Na Ukrajinu dorazil další ruský konvoj. Kyjev má obavy z převážení zbraní

Rusko-ukrajinskou hranici ve čtvrtek překročil další ruský konvoj s materiální pomocí, už třiadvacátý v pořadí. Dvě kolony vozidel směřujících do Doněcku a Luhansku odbavili na hranicích separatisté. Na 120 vozidel podle agentury TASS veze do povstaleckých zón 1400 tun potravin, léků, osiva a stavebního materiálu.

Podle ukrajinských médií informovalo ruské ministerstvo zahraničí kyjevské úřady o novém konvoji už v pondělí nótou. Ukrajinská diplomacie reagovala žádostí, aby se Moskva přepravy "takzvané humanitární pomoci" zdržela, oznámil ve čtvrtek mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis.

Kyjev už v minulosti ruské úřady naléhavě žádal, aby případné humanitární zásilky přepravovaly na Ukrajinu přes přechody kontrolované ukrajinskou pohraniční službou, nikoli separatisty. Ukrajina má podezření, že ruské kamiony místo humanitární pomoci obyvatelstvu dopravují na Donbas zásoby pro povstalce. Podle kyjevských médií mohou být v ruských nákladních autech i zbraně.

Od loňského srpna, kdy se na východ Ukrajiny vydal první ruský konvoj s pomocí určenou povstalcům, Moskva podle agentury TASS dopravila do donbaských povstaleckých "lidových republik" už téměř 30 000 tun nákladu.

Lukašenko chce zapojit USA do mírových jednání na Ukrajině

Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny podle běloruského vůdce Alexandra Lukašenka není možné dlouhodobě urovnat bez aktivní role Spojených států. Prezident to prohlásil v rozhovoru pro agenturu Bloomberg, o němž ve čtvrtek informovala běloruská prezidentská kancelář.

"Bez Ameriky nebude Ukrajina nikdy stabilní," řekl Lukašenko, jehož režim je v USA i západní Evropě považován za nedemokratický a represivní. "Chce-li Washington, aby (na Ukrajině) zavládl mír a stabilita, musí se okamžitě k mírovému procesu připojit. Budou-li si to Rusko a USA přát, bude ukrajinský problém jednoznačně vyřešen," soudí běloruský vůdce.

V USA nyní probíhá diskuse o případném vyzbrojení ukrajinské armády, k němuž se ale Bílý dům zatím neodhodlal. Lukašenkovi se představa amerických zbrojních dodávek na Ukrajinu nelíbí. "Bude to jen nový podnět k tomu, aby Rusko reagovalo," varoval.

Ukrajina podle prezidenta musí zůstat jednotná a územně celistvá. "K dosažení tohoto cíle je třeba plnit minské mírové dohody. Východ Ukrajiny si nepřeje, aby ho stihl osud Krymu. Je ale zapotřebí, aby Kyjev učinil vstřícné kroky," dodal.

Krize na Donbasu Lukašenkovi nečekaně vynesla politické body, protože běloruský vůdce, Evropou dlouhodobě kritizovaný, se v ukrajinském konfliktu ujal role prostředníka. Minsk se od loňského září stal hostitelem řady důležitých diplomatických jednání, jež letos v únoru vyvrcholila schůzkou Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska a uzavřením dohody o příměří v Donbasu.