Až 700 lidí zřejmě zahynulo poté, co se v sobotu večer ve Středozemním moři převrátila rybářská loď s migranty na palubě. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Jde o jedno z největších neštěstí tohoto druhu v oblasti Středomoří.

Podle agentury AP neštěstí přežilo asi 30 lidí. Malta, která se na záchranných operacích podílí, ohlásila 50 přeživších.

Nehoda se stala asi 210 kilometrů od italského ostrova Lampedusa a přibližně 27 kilometrů od libyjských břehů. Asi 30 metrů dlouhá loď převážela 500 až 700 migrantů. Z jakých zemí pocházeli, není podle agentury DPA dosud jasné.

"Obáváme se, že jde o tragédii opravdu obrovských rozměrů," řekla Carlotta Samiová, mluvčí UNHCR. Také maltský premiér Joseph Muscat na Twitteru vyjádřil obavu, že o život přišlo mnoho lidí. Plavidlo se prý převrátilo kvůli tomu, že se migranti shromáždili na jedné straně paluby v okamžiku, kdy se k nim blížil tanker plující pod portugalskou vlajkou. Jeho posádka pak zavolala záchranáře.

Podle novináře listu Times of Malta Marka Micallefa se scénář, kdy se loď převrátí ve chvíli, kdy je nablízku záchrana, opakuje. "Je to součást celého problému: obchodní plavidla, která jsou špatně vybavena na záchranné akce, mají dělat věci, pro které nejsou určena," řekl Micallef BBC.

Hřbitov Středomoří

Výběr nejtragičtějších nehod lodí s uprchlíky ve Středozemním moři za posledních 20 let (řazeno podle počtu obětí):

18. dubna 2015 - zřejmě až 700 obětí (Libye)

17. září 2014 - až 500 obětí (Malta)

15. dubna 2015 - pravděpodobně 400 obětí (Libye)

3. října 2013 - nejméně 360 obětí (Itálie)

Počátek února 2015 - až 300 obětí

25. prosince 1996 - 283 obětí (Malta)

1. června 2011 - až 270 obětí (Tunisko)

20. června 2003 - přes 200 obětí (Tunisko)

Na rozsáhlé záchranné a pátrací operaci se podle italských úřadů podílí 17 lodí námořnictva a pobřežní hlídky, obchodní lodi v oblasti, maltská hlídková loď a vrtulníky. "Doslova se snaží najít živé lidi mezi mrtvými plujícími ve vodě," řekl maltský premiér Joseph Muscat.

Těla obětí byla mezitím převezena na Maltu. Italská loď Gregoretti předala v pondělí brzy ráno těla 24 obětí maltským úřadům a pokračovala v cestě na Sicílii s 28 lidmi, kteří tragédii přežili. Oběti budou pohřbeny na Maltě.

Mogheriniová: Odpovědnost za záchranu uprchlíků musí sdílet všechny státy EU

Pokud se počet obětí sobotní nehody potvrdí, půjde o jedno z nejhorších neštěstí s oběťmi z řad uprchlíků ve Středomoří za několik posledních desetiletí, napsala agentura Reuters. Počet lidí, kteří od začátku letošního roku zahynuli během riskantní cesty do Evropy, po neděli zřejmě stoupne na více než 1500. Jen před několika dny podle výpovědí přeživších utonulo ve Středomoří na 400 uprchlíků plujících na lodi do Evropy.

Italský premiér Matteo Renzi již požádal o svolání mimořádného unijního summitu, který by se v nadcházejícím týdnu krizí ve Středomoří zabýval. Předseda Evropské rady Donald Tusk o jeho uspořádání zatím nerozhodl.

Na večerní tiskové konferenci, která se uskutečnila po mimořádném zasedání italské vlády, Renzi prohlásil, že Itálie mnohdy musí běžence z moře zachraňovat sama. Vyzval proto ostatní státy, aby Římu s krizí pomohly, mimo jiné i tím, že zabrání převádění lidí. Také řekl, že Itálie chce najít osoby zodpovědné za nynější tragédii a postavit je před soud. Podle Renziho není zatím jasné, kolik obětí si tragédie nakonec vyžádala.

Podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové musí Evropská unie začít uprchlickou krizi na své jižní hranici urychleně řešit. "Každého dne je naší povinností zachraňovat lidské životy a rozdělit mezi všech 28 (členských států EU) tuto povinnost a odpovědnost, která příliš dlouho ležela jen na bedrech jižních zemí," uvedla Mogheriniová v reakci na sobotní tragédii. Touto problematikou se budou zabývat také ministři zahraničí osmadvacítky v pondělí na pravidelné schůzce v Lucemburku, uvedla Mogheriniová.

"Ve Středozemí se odehrává tragédie, a pokud před ní EU a svět budou dál zavírat oči, budou odsouzeni stejně tvrdě jako v minulosti, když zavírali oči před genocidami a když ti dobře zajištění nedělali nic," prohlásil maltský premiér.

K sobotnímu neštěstí se vyjádřil také papež František, který na humánnější postoj Evropanů k imigrantům dlouhodobě apeluje. V prohlášení vyzval mezinárodní společenství k rychlému jednání, aby se zabránilo dalším tragédiím. "Jsou to muži a ženy jako my, naši bratři, kteří hledají lepší život," řekl František po nedělní modlitbě před desítkami tisíc věřících, kteří se sešli na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu.

Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks na Twitteru uvedl, že je kvůli nové tragédii hluboce zarmoucen a že Evropa musí naléhavě změnit azylovou a migrační politiku, aby dostála svému závazku zachraňovat životy.

Migranti původem z Afriky a Blízkého východu vyplouvají často z Libye, kde po pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011 zavládl chaos, kterého využívají pašeráci lidí. Z domovů na Blízkém východě nebo v subsaharské Africe je vyhání chudoba, války a nejistota.

Masovému přílivu migrantů čelí zejména Itálie, během uplynulého týdne k jejím břehům připlulo na 11 tisíc lidí. Za loňský rok to bylo rekordních 170 tisíc lidí. Podle Reuters se počet lidí, kteří riskantní cestu ze severní Afriky do Evropy nepřežili, od začátku letošního roku oproti stejnému období téměř zdevítinásobil.

Papež František v sobotu vyzval evropské země, aby Itálii více pomáhaly ve zvládání náporu uprchlíků, kteří riskují životy ve snaze dostat se do Evropy ze severoafrických břehů.

Předseda italské krajně pravicové Ligy severu Matteo Salvini požaduje okamžitou námořní blokádu libyjského pobřeží. "Musíme zastavit podnikaní pašeráků lidí, měli bychom zřídit přijímací centra v Tunisku, Maroku, Egyptě, Libyi," řekl tento politik, který z kritiky přistěhovalectví udělal jeden z hlavních bodů svého programu.

Podle ochránců lidských práv za nárůstem úmrtí migrantů částečně stojí ukončení italské záchranné operace Mare Nostrum. Od loňského roku ji nahradila evropská mise agentury pro ostrahu hranic Frontex, která má ale nižší rozpočet a omezuje se prakticky na hlídkování nedaleko italských břehů. Reuters připomíná, že mnoho evropských zemí odmítá financovat záchranné akce ve Středomoří, protože se bojí, že vidina možné záchrany na cestě do Evropy přitáhne ještě více lidí.

"Rozsah toho, co se nyní děje ve Středomoří, (...) je přímým následkem naší politiky," řekl Justin Forsyth z humanitární organizace Save the Children.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist