Turecko dál bombarduje kurdské vesnice. Pozemní vojsko ale vyslat nehodlá

Turecké tanky v pondělí ostřelovaly vesnici v severní Sýrii, kterou chrání kurdské jednotky. Na místě jsou nejméně čtyři ranění. Kurdské milice vyzvaly Ankaru, aby útoky zastavila. Turecké ministerstvo zahraničí ale popřelo, že armáda útočí na syrské Kurdy.

Milice se podílejí na boji proti radikálům z organizace Islámský stát (IS) na severu a východě Sýrie, kdy žijí syrští Kurdové. Jsou známy pod označením YPG, což je zkratka kurdského názvu, který znamená obranné jednotky národa. YPG jsou ozbrojeným křídlem strany syrských Kurdů, známé pod zkratkou PYD.

Milice udržují kontakty s tureckou zakázanou Stranou Kurdských pracujících (PKK), ale v bojích proti IS koordinují své akce s americkým velením, které rozhoduje o náletech na IS.

Turecko minulý týden vstoupilo do bojů proti IS nálety na jejich pozice, ale začalo útočit také na tábory tureckých Kurdů ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) v severním Iráku.

První nálety na islamisty začaly v pátek a pokračovaly v sobotu. V pátek pak dala vláda příkaz k razii na teroristické kruhy ve 13 provinciích země a zatčeno při ní bylo na 590 lidí.

Podle prohlášení kurdských milic v pondělí tankové střely zasáhly pozice Kurdů a jejich arabských spojenců v syrské vesnici Zaur Maghár v provincii Halab.

Turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavuşoglu v pondělí podle médií řekl, že Ankara mezi IS a PKK nevidí zásadní rozdíl. "Nemůžete říct, že PKK je lepší, protože bojuje proti IS," řekl. PKK podle něj bojuje s IS "o moc, nikoli za mír, nikoli za bezpečnost".

"Místo toho, aby útočily na teroristy z IS, ostřelují turecké jednotky naše obranné pozice. Vyzýváme turecké představitele, aby útoky zastavili a dodržovali mezinárodní zvyklosti. Vyzýváme tureckou armádu, aby přestala střílet na naše lidi a jejich pozice," uvádí se v prohlášení milic.

Ankara ale tvrdí, že útok na syrské Kurdy nenařídila. "Operace, které nyní vedeme, jsou namířeny proti těm, kdo ohrožují národní bezpečnost Turecka. PYD není objektem našich operací," sdělil zástupce ministerstva zahraničí, jehož citovala agentura Reuters.

Syrští ochránci lidských práv, kteří situaci monitorují z Londýna, naopak oznámili, že se oddílům kurdských milic podařilo porazit bojovníky IS a získat kontrolu nad městem Sarrín v provincii Halab. Boje v oblasti trvaly měsíc a pondělní vítězství přerušilo jednu ze zásobovacích tras IS. Islamisté právě ze Sarrínu připravovali výpady proti kurdskému městu Kobani.

Zaur Maghár leží na hranici poblíž pohraničního města Džarábulus. Právě tam má být zřízena bezpečnostní zóna, z níž chce Turecko spolu s USA vytlačit bojovníky IS. Má jít o stokilometrový úsek pohraničí hluboký asi 40 kilometrů. IS by tak přišel o důležité zásobovací trasy.

Zónu mají podle dohody mezi Washingtonem a Ankarou zajistit americká letadla, jimž Turecko poskytlo základnu v jihotureckém Incirliku. Nemělo by ale jít o bezletovou zónu, o jejíž vznik Turecko dlouhodobě usiluje.

Turecko ale nemá v plánu poslat do Sýrie pozemní vojsko. Se Spojenými státy se ovšem shodlo, že je potřeba poskytnout leteckou podporu umírněným povstalcům, kteří tam bojují proti ozbrojencům z hnutí Islámský stát (IS). Tureckým novinářům to sdělil premiér Ahmet Davutoglu.

"Jestliže tam nepošleme pozemní jednotky – a to neuděláme–, tak ty síly, které tam působí a spolupracují s námi, by měly být chráněny," citoval Davutoglua list Hürriyet.

Turecký premiér údajně také prohlásil, že strana syrských Kurdů PYD "může mít místo v nové Sýrii", jestliže nebude obtěžovat Turecko, přetrhá veškeré vztahy se syrským prezidentem Bašárem Asadem a bude spolupracovat s opozičními silami.

Turečtí Kurdové bojovali za svá práva se zbraní v ruce 28 let a v roce 2012 se dohodli na zahájení mírových jednání. Ta od té doby moc nepokročila a současný vývoj je blokuje.

Šéf NATO nepočítá s žádostí Turecka o pomoc pro boj proti IS

Na úterním mimořádném jednání členských zemí NATO chce Turecko podle ministr Çavuşoglua informovat o hrozbách, kterým čelí. "Očekáváme od našich spojenců z NATO solidaritu a podporu," uvedl ke schůzce, kterou si vyžádal.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg však v pondělí řekl, že Turecko je dostatečně silné na to, aby potřebovalo vojenskou pomoc k současné kampani proti radikálům v Sýrii. 

"Turecko má velmi výkonnou armádu i bezpečnostní složky. Nepočítá se proto s jeho žádostí o vojenskou podporu NATO," řekl Stoltenberg telefonicky stanici BBC. Připomenul, že aliance už v roce 2013 kvůli syrské krizi rozmístila na jihovýchodě Turecka obranný systém Patriot.

Stoltenberg ocenil, že se Turecko rozhodlo proti IS bojovat, ale řekl také, že by "sebeobrana měla být přiměřená". Narážel tak na to, že Turecko současně s kampaní proti IS spustilo útoky na tábory zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) v severním Iráku.

Strana po letech bojů v roce 2012 přistoupila na mírové rozhovory s vládou v Ankaře. K ničemu zatím nevedly, původní násilí spojené s bojem Kurdů za větší autonomii se zmírnilo. Kurdští povstalci a Turecko "se léta snaží najít politické řešení a to by nemělo ustat," řekl generální tajemník NATO.