Separatisté stále ostřelují Debalceve. Minské dohody se ho prý netýkají

Symbolem vážných obav o osud nově vyhlášeného příměří na východě Ukrajiny se v neděli stalo město Debalceve (rusky Děbalcevo) na pomezí Doněcké a Luhanské oblasti, kde povstalci podle Kyjeva i evropských kontrolorů porušují ustanovení minských mírových dohod. Přestože k jejich respektování vyzvalo separatisty nepřímo Rusko, vzbouřenci ostřelují obklíčené ukrajinské jednotky a brání misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v plnění jejích kontrolních funkcí.

Příměří přitom začalo nadějně, po doznění sobotních tvrdých bojů panoval podle obou znepřátelených táborů na Donbasu klid. Občasné přestřelky, z jejichž vyvolání se vzájemně obviňovaly obě strany, označil Kyjev za lokální incidenty a provokace. Armáda prý bude reagovat pouze na útoky proti svým vlastním vojákům či civilním objektům. "Tendence ke stabilizaci situace" je podle ukrajinského velení zjevná.

Neobvyklé ticho na linii fronty hlásili i lidé žijící v bojové zóně. Doněcká radnice dopoledne oznámila, že ve městě se nebojuje, ustalo i dělostřelecké, raketové a minometné ostřelování obytných čtvrtí. Policejní velitel Doněcku Vjačeslav Abroskin oznámil, že situace ve městě je "fakticky stabilní".

Dvacet minut po vyhlášení příměří se ale dostalo do raketometné palby město Popasna v Luhanské oblasti, oznámil luhanský gubernátor Hennadij Moskal. Jedna raketa dopadla na obytný dům a zabila sedmaosmdesátiletého muže a devětašedesátiletou ženu. Jde o první a zřejmě zatím jediné oběti bojů z doby po zastavení palby.

Video AFP: Situace na Ukrajině v první den příměří

Ukraine: le cessez-le-feu respecté malgré des incidents

Hlavním problémem je Debalceve, kde se dál střílí. Situaci na místě se pokusili prověřit kontroloři z mise OBSE, jak jim to přímo ukládá čtvrteční dohoda z Minsku. Povstalci je ale do města nepustili s odůvodněním, že linie fronty podléhající kontrole Debalcevem neprochází. Obklíčené město je prý uvnitř povstaleckého území a dohoda o zastavení palby se na něj nevztahuje. Šéf mise OBSE Ertuğrul Apakan povstalce vyzval, aby minský protokol dodrželi. Reakce ale zatím není žádná.

Napomenutí, byť nepřímého, se v neděli separatistům dostalo i z moskevského Kremlu. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov na dotaz agentury Reuters řekl, že veškerá ustanovení minských dohod by měli dodržovat všichni, a to bez jakýchkoli výjimek.

Osudu ukrajinského příměří má být věnována i telefonická konference účastníků minského summitu, kterou oznámil úřad ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. O situaci mají ještě v neděli telefonicky jednat prezident Porošenko, německá kancléřka Angela Merkelová a prezidenti Francie a Ruska François Hollande a Vladimir Putin.

Ukrajinci stáhnou své zbraně až po povstalcích

Velení ukrajinské armády zatím nevidí důvody pro vyhlášení válečného stavu, o jehož zavedení hovořil v minulých dnech prezident Petro Porošenko pro případ nezdaru dojednaného příměří. Podle generálního štábu ukrajinské armády se dosavadní případy porušení klidu zbraní omezují na lokální incidenty a provokace separatistů. Na tiskové konferenci v Kyjevě to v sobotu prohlásil armádní mluvčí Vladyslav Selezňov.

Ukrajinská armáda bude na útočné akce povstalců odpovídat až v případě, že budou jejich zjevným terčem ukrajinské jednotky nebo civilní objekty, prohlásil Selezňov. Současná palba je podle něj vedena bez očividného taktického cíle.

