Evropa hledá způsob, jak se bránit ruské propagandě. Podpoří svobodná média

Evropská unie chce mít do léta vymyšlené, jak se podporou "svobody médií a hodnot EU" postavit pokračující ruské dezinformační kampani v souvislosti s krizí na Ukrajině. Vyplývá to z návrhu závěrů blížícího se evropského summitu. Na přípravu akčního plánu by měli dát prezidenti a premiéři osmadvacítky šéfce evropské diplomacie Federice Mogheriniové čas do června, řekl ve čtvrtek novinářům vysoce postavený evropský diplomat.

Na nebezpečí ruské propagandy upozorňovaly v minulých měsících především Polsko a pobaltské země, které mají výrazné procento rusky mluvících obyvatel. Už v lednu o problematice hovořili na své schůzce ministři zahraničí unie. Nynější předsednická země, tedy Lotyšsko, a další v minulosti zmiňovaly třeba možnost vzniku ruskojazyčné televize.

Diplomati však zdůrazňují, že na propagandu z východu nemůže Evropa odpovídat propagandou vlastní a že správnou cestou je naopak snaha nabídnout ruskojazyčné veřejnosti kvalitní informace.

Ruská provládní či přímo Kremlem ovládaná média už měsíce nabízejí vlastní interpretaci současného vývoje mezi Ruskem a Západem, především v souvislosti s ukrajinskou krizí. Jejich rétoriku o kyjevské fašistické vládě, která utlačuje a vraždí ruskojazyčné obyvatelstvo na východě vlastní země, o vině Spojených států a Evropské unie na rozpoutání konfliktu a o snaze dekadentního Západu zlikvidovat vzrůstající ruskou sílu přejímají nejen účastníci internetových diskusí, ale také některé části evropského politického spektra.

Podobně vývoj prezentuje i televizní kanál RT (dříve Russia Today), který vysílá v angličtině a který se už například v Británii dostal do sporu s tamním televizním regulátorem kvůli nevyváženosti vysílání.

Součástí debaty lídrů zemí EU na summitu 19. a 20. března ale bude také otázka, zda změnit nynější podobu protiruských sankcí. Ukrajinská část návrhů závěrů schůzky, kterou má ČTK k dispozici, zdůrazňuje především nutnost plného prosazení všech částí únorové dohody o příměří z běloruského Minsku.

Diplomati v této souvislosti připomínají nejen klid zbraní jako takový a stahování těžké techniky, ale také zajištění volného přístupu pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na ty části východní Ukrajiny, které ovládají separatisté. EU připomíná především potřebu monitorování dění na úseku rusko-ukrajinské hranice, který není pod kontrolou Kyjeva.

"Pokud v příštích dnech nenastanou velké změny, předpokládám, že status quo bude pokračovat také, pokud se podoby sankcí týká," připustil ve čtvrtek před novináři dobře informovaný diplomat z významné unijní země. Připomněl ovšem také, že evropská diplomatická služba už dostala za úkol mít připravené varianty změn sankcí, pokud by na úrovni premiérů a prezidentů padlo příslušné politické rozhodnutí.

V minulých měsících měl lídry před summitem několikrát možnost oslovit ukrajinský prezident Petro Porošenko. Podle diplomatů není v této chvíli zatím jeho nová návštěva plánována.