Rusko nemusí plnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, rozhodl ústavní soud

Ruský ústavní soud v úterý dovolil státu neplnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva v případech, kdy jsou v rozporu s ruskou ústavou. Rusko přitom už před více než dvěma desetiletími uznalo jurisdikci štrasburského soudu a zavázalo se plnit jeho rozsudky.

"Evropská úmluva o lidských právech a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která se o ni opírají, nemůže rušit nadřazenost ruské ústavy," uvedl ústavní soud, sídlící v Petrohradu.

Podle nálezu může Rusko odstoupit od plnění svých závazků, jestliže půjde o jedinou možnost, jak se vyhnout porušení ústavních zásad. 

Nadřazenost své ústavy nad verdikty soudního orgánu Rady Evropy uznává i justice v Británii, Itálii, Německu či Rakousku, argumentovali petrohradští soudci.

Na soud se obrátila stovka ruských poslanců zpochybňujících rozhodnutí štrasburského tribunálu, který Rusku uložil vyplatit rekordní odškodné 1,9 miliardy eur (asi 51 miliard korun) bývalým akcionářům ropné společnosti Jukos.

Ruské ministerstvo spravedlnosti v polovině června uvedlo, že považuje za předčasné splnit rozhodnutí štrasburského soudu o Jukosu. Následovalo zmrazení řady ruských aktiv ve Francii a Belgii, včetně bankovních účtů ruských zastupitelských úřadů.

Jukos byl svého času největší soukromou ropnou společností v Rusku a kontroloval jej ruský oligarcha a oponent Kremlu Michail Chodorkovskij. Ten býval nejbohatším člověkem v Rusku, v roce 2003 byl ale zatčen a o dva roky později odsouzen ke čtrnáctiletému vězení za daňové úniky a zpronevěru. 

Společnost Jukos pak byla rozdělena a zestátněna, většinu majetku získala polostátní firma Rosněfť, kterou řídil spolupracovník prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin. Jukos pak v srpnu 2006 vyhlásil bankrot.

Chodorkovskij, který strávil za mřížemi téměř deset let, celou dobu tvrdil, že byl exemplárně potrestán za to, že si troufl postavit se Putinovi.