Pozice ukrajinské armády byly od začátku platnosti příměří šedesátkrát terčem ostřelování, řekl v neděli mluvčí ukrajinské armády Anatolij Stelmach. "Ozbrojené skupiny mířily na naše jednotky šedesátkrát všemi typy zbraní včetně (raketometů) Grad," prohlásil Stelmach a potvrdil, že strategicky důležité město Debalceve je od vyhlášení příměří "nejvíce horkým bodem". Podle agentury AFP zase povstalci u Debalceve tvrdí, že byli celou noc na dnešek ostřelováni ukrajinskou armádou.

Podle Andreje Lysenka, mluvčího protipovstalecké operace, už armáda připravuje stanoviště pro dislokaci odsunuté těžké bojové techniky. Její stažení z frontové linie do vzdálenosti 50 až 70 kilometrů ukládají oběma stranám dohody z běloruského Minsku. Mělo by se tak stát do dvou týdnů počínaje pondělím.

Vzbouřenci však podle Lysenka ke stahování zbraní zatím nepřistoupili. Armáda podle něj začne techniku stahovat z fronty až v okamžiku, kdy se ke stejnému kroku odhodlají separatisté, řekl mluvčí.

Mluvčí vzbouřenců Eduard Basurin v neděli deklaroval právo povstaleckých oddílů na další bojové operace ve strategicky položeném městě Debalceve. Důležitá železniční křižovatka prý leží uvnitř povstaleckého území a dohoda o klidu zbraní se na ni nevztahuje. K bezpodmínečnému dodržování minských úmluv přitom povstalce vyzval i mluvčí Kremlu Dmitri Peskov. 

Podle kyjevských médií se i v neděli ráno z okolí města ozývaly výstřely a výbuchy, ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin později informoval o tom, že povstalci do obklíčeného Debalceve odmítli vpustit pozorovatele OBSE. 

"Přes veškerou snahu se tam bohužel nedostali, řekli jim, že je tam nepustí," uvedl ukrajinský ministr. Právě OBSE  přitom dostalo mandát dohlížet na dodržování minských dohod.

Minskou dohodou vzniká nově vyměřená kontaktní linie a nárazníková zóna, která je na obou stranách 50 kilometrů široká. Ukrajinská armáda i povstalci z ní musejí stáhnout těžké zbraně do čtrnácti dnů od začátku příměří.

Buffer zone #Minsk2 #MinskAgreement. More details http://t.co/VmjxUlwYOc pic.twitter.com/W4AikUDKMV

— Just Hovens Greve (@JustHovensGreve) February 12, 2015

Příměří na Ukrajině vstoupilo v platnost o půlnoci místního času, a ukončilo tak ostré boje, které na východní Ukrajině v posledních dnech panovaly. Přestože především od Debalceve a luhanského regionu přicházejí zprávy o lokálních přestřelkách, obě strany konfliktu se shodují na tom, že příměří v zásadě platí.

Na Ukrajinu vjel další ruský humanitární konvoj

Na ukrajinské území v neděli ráno vjela kolona 170 ruských nákladních automobilů s humanitárním nákladem pro obyvatele povstaleckých zón v Doněcké a Luhanské oblasti. Konvoj, který překročil hranice bez souhlasu kyjevských úřadů, veze podle Moskvy 1800 tun potravin a léků. 

Po "celním odbavení" na hraničních přechodech, které jsou pod kontrolou separatistů, se kolona rozdělila na dvě části. Devadesát automobilů zamířilo do Doněcku, osmdesát do Luhansku. Už čtrnáctá ruská humanitární kolona zamířila na Ukrajinu jen několik hodin po vyhlášeném příměří, které se zatím kromě několika lokálních incidentů dodržuje.

Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany v neděli uvedla, že úkolem ruských konvojů není humanitární pomoc potřebným, ale podpora bojových povstaleckých skupin. Automobily prý převážejí zbraně, munici a konzervovanou vojenskou stravu.

Ruská strana podobná obvinění odmítá. V bílých kamazech jsou podle Moskvy skripta pro posluchače doněcké univerzity, stavební materiál a další životně důležité potřeby.

Ukrajinská i ruská média v minulosti podala řadu svědectví o tom, že ruská humanitární pomoc se k potřebným dostává jen zčásti, zboží se zmocňují překupníci a prodává se na černém trhu.