Kontroly na hranicích se vrací. Evropští lídři je chtějí kvůli terorismu zpřísnit

Evropané se musejí připravit na fronty na hraničních přechodech. Evropští lídři se na summitu v Bruselu totiž rozhodli zpřísnit kontroly cestujících do Schengenského prostoru.

Reagují tak na teroristické útoky v Paříži a riziko spojené s návratem radikálních islamistů do evropských zemí. Celníci a policisté by měli podle návrhu nově systematicky prověřovat každého cestujícího, který do Schengenského prostoru přijede nebo přiletí.

V tuto chvíli většinou jen porovnají fotografii na pasu s jejím držitelem a ověří platnost dokumentu. K prověření cestujícího ve speciální databázi - Schengenském informačním systému (SIS) přistupují jen v případech, kdy se jim cestující zdá podezřelý. Některé státy teď požadují, aby hraniční stráž prověřovala všechny. Problém ale je, že kontrola v SIS trvá nějaký čas. I když jde jen o vteřiny, pokud by se museli kontrolovat všichni, vytvářely by se dlouhé fronty.

A to především na pozemních přechodech. Diplomