Začal summit v Panamě. Obama si potřásl rukou s Castrem, mluvil i s disidenty

Sblížení Spojených států a Kuby je bodem obratu pro celý region, uvedl americký prezident Barack Obama v sobotním projevu na celoamerickém summitu v Panamě. Při slavnostním zahájení v pátek si Obama potřásl rukou s kubánským prezidentem Raúlem Castrem. Ten šéfa Bílého domu charakterizoval jako čestného muže. Přítomnost obou státníků v jedné místnosti je podle amerického prezidenta "historickou událostí".

Obama v proslovu k hlavám států a vlád amerických států mimo jiné uvedl, že se těší na nové vztahy s Kubou, které nebudou v zajetí ideologie. Nemá prý zájem vést bitvy, které začaly dávno před tím, než se narodil. Mezi oběma zeměmi podle amerického prezidenta zůstanou značné rozdíly a USA budou dál kritizovat porušování lidských práv na Kubě, opětovné navázání diplomatických styků ale prý oběma stranám umožní lépe se poznat. Obama v proslovu vyzval i další latinskoamerické státy, aby zlepšily úroveň dodržování lidských práv a demokracie ve svých zemích.

Castro následně kritizoval americkou politiku vůči Kubě během takzvané studené války. Obamu ale označil za "čestného člověka", který za politiku USA té doby nemůže. Kubánský vůdce vyzval také k vyřešení problému amerického embarga vůči Kubě, které je prý pro obyvatele jeho země "hrozivější, než si kdokoli dokáže představit". Představitel Kuby se celoamerického summitu zúčastnil vůbec poprvé. Na začátku svého projevu Castro zažertoval, že bude mluvit déle než vyhrazených osm minut, protože mu organizátoři "dluží šest summitů". 

Obama se má s Castrem, s nímž se osobně potkal poprvé na pohřbu bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely v prosinci 2013, ještě jednou sejít během soboty. Už při zahájení summitu v pátek si státníci uvolněně uprostřed davu hostů stiskli ruku a krátce spolu hovořili. Na internetu se objevila videa, na kterých je vidět, že setkání z bezprostřední blízkosti přihlížel i generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Obamův a Castrův stisk ruky mimo jiné ocenil český ministr zahraničí. "To je symbol politiky dialogu, který je třeba vést někdy i s těmi, kteří třeba mají jiný názor na demokracii a lidská práva," řekl Lubomír Zaorálek novinářům v Praze.

Podle některých pozorovatelů by Obama během summitu mohl oznámit vyškrtnutí Kuby z amerického seznamu států podporujících terorismus, na který se Havana dostala v roce 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické organizace ETA a kolumbijských povstalců z hnutí FARC. 

Sdělovací prostředky také zaznamenaly Obamův výrok týkající se Latinské Ameriky: "Doby, kdy jsme si tak často mysleli, že Spojené státy mohou beztrestně intervenovat, jsou pryč." Prezident tak připomněl období 20. století, kdy USA podporovaly vojenské režimy nebo alespoň ozbrojený odpor v Latinské Americe nebo vojensky přímo intervenovaly.

Kritiky se USA na summitu dočkaly od venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ve svém pátečním proslovu nabídl Obamovi s olivovou ratolestí v ruce odpuštění za údajnou dlouholetou agresi USA vůči jeho zemi. Mezi USA a Venezuelou nejnověji doutná diplomatický spor kvůli Obamově výnosu, který označil Venezuelu za ohrožení bezpečnosti Spojených států.

Obama navštívil disidenty

Obama se setkal v pátek krátce před zahájením summitu s několika kubánskými disidenty, které ujistil, že USA stojí po jejich boku. "Vzhledem k tomu, že Spojené státy zahajují novou kapitolu vztahů s Kubou, doufáme, že to vytvoří prostředí, ve kterém se zlepší život kubánského lidu," řekl americký prezident. Zároveň dodal, že nejde o to, že by to prosazovaly USA, ale že by samotní Kubánci ze všech skupin obyvatelstva měli "díky svému talentu, vynalézavosti a tužbám" spolu komunikovat a rozhodnout, jaká je nejlepší cesta k jejich prosperitě.

Sdělovací prostředky také zaznamenaly výrok amerického prezidenta týkající se Latinské Ameriky, který pronesl rovněž před začátkem summitu: "Doby, kdy jsme si tak často mysleli, že Spojené státy mohou beztrestně intervenovat, jsou pryč," prohlásil. Připomněl tak období 20. století, kdy USA podporovaly vojenské režimy nebo alespoň ozbrojený odpor v Latinské Americe nebo vojensky přímo intervenovaly, jako například v roce 1989 v Panamě, kde svrhly režim generála Manuela Noriegy. 

Na tuto událost upozornil v pátek venezuelský prezident Nicolás Maduro, když po příletu ihned navštívil památník obětí invaze USA do Panamy a prohlásil, že by k něčemu podobnému již nemělo dojít. Maduro po předchozích ostrých prohlášeních na adresu Washingtonu řekl, že by v Panamě mohlo dojít k obratu k lepšímu. Mezi USA a Venezuelou doutná diplomatický spor kvůli Obamově výnosu, který označil levicí ovládanou jihoamerickou zemi za ohrožení bezpečnosti Spojených států. Bílý dům tento týden prezidentův neobvykle tvrdý přístup mírnil.

Madura v pátek ovšem uvítali na místě i protesty Venezuelanů žijících v panamské exilu, a to boucháním do hrnců. V Panamě žije velká komunita Venezuelanů, kteří uprchli před režimem Madurova předchůdce Huga Cháveze.