají být povoláni k zastavení mohutné uprchlické vlny, která do země každodenně přivádí tisíce lidí ze sousedního Srbska. Premiér Viktor Orbán oznámil, že se schválením legislativy potřebné k povolání armády nelze počítat před 20. zářím.

Podle polské premiérsky Ewy Kopaczové si Polsko nemůže dovolit přijímat běžence, kteří přicházejí pouze z hospodářských důvodů. Podle ní je ale největší ekonomickou povinností střední Evropy přijímat uprchlíky, kteří unikají před válkami.

"Přijetí migrantů, kteří prchají ze svých zemí, aby si zachránili život, je naší povinností," uvedla Kopaczová na tiskové konferenci během ekonomického fóra v jihopolské Krynici.

Interaktivní mapa světa Mezinárodní organizace pro migraci

Producent Jakub Horák v komentáři pro Hospodářské noviny mimo jiné píše: "Když se člověk dostane do prostředí, které je k němu vstřícné a pomůže mu rozvinout jeho schopnosti, mohou vzniknout skvělé věci. Tím hloupým rasismem, kterým se někteří dívají na příchozí jako na podivnou chásku, co právě slezla ze stromů, přichází naše země o mnoho."

Česká vláda stále nezveřejnila ucelený plán řešení uprchlické krize. Na základě dosavadních výroků nicméně lze návrh příslušného dokumentu zformulovat. Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk ho přináší zde. 

Zatímco mnoho měst po celém Německu hlásí, že příliv uprchlíků nejsou schopni zvládnout, v Goslaru je tomu jinak. Starosta Goslaru chce naopak ve svém městě více imigrantů. Kvůli demografickým změnám ztratil region v minulých deseti letech více než čtyři tisíce obyvatel. Mnoho bytů, hotelů a penzionů, kde by uprchlíci mohli najít pohodlné bydlení, je prázdných. Na rozdíl od velkých měst, kde imigranti žijí v provizorních podmínkách. Starosta proto nabízí sousedním městům, že jejich uprchlíky rád převezme.

Bezprostřední řešení nynější migrační krize je na Evropské unii, nikoli na Severoatlantické alianci. Shodli se na tom při čtvrtečním jednání generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a předseda Sněmovny Jan Hamáček. 

"NATO má klíčovou roli při řešení dlouhodobých otázek, to znamená zejména znovuvybudování stability v pásu kolem Evropy, ať je to severní Afrika, nebo Blízký východ," řekl novinářům Hamáček.

S výzvou Severoatlantické alianci přišel vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. 

Uvádí to německý vicepremiér Sigmund Gabriel.

"Tento rok zvládneme přijmout a integrovat do společnosti 800 tisíc uprchlíků. Každému je ale jasné, že se tato situace nemůže dlouhodobě každoročně opakovat. Potřebujeme změnu evropské azylové politiky. Německo, Rakousko a Švédsko nemohou zůstat jedinými zeměmi, známými tím, že přijímají uprchlíky. Německo svým vlastním přispěním ještě jednou pomůže zemím, které jsou v krizi. Ale musí to udělat i jiní.“

Severoatlantickou alianci podle vicepremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše uprchlíci nezajímají. Chová se účelově, tvrdí český ministr financí. Babiš, který ve středu NATO vyzval k zahájení námořní operace proti pašerákům, to ve čtvrtek uvedl na dotaz ČTK. Pokud NATO proti pašerákům nezasáhne, měly by to podle ministra financí udělat armády evropských členů aliance.

"NATO se chová účelově. Proti somálským pirátům zasáhlo, protože tam byl ekonomický zájem členských zemí NATO a dalších zemí Rady bezpečnosti OSN. Pokud nezasáhne proti pašerákům NATO, tak by to měly udělat armády evropských členských států NATO," řekl Babiš.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve středu po jednání s českými politiky řekl, že migrační krize vyžaduje okamžitou reakci Evropy, NATO se podle něj soustřeďuje spíše na řešení dlouhodobých příčin krize.

Za posledních 24 hodin dorazilo na hranice Srbska a Maďarska rekordních 5 tisíc běženců, většinou pocházejících ze zemí Blízkého východu. Informovala o tom srbská televizní stanice RTS s tím, že uprchlíci se tak nejspíš snaží dostat dále do Evropy dříve, než nastane 15. září, po kterém slíbila Budapešť zavést mnohem přísnější ochranu hranic.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) by mohlo v příštích deseti dnech dorazit do Maďarska z Řecka, Makedonie a Srbska asi 42 tisíc uprchlíků.

Ministr vnitra Milan Chovanec upřesnil, že v uprchlickém táboře Vyšní Lhoty je momentálně 300 volných míst a od 1. října přibude v objektu v Drahonicích dalších 220 míst.

"Jsme připraveni, máme dostatečné kapacity tak, jak ukládá evropský zákon," řekl.

V této sumě jsou podle magazínu Fokus zahrnuty náklady na bydlení, lékařskou péči, kapesné či administrativu. Ještě v červenci se předpokládalo, že účet bude 5,6 miliardy eur (151 miliard korun), tehdy se však v Německu pro letošní rok očekávalo 450 tisíc žadatelů o azyl, nové propočty z konce srpna udávají příchod až 800 tisíc uprchlíků.

Na komunální úrovni stojí jeden uprchlík ročně v průměru 12 tisíc až 13 tisíc eur (asi 351 tisíc korun), což je měsíčně v přepočtu až 29 tisíc korun. Konečná výše se liší podle spolkové země. V částce je ubytování, péče, finanční příspěvky, zdravotní péče a správní náklady.

České úřady nemají žádné informace o tom, že by mezi uprchlíky zadrženými v Česku byl někdo napojený na Islámský stát. Na tiskové konferenci po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu to ve čtvrtek řekl premiér Bohuslav Sobotka. Ministr vnitra Milan Chovanec (oba ČSSD) uvedl, že migrační proud do ČR v posledních dnech slábne.

Podle Sobotky je velmi pravděpodobné, že Islámský stát a jeho odnože působí v uprchlických táborech. "Ale pokud jde o situaci na území České republiky...nemáme informace o tom, že by přímo tady v České republice byl zachycen někdo, kdo by mohl být podezříván z teroristických aktivit v souvislosti s tímto migračním proudem," konstatoval Sobotka. Jeho slova potvrdil i Chovanec.

"Kolegům, kteří říkají, že to není naše věc, říkám, že je to zkouška ze slušnosti. Můžeme říct, že s tím nemáme nic společného, ať si s tím Evropa poradí. Ale ptám se, co řekneme našim občanům, až se změní situace a budeme to my, kdo bude potřebovat pomoc, protože se k nám budou valit statisíce uprchlíků. Co pak?" řekla Ewa Kopaczová v narážce na konflikt na Ukrajině.

Podle plánů Evropské komise má Polsko přijmout celkem asi 12 tisíc uprchlíků. Varšava, stejně jako Praha, Bratislava a Budapešť, odmítá povinné kvóty na rozdělení uprchlíků po členských státech Evropské unie.

Poslanci Evropského parlamentu dnes na závěr plenárního zasedání ve Štrasburku schválili společné usnesení podporující plány Evropské komise na řešení stávající uprchlické krize a vytvoření trvalého mechanismu rozmísťování běženců mezi členské státy. Rezoluce rovněž vyzývá k úpravě stávajícího pravidla o navracení migrantů do první země vstupu v rámci EU nebo k účinnějšímu potírání pašeráctví lidí.

Europoslanci navazují na středeční rozpravu, která se rozvinula po prohlášení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o stavu Evropské unie.

Kancléřku ve čtvrtek dopoledne pozdravily před Úřadem pro imigraci potleskem desítky uprchlíků. Ve svém proslovu řekla, že odmítavý postoj k uprchlíkům nepřipadá v úvahu. Narážela tím na kritiku, kterou sklidila za své rozhodnutí přijmout uprchlíky z Maďarska minulý týden. Podle kancléřky Německo musí pomoct imigrantům naučit se řeč a najít si práci. „Když to zvládneme dobře, přinese nám to více příležitostí než rizik,“ prohlásila Merkelová (snímek je ilustrační).

ODS chystá podle svého předsedy Petra Fialy návrh na zpřísnění trestů za převáděčství. Novela ale zatím nemá finální podobu, a poslanci ji tedy na nadcházející schůzi ještě nebudou projednávat.

Fiala chce také od vlády při nadcházejícím jednání sněmovny slyšet, jaký má plán na řešení uprchlické krize. Nebavit se o migrační krizi by bylo absurdní, řekl předseda ODS. Ocenil však zároveň koalici za to, že dál trvá na odmítání kvót.

"Je to policejní rozhodnutí založené na možnostech, které nám umožňují zákony a závazky. Nemůžeme držet cizince, kteří nehledají azyl a které nemůžeme rychlo poslat zpět," uvedl v prohlášení policejní prezident Jens Henrik Höjberg.

Do Švédska od pondělí vstoupilo přes 3200 uprchlíků.

Rakouské dráhy ÖBB ve čtvrtek kvůli dlouhotrvajícímu náporu běženců pozastavily vlakovou dopravu mezi Rakouskem a Maďarskem. Odřeknutí spojů, které ÖBB v prohlášení na svém webu vysvětlila jako následek masivního přetížení, se týká jak mezinárodních expresů Railjet, tak přeshraničních regionálních vlaků.

Společnost ÖBB v souvislosti s neklesajícím příchodem běženců vyzvala dobrovolníky a provozovatele autobusové dopravy, aby již žádné další migranty prozatím na nádraží nesváželi.

Přechodné zrušení vlakové dopravy se dotýká především východní rakouské spolkové země Burgenland.

Vicekancléř SRN Sigmar Gabriel ve čtvrtek podle agentury DPA v německém parlamentu prohlásil, že nový plán Evropské komise na přerozdělení celkem 160 tisíců běženců mezi unijní země je jen kapkou v moři.

Dodal také, že jen do Německa letos přišlo 450 tisíc uprchlíků, z toho 105 tisíc jich přibylo za srpen.

České podniky, které nyní trápí nedostatek zejména technických profesí, jsou ochotné okamžitě zaměstnat 5000 uprchlíků ze zemí, jako je Sýrie. Plyne to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. Firmy preferují zahraniční pracovníky, kteří mají technické vzdělání, umí anglicky a jsou ochotni se rekvalifikovat. Překážkou může být jazyková bariéra a velmi zdlouhavý proces získání pracovního povolení, vyplývá z ankety ČTK mezi zaměstnavateli a personálními agenturami.

"Pokud by migranti měli zájem zůstat v ČR, požádali o azyl a získali potřebná povolení, mohli by okamžitě najít pracovní uplatnění a českým firmám by to pomohlo," uvedl manažer marketingu a náboru ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Možnosti jsou podle něj ve výrobních společnostech na montáži výrobků, v zemědělství, stavebnictví, údržbě a úklidu. U kvalifikovaných pracovníků je možné najít uplatnění i bez znalosti češtiny v IT, zahraničních zákaznických centrech v ČR, financích nebo inženýringu.

Komplex budov Evropského parlamentu ve Štrasburku obsahuje mimo jiné 750 kanceláří, které by se podle návrhu daly využít jako jednolůžkové pokoje. Další plně vybavené kanceláře a zasedací místnosti by mohly hostit poradenské a vzdělávací služby pro žadatele o azyl. Nyní je veškeré zázemí využíváno pouze padesát dnů v roce, během plenárních zasedání parlamentu. Střízlivé odhady hovoří o nákladech ve výši kolem 220 milionů eur, které stojí každý rok pravidelné stěhování poslanců a úředníků mezi Bruselem a Štrasburkem.

Aktuální čísla žádostí o azyl dokazují, jak nerovnoměrně jsou evropské země zatížené. Na 100 tisíc obyvatel je v Maďarsku 167 žádostí o azyl, v Rakousku 74, v Německu 44, ve Švédsku 68. Naopak ve Velké Británii tři, ve Francii sedm, ve Španělsku dvě a v Itálii devět. Uprchlíci jdou očividně především tam, kde mají lepší pracovní možnosti. V nejzatíženějších zemích je procentuální úroveň nezaměstnanosti pod evropským průměrem. V Německu je 4,7%, v Rakousku 6%, ve Švédsku 7,8%, v Maďarsku 7,1%.

Zato nepopulární země bojují s nezaměstnaností, která je ve Španělsku 22,5 %, v Itálii 12,4 %, ve Francii 10, 3 %. Výjimku tvoří Velká Británie s nezaměstnaností 5,4 %, a přesto dostává jen velmi málo žádostí. To by mohlo potvrzovat domněnku, že ekonomcká situace přece jen nehraje tak velkou roli. Ke stejnému závěru se dá dojít i při bližším prozkoumání finanční pomoci, kterou utečenci dostávají. V Británii je to 200 eur, v Německu 143, v Rakousku, Maďarsku, Francii, Itálii a Španělsku je to méně než 100 eur.

Do Maďarska denně přichází asi 2 tisíce fyzicky i psychicky vyčerpaných lidí. Mobilní klinika umožnila během čtyř dnů poskytnout lékařskou asistenci již čtyřem stovkám z nich. Nejvíce je pacientů s dýchacími potížemi, 30 procent tvoří ženy, často těhotné.

V Rozske se ochlazuje a silně prší, což pacienty ještě více oslabuje. Lékaři bez hranic vyjednávají s maďarskou vládou o rozšíření aktivit a zlepšení kvality služeb nabízených běžencům proudícím přes hranice.

"Je to po všech stránkách dobrý nápad. Jednak bychom pomohli dobré věci, a jednak by se konečně v praxi ukázalo, že se Evropský parlament bez štrasburského sídla krásně obejde a že každoměsíční stěhovací cirkus může skončit. Proto iniciativu kolegyně Beatrix von Storch plně podporuji," reagoval europoslanec Jan Zahradil na návrh udělat ze sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku ubytovnu pro uprchlíky.

Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek na závěr plenárního zasedání ve Štrasburku schválili společné usnesení podporující plány Evropské komise na řešení současné uprchlické krize.

Z 21 českých europoslanců usnesení podpořili jen tři. Ruku pro něj zvedli Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák a Jaromír Štětina. Všichni tři jsou zástupci nejsilnější lidovecké frakce EPP a do europarlamentu je vyslala TOP 09.

Rezoluce vyzývá k vytvoření trvalého mechanismu rozmísťování běženců mezi členské státy, k úpravě stávajícího pravidla o navracení migrantů do první země vstupu v rámci EU nebo k účinnějšímu potírání pašeráctví lidí.

Kvůli uprchlické krizi a mastivnímu přetížení se rozhodly rakouské dráhy přerušit spojení s Maďarskem. Budapešť na to zareagovala nasazením vlaků, které budou převážet uprchíky až k rakouské hranici. "Naše náhradní vlaky budou jezdit až k Hegyeshalomu na hranicích s Rakouskem. Naše území nepřekročí," vysvětlily maďarské dráhy.

Německá kancléřka Angela Merkelová navštívila uprchlický tábor v Berlíně. Počet migrantů, kteří nadále do německé metropole přijíždějí, označila jako "velikou výzvu".

Tranzitní zóny podél jižní hranice Maďarska jsou zrušeny. Běženci budou muset na azylové řízení čekat na srbské straně. K hranicím se přesouvají ozbrojené složky, které mají za úkol hranici hlídat.

Maďarský ministr vnitra Sándor Pintér navrhl vyhlásit v zemi od 15. září krizový stav kvůli masové migraci. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl šéf kabinetu premiéra Viktora Orbána János Lázár. Pintérův návrh vychází ze zákonů schválených minulý týden. Vláda se jím má zabývat příští úterý, tedy 15. září, dodal na tiskové konferenci v Budapešti Lázár.

"Svět nechal syrskou krizi gradovat moc dlouho. Po čtyřech letech vidíme 250 tisíc obětí, čtyři miliony uprchlíků, více než polovina obyvatel je na útěku buď uvnitř Sýrie nebo v zahraničí," připomněl Andrew Stroehlein z bruselské pobočky organizace Human Right Watch. Snahy světového společenství o zprostředkování mírových dohod příliš nepokročily a lidé tak dál potřebují pomoc.

Podle Iverny McGowanové z Amnesty International musí unijní země začít spolupracovat spolu s Evropskou komisí na zásadní změně celého evropského azylového systému. Ten by měl být založen na zvýšení pomoci hraničním státům při zvládání a řešení žádostí o azyl. "Členské země EU by měly hledat, jak posílit bezpečné cesty pro příchod do unie, a ne hledat bezpečné země, kam žadatele vracet," dodala zástupkyně organizace.

"Orgány Evropské unie prostě nefungují tak, jak mají, a proto jsem se obrátil na pana Tuska jako předsedu Evropské rady, který by měl být slyšen. Pokud má být Evropská unie brána vážně, musí občané od jejích představitelů vidět jasné kroky," objasnil ve tvrtek místopředseda Sněmovny a šéf opozičního hnutí STAN Petr Gazdík důvody, proč se dopisem obrátil na předsedu Evropské rady Donalda Tuska. Pokud Tusk nebude reagovat, Gazdík by se obrátil na starosty ve všech zemích EU, aby společně dali najevo Evropské komisi i radě, "že takhle to dál nejde".

"Nějakou společnou strategii Evropské unie nevidím. Pominu-li diskusi o kvótách, zůstanou jednostranné narážky na to, jak se chovají východoevropské země, doplněné občas výhrůžkami o odebrání evropských dotací," uvedl Gazdík v dopise. "Místo toho vidím separátní a naprosto autonomní přístup některých zemí Evropské unie, jako je Francie či - ještě ve větší míře - Spolkové republiky Německo," dodal.

Katolická církev chce do 24. září spustit registrační web pro nabídky pomoci uprchlíkům. Oznámilo to ve čtvrtek vedení České biskupské konference (ČBK), které zároveň vyzvalo farnosti a řády, aby prostřednictvím chystaného webu pomoc nabídly. ČBK také vyzvala všechny, aby nepodléhali strachu a projevům extremistů.

Jednání ministrů zahraničí visegrádské skupiny (V4) o migrační krizi, kterého se v pátek v Praze zúčastní také ministři zahraničí Lucemburska a Německa, je "znamením rostoucího napětí s Berlínem", napsala ve čtvrtek agentura AFP.

Cílem setkání je mimo jiné zevrubněji seznámit šéfy diplomacií Německa a také Lucemburska, jakožto nynějšího předsednického státu EU, s odmítavým postojem zemí V4, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, ke snaze Evropské komise a potažmo Berlína zavést povinné kvóty pro přijímání uprchlíků.

Podle AFP se ve čtvrtek mezi unijními zeměmi prohloubily rozpory v otázce řešení uprchlické krize. Několik zemí se prý "postavilo otevřeně proti politice 'velkorysosti' obhajované Berlínem vůči uprchlické vlně, která stále narůstá na evropských cestách".

"Den poté, co předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker mohutně vyzval členské země EU ke 'smělosti' a 'lidskosti', se místo toho znásobily známky napětí v Maďarsku, v Rumunsku a na Slovensku, ale také v Dánsku a v Rakousku," upozornila agentura. Podle ní je "nekonečný proud uprchlíků, často ze Sýrie nebo z Iráku, daleko od toho, aby vysychal. Počet lidí zaznamenaných ve čtvrtek, jak přecházejí hranice mezi Srbskem a Maďarskem, stejně jako na hranicích s Rakouskem, dosáhl nového rekordu.

Dánská železniční společnost DSB ve čtvrtek obnovila normální přeshraniční spojení mezi severoněmeckým Flensburgem a jihodánským Padborgem, které bylo ve středu kvůli stoupajícímu počtu běženců mířících přes Dánsko do Švédska zastaveno. Dánská policie mezitím oznámila, že již nebude bránit průchodu běženců na cestě do Švédska, uvedl portál The Local. Stockholm rozhodnutí kritizoval. Do Švédska od pondělí vstoupilo přes 3200 uprchlíků.

"Očekáváme, že vlaky mezi (dánským) Tinglevem a Padborgem/Flensburgem budou jezdit normálně," uvedla ve čtvrtečním prohlášení společnost DSB. Jezdit na této trati budou i mezinárodní expresy směřující do Kodaně.

Nadále však nefunguje vlakové spojení mezi německým ostrovem Fehmarn a dánským městem Rödby na ostrově Lolland. Podle DSB mezinárodní expresy z Kodaně do Rödby sice jezdí, jejich pokračování mezi Hamburkem a německým Puttgardenem na ostrově Fehrman ale bylo přerušeno. Na této německé trati ale ostatní vlaky jezdí.

Makedonie uvažuje o tom, že po vzoru Maďarska vybuduje na hranicích plot ve snaze zastavit příval migrantů přicházejících hlavně z Řecka. Řekl to ve čtvrtek makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki v rozhovoru, který poskytl maďarskému týdeníku Figyelő.

"My také potřebujeme nějakou fyzickou bariéru, abychom omezili ilegální překračování hranic... Ať už půjde o vojáky nebo o plot či o kombinaci obojího," prohlásil šéf makedonské diplomacie, aniž sdělil podrobnosti.

"V Evropě nepanuje shoda na tom, jak tuto věc vyřešit," posteskl si v této souvislosti Poposki v interview. Úřady uvádějí, že letos už prošlo Makedonií více než 160 tisíc uprchlíků. 

Americký prezident Barack Obama nařídil přípravit přijetí nejméně 10 tisíc syrských uprchlíků v USA v příštím rozpočtovém roce, který začíná 1. října. Řekl to dnes podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Josh Earnest. Kongres bude podle něj muset v tomto směru přijmout patřičné finanční i bezpečnostní závazky.

Spojené státy poskytly od vypuknutí války v Sýrii před čtyřmi lety azyl zhruba 1500 běžencům.

Earnest dodal, že USA též dosud předaly asi čtyři miliardy dolarů (přibližně 96 miliard korun) humanitárním organizacím zajišťujícím pomoc pro imigranty v Evropě.

Maďarská vláda ustoupila od zamýšlených tranzitních zón na hranicích se Srbskem. Jejich vytvoření mělo být součástí "protikrizových opatření" připravovaných na 15. září s cílem přispět k rychlejšímu vyřizování žádostí o azyl.

"Racionalita velí od tohoto opatření ustoupit," konstatoval ve čtvrtek šéf úřadu premiéra Viktora Orbána János Lázár. Podle jeho vyjádření k vyřizování registrací a žádostí o azyl budou stačit stávající záchytné tábory.

Záměr maďarské vlády zřídit na hranicích tranzitní zóny kritizoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Poukázal zejména na nedostatek místa v pásmu u hranic s ohledem na množství přicházejících lidí.

Radikální islamisté žijící v Německu se snaží verbovat migranty přicházející do země. Podle agentury DPA to dnes uvedl zástupce Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který vykonává v Německu funkci civilní kontrarozvědky. Takzvaní salafisté, kteří prosazují návrat k raným formám islámu, se při pokusech o radikalizaci obrací prý především na mladé lidi.

"Salafisté se snaží oslovovat mimo jiné i mladé uprchlíky bez doprovodu, kteří do naší země přicházejí bez rodin, a proto obzvlášť touží po kontaktu a podpoře," uvedl mluvčí bavorské pobočky BfV. Radikálové přitom působí především v azylových střediscích, narazit na ně lze prý ale už i přímo na mnichovském nádraží, kam přijíždí vlaky s tisícovkami migrantů putujících po takzvané balkánské stezce.

Podle nedávné zprávy BfV počet islámských radikálů v Německu stále roste. Salafistů je v zemi už asi 7500. V roce 2011 jich přitom byly jen stovky. "Tito lidé pomáhají šířit propagandu Islámského státu," uvedl předseda úřadu Hans-Georg Maassen.

Německá kancléřka Angela Merkelová apeluje na společnost Facebook, aby více zasahovala proti projevům rasismu v komentářích a příspěvcích na sociálních sítích. Očekává se, že s rekordním počtem uprchlíků přicházejících do Německa se frekvence podobných projevů na nejrůznější internetových platformách bude jenom zvětšovat.

"Když lidé propojí podněcování k těmto věcem na sociálních sítích se svými pravými jmény, tak to není jenom věc státu, ale i společnost Facebook by s tím měla něco dělat," řekla kancléřka Merkelová pro německé noviny Rheinische Post. Podle ní už společnost potřebná pravidla má, ale chybí jí snaha je kontrolovat a prosazovat.

Evropa nese vinu za současný příliv uprchlíků ze Sýrie na starý kontinent a měla by za něj převzít plnou zodpovědnost. Podle agentura AP to ve čtvrtek uvedl ministr informací vlády syrského prezidenta Bašára Asada Umrán Zuabí.

Syřané podle Zuabího prchají ponejvíce z oblastí ovládaných protivníky Asadova režimu. Proti Damašku stojí kromě demokratické opozice, jejíž povstání stálo na počátku občanské války v Sýrii, také radikální islamisté z organizace Islámský stát (IS) a konkurenční fronta An-Nusra napojená na teroristickou síť Al-Káida.

Evropské země, které do Sýrie "poslaly teroristy" a "uvalily na syrský lid hospodářské sankce", musejí převzít podle Zuabího plnou zodpovědnost za svou protisyrskou politiku, jejímž důsledkem je prý právě současná migrační vlna.

Čtvrteční on-line reportáž o uprchlické krizi v Evropě končí. Děkujeme za sledování a loučíme se s vámi z karlínského newsroomu.