Na východě Evropy se usilovně zbrojí. Varšava, vystrašená tlakem Moskvy na Ukrajinu, plánuje podle týdeníku Ekonom letos zvýšit výdaje na obranu o 20 procent a Litva, kde obnovili povinnou vojenskou službu, o polovinu.
V daleko větším Rusku armádě přidají 15 procent a obavy z jeho vojenských výdajů, které rostou od roku 2008, jsou patrné i v Praze. Čeští vojáci sice letos dostanou jen o čtyři procenta více než loni, do sněmovny však míří úprava, která obnoví odvody. Nejen mužů, ale – po izraelském vzoru – i žen.
Odvedenci by v případě válečné krize mohli být povoláni do armády a v době míru by chodili, zatím dobrovolně, na cvičení. Podle předběžných rozvojových plánů by se česká armáda, jejíž vnitřní dluh se odhaduje na 90 miliard korun, měla do 10 let zvětšit o třetinu na 33 tisíc vojáků a nakoupit děla, obrněná vozidla i vrtulníky.
Celý svět nyní zbrojí obdobně jako před rokem 1914, kdy vypukla 1. světová válka. Rok před "velkou" válkou šlo na armády evropských velmocí mezi třemi a pěti procenty čistého národního produktu. Dnes velké evropské státy dávají na obranu kolem dvou procent, ale v USA a Rusku je to kolem čtyř procent.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
