Merkelová mírní nenávist vůči uprchlíkům. Navštívila je v saském Heidenau, kde bouřili extremisté

Německá kancléřka Angela Merkelová přijela do saského Heidenau, aby se pokusila zmírnit nárůst nenávisti, kterou přívrženci krajní pravice rozdmýchávají vůči uprchlíkům.

Navštívila mimo jiné bývalou tržnici s domácími potřebami, která běžencům slouží jako improvizované přístřeší.

"Všichni musíme jasně ukázat, že nemůže být tolerance s těmi, kdo snižují hodnotu jiných lidí. Nemůže být tolerance s těmi, kdo nejsou připraveni pomoci tam, kde právo i lidskost pomoc přikazují," řekla Merkelová po návštěvě ubytovny.

Zdůraznila, že každý, kdo prchá z vlasti kvůli politickému pronásledování nebo před občanskou válkou, musí mít právo na spravedlivé posouzení žádosti o azyl a rovněž na to, aby se k němu přistupovalo lidsky. 

"Zahanbuje mě, co zde běženci museli zažít," řekla dnes Merkelová. Podle ní musí politici jasně dát najevo, že Německo pomáhá a bude pomáhat tam, kde je pomoc potřeba. V době její návštěvy protestovalo proti existenci zařízení několik desítek lidí, na kancléřku pokřikovali "vlastizrádkyně".

Symbolické gesto německé solidarity chce kancléřka vyjádřit setkáním s představiteli policie, dobrovolníky, kteří přistěhovalcům pomáhají, i samotnými migranty. K podobnému kroku se Angela Merkelová odhodlala poprvé za deset let, po něž stojí v čele Německa.

Heidenau si kancléřka nevybrala náhodou. Východní Německo, zejména Drážďany a okolí, patří k místům, kde jsou projevy xenofobie nejpalčivější. Při násilných protestech demonstrantů tam byly o víkendu zraněny desítky policistů.

Podle německého deníku Der Spiegel byla demonstrace, která se v pátek večer zvrhla v násilnosti, svolána prostřednictvím facebookové stránky napojené na krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD). Deník Bild charakterizoval to, co se poblíž Drážďan v uplynulých dnech dělo, jako "nacistickou ostudu v Heidenau".

Protesty jsou hlášeny také z Drážďan, kde se zrodilo kontroverzní protiislamistické hnutí Pegida.

Gesto Merkelové přichází jen několik dní poté, co ministr vnitra předeslal, že spolkovou republiku letos čeká příliv až 800 tisíc běženců, a pouhý den poté, co vláda oznámila, že udělí azyl všem syrským uprchlíkům bez rozdílu.

Vláda v této souvislosti ve středu oznámila, že na řešení dopadů uprchlické vlny letos spolkovým zemím poskytne dodatečných 500 milionů eur (13,5 miliardy korun). Dosud na tyto účely uvolnila miliardu eur, celkové náklady se pro letošní rok přitom odhadují na deset miliard (271 miliard Kč).

Spolkové země nesou většinu nákladů s tím spojených. Musí totiž pro ně zajišťovat ubytování, stravu i lékařskou pomoc. Zemské vlády si dlouhodobě stěžovaly, že jim vláda dostatečně nepomáhá a že je péče o uprchlíky finančně vyčerpává.

Německý prezident Joachim Gauck prohlásil, že situace kolem běženců je pro zemi velká výzva, je ale přesvědčen, že se s ní Německo dokáže vypořádat.

Zatím poslední vzplanutí nenávisti je hlášeno z města Nauen poblíž Berlína, kde neznámí žháři v noci na úterý zapálili budovu internátu místního gymnázia, která sloužila jako ubytovna pro migranty bez přístřeší. Podle starosty Detlefa Fleischmanna, jenž mluvil s reportérem britského deníku The Guardian, byl útok pravděpodobně vyvolán štvavou kampaní na internetových sociálních sítích. 

Podle průzkumů veřejného mínění i zpravodajů předních světových médií je nicméně nálada k přistěhovalcům nastavena přívětivě.

Podle nedávného průzkumu veřejného mínění, na nějž se odkazuje BBC, vyjádřilo 67 procent respondentů "hluboké znepokojení" nad útoky na ubytovny pro přistěhovalce, v dalším průzkumu pak celých 93 procent Němců vyjádřilo souhlas s udělováním azylu lidem, kteří prchají před válečným konfliktem.

Lidé po celé zemi pomáhají i spontánně, zpravodajové ze všech spolkových zemí hlásí, že Němci zakládají sbírky, do nichž přispívají obnošenými oděvy, botami, hračkami a dalšími věcmi, jež mohou uprchlíkům pomoct.

Extremisté jsou nicméně nejvíc slyšet a jimi podněcované násilí je čím dál viditelnější. Předseda vlády spolkové země Braniborsko, kde se Nauen nachází, vyzval občany, aby se "distancovali od rasistických nálad".

Předseda Bundestagu Norbert Lammert konstatoval, že podobných útoků byly jen za letošní rok v Německu zaznamenány dvě stovky, a nechal se slyšet, že takové činy "zostouzejí Německo".

V pondělí, právě v reakci na výše zmiňované útoky, poprvé prolomila své mlčení k tématu i spolková kancléřka. "Je úděsné, jakým způsobem se krajně pravicoví extremisté a neonacisté snaží šířit své prázdné poselství nenávisti, a je nechutné, jak lidé - dokonce i rodiny s dětmi - tyto hrůzy podporují," řekla na společné tiskové konferenci s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.