Rakouský kancléř kritizoval Česko za odmítání kvót. Problém s uprchlíky se tím nevyřeší, vzkázal Chovanec

Rakouský kancléř Werner Faymann v úterý kritizoval Česko, ale také Polsko a pobaltské země, že odmítají kvóty pro rozdělení běženců v rámci Evropské unie. Rakouský ministr obrany Gerald Klug rovněž uvedl, že do řešení problému s přílivem uprchlíků zapojí armádu.

Faymann v rozhlasové stanici Ö1 v pořadu Morgenjournal prohlásil, že bez kvót nebude možné stabilizovat situaci na vnějších hranicích unie, které překračují tisíce uprchlíků, především z Afriky a z Blízkého východu.

Český premiér Bohuslav Sobotka má na věc jiný názor.

"Země jako Česká republika, ale i další, Polsko, baltské země, nechtějí závazné kvóty. A to je třeba kritizovat. Protože bez těchto závazných kvót se nepohneme dál," řekl Faymann. Problém řešení uprchlické krize proto podle něj není v Evropské komisi, ale ve státech střední a východní Evropy. 

"Kvóty pro migranty stabilizovat situaci podle názoru České republiky nepomohou. Jediným řešením je ukončení války v Sýrii a Libyi a na to se musí soustředit tlak EU a také celého mezinárodního společenství," napsal Sobotka.

Je taky podle něho nutné zajistit ochranu vnější hranice unie a fungující návratovou politiku pro lidi, kteří v EU nezískají azyl. "Česká republika se chová odpovědně, připojila se k solidárnímu projektu EU a je v jeho rámci připravena přijmout postupně 1500 uprchlíků," připomněl Sobotka.

Podle rakouského kancléře země na vnější hranici EU nebudou mít důvod bez existence kvót zajistit neprůchodnost těchto hranic. "Jak byste je chtěli přimět k ochraně této vnější hranice, když si budou myslet, že jim zůstanou statisíce (uprchlíků) a ostatní zatím budou v klidu? Tyto věci je třeba řešit současně, jedna ovlivňuje druhou," řekl Faymann.

Podobně jako Sobotka se vyjádřil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, podle kterého kvóty nejsou záchranou, pokud se nevyřeší kritická situace v zemi původu uprchlíků, nebudou se dodržovat pravidla návratové politiky a pokud země s vnější hranicí unie nebudou plnit to, co mají.

"Věřím, že si rakouský kancléř nemyslí, že jsme schopni přijmout všechny, kteří do Evropy míří," napsal Zaorálek na Twitteru. Česko podle něho dobrovolně pomáhá Itálii a Řecku, ale upozorňuje na to, že unie podcenila situaci na západě Balkánu a nezamezila přílivu ekonomických uprchlíků.

Český ministr vnitra Milan Chovanec následně Faymannovi na Twitteru vzkázal, že Česko na kvóty nepřistoupí. Podle Chovance nic neřeší, vyzval ale k debatě o obraně unijních hranic. "Pojďme se bavit o razantní společné obraně unijních hranic. Ne si házet horké brambory přes sousedský plot," napsal.

Podle současného evropského azylového systému se musí o běžence postarat ta země, kde uprchlíci poprvé vstoupí na území EU. Největší zátěž současné imigrační vlny proto připadá na Itálii a Řecko.

Evropská komise letos přišla s návrhem řešení ve formě závazných kvót, summit EU to však odmítl. Česko je jedním ze států, které se zavedením kvót nesouhlasí. Česká vláda nicméně schválila, že přijme do konce roku 2017 celkem 1500 uprchlíků. Letos by to mělo být 400 lidí, příští rok 700 a 400 pak v roce 2017.

Zhruba 1100 lidí by měla ČR převzít od zemí EU s velkým náporem migrantů – tedy od Itálie a Řecka, 400 pak z táborů na Blízkém východě.

Rakousko zapojí armádu

Rakousko zapojí do řešení problému s přílivem uprchlíků armádu. Přinejmenším 500 vojáků se bude podílet především na budování nouzového ubytování pro běžence a na přepravě imigrantů, informovala agentura APA.

V první vlně uvolní rakouská armáda tři uskupení o 180 vojácích, jejich počet se ale může ještě zvýšit. "Dáme jich k dispozici tolik, kolik bude potřeba," uvedl ministr obrany Gerald Klug. Podle něj budou vojáci stavět kontejnerové ubytovny pro běžence a vojenská technika bude sloužit k převážení uprchlíků do nouzového ubytování.

Podle Kluga také kasárna, která stojí v blízkosti ubytoven pro běžence, převezmou starost o stravování imigrantů v těchto zařízeních. Rakouští vojáci by se prozatím naopak neměli starat o zajištění bezpečnosti hranic země.

Možné zapojení armády do ochrany hranic v reakci na uprchlickou vlnu projednala minulý týden i česká vláda. Podle ministra obrany Martina Stropnického by v případě potřeby policii na hranicích mohlo podle okolností posílit 900, 1500 nebo 2600 vojáků.