České úřady zadržují běžence za ostnatým drátem, ačkoli české soudy a nevládní organizace to považují za porušení mezinárodního práva. V pondělí na to poukázal německý deník Frankfurter Rundschau.
List rovněž poznamenal, že migranti, z nichž mnozí Českou republiku vůbec neznají a zemi vnímají jen jako další z mnoha na trase za svým vysněným cílem, zde nejsou viditelně vítaní.
"Neuplyne žádný den, aby česká cizinecká policie nedopadla desítky uprchlíků. Syřany, Afghánce či Eritrejce, kteří po takzvané balkánské cestě přicházejí do Maďarska a odtud chtějí dále na sever, chytá v mezinárodních rychlících nebo na hranicích se Slovenskem," napsal Frankfurter Rundschau. Pro mnohé běžence se tak Česko stává konečnou stanicí.
České úřady přistupují k migrantům jako k nelegálním přistěhovalcům. Důvod, proč jsou běženci vůbec zadržováni, když zemí chtějí jen projet, zdůvodnilo ministerstvo vnitra azylovým zákonem. Ten předepisuje, že cizinci bez příslušného povolení k pobytu a dokladů musí být po dobu řešení jejich případu zadržováni.
Jedním z největších detenčních center je zařízení v Bělé pod Bezdězem, kde nyní čeká zhruba 500 lidí na to, až o jejich osudu české úřady rozhodnou.
"Tábor je obehnán čtyři metry vysokým plotem s ostnatým drátem. Běženci musí odevzdat cennosti a mobilní telefony, z jejich hotovosti si pak stát strhává náklady za nedobrovolný pobyt. Uvnitř hlídkuje soukromá ostraha, venku hlídá policie," popsal deník situaci.
Frankfurter Rundschau rovněž napsal, že novináři do zařízení přístup nemají, ale že se některým podařilo s uprchlíky hovořit. Například jeden Pákistánec, který je na cestě půl roku, vypověděl, že je zde zadržován třicet dní a že ve středisku jsou problémy s nedostatkem jídla.
České nevládní organizace ubytovací centra kritizují i kvůli tomu, že jsou zde rodiny a nezletilí. Nelíbí se jim také fakt, že lidé nemohou svobodně ze střediska odcházet a přicházet zpět, neboť se u všech automaticky předpokládá riziko útěku.
To je podle sdružení hájících lidská práva v rozporu s mezinárodními závazky, neboť takzvaný dublinský systém, tedy azylový mechanismus Evropské unie, vyžaduje, aby hrozba útěku byla zkoumána u každého zvlášť.
Názor o nelegálnosti zadržování běženců sdílejí i české soudy, které žadatelům o azyl v jejich žalobách dávají za pravdu a nařizují jejich propuštění, poznamenal Frankfurter Rundschau. Soudní obranu ale zvolí jen málo lidí.
Deník také upozornil na fakt, že česká veřejnost se k azylantům staví odmítavě, v jednom z průzkumů se proti přijímání azylantů vyslovilo 71 procent dotázaných.
"Rovněž levicově populistický prezident Miloš Zeman brojí proti migrantům. Nikdo vás do Česka nezval, řekl před časem v rozhovoru s bulvárním listem Blesk," napsal Frankfurter Rundschau. Dodal také, že Zeman chce proti běžencům tvrdší postup, například nasazení vojáků na hranicích s Rakouskem a Slovenskem.
I tak se ale v Česku ozývají hlasy proti české azylové politice. Příkladem je výzva vědců k toleranci vůči uprchlíkům, která upozorňuje na hrozbu xenofobie a na přehnanou hysterii. Dokument dosud podepsalo asi 2800 akademiků.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist