Japonská vláda ve čtvrtek schválila sérii návrhů zákonů, které mají umožnit nasadit japonskou armádu v zahraničí, a to i k obraně napadených spojenců. Pokud návrhy odsouhlasí parlament, bude to znamenat zásadní změnu v bezpečnostní politice země.

Nynější poválečná pacifistická ústava totiž Japonsku zakazuje používat armádu při řešení konfliktů s výjimkou sebeobrany země. Ústava vznikla jako důsledek druhé světové války, v níž bylo Japonsko spojencem Německa a okupovalo velkou část Asie.

Japonská veřejnost je v otázce posílení pravomocí armády nejednotná. Ve čtvrtek se stovky odpůrců změn sešly před úřadem premiéra Šinzóa Abeho. Nové návrhy zákonů nazvali "válečnou ústavou", která obrací zemi k militarismu. Demonstranti poukazovali na to, že krok Abeho vlády zmaří téměř sedmdesátileté úsilí Japonska získat zpět důvěru mezinárodního společenství a vytvořit obraz pacifistického státu.

Premiér Abe na tiskové konferenci, vysílané televizí v přímém přenosu, naopak zdůrazňoval, že japonská armáda potřebuje větší pravomoci k obraně země a měla by se také více podílet na mezinárodních mírových misích.

"Nemůžeme tuto vážnou situaci ignorovat. V současnosti nemáme právní prostředky nutné k tomu, abychom zasáhli, když jsou naše životy v jasném ohrožení," prohlásil Abe.

On a jeho vláda opakují, že přísné dodržování stávající pacifistické ústavy činí Japonsko zranitelným v regionu, kde Čína ve stále větší míře uplatňuje své mocenské ambice a nevyzpytatelná Severní Korea vyvíjí jaderné zbraně. V únoru, poté co Islámský stát brutálně zavraždil dva japonské rukojmí, Abe poukazoval také na to, že nynější japonská ústava neumožňuje armádě zachraňovat japonské občany v zahraničí.

Návrhy nových zákonů ruší zeměpisná omezení pro operace japonské armády. Další změnou je to, že by Japonsko mělo mít možnost bránit nejen sebe, ale i napadené spojence. Nová legislativa by rovněž rozšířila americko-japonskou bezpečnostní alianci. Abe nicméně odmítá, že by to zvýšilo riziko, že bude Japonsko zataženo do nějaké války, kterou vedou USA ve světě.

Podle agentury Reuters lze očekávat v parlamentu vzrušenou debatu o návrzích nových bezpečnostních zákonů, předpokládá se nicméně jejich schválení vzhledem k tomu, že vládnoucí koalice má v zákonodárném sboru většinu.

Čína již vyjádřila v souvislosti s navrhovanými změnami japonské ústavy obavy. "Doufáme, že Japonsko se bude maximálně snažit poučit z dějin, bude se držet mírového vývoje a bude konstruktivně přispívat ke stabilnímu mírovému vývoji v regionu," uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.

Profesor mezinárodní politiky na Sophia University v Tokiu Koiči Nakano říká, že zmíněné změny jsou problematické, protože by umožnily premiérovi a několika málo dalším vůdcům činit klíčová rozhodnutí, například ohledně vysílání japonských vojáků do zámoří.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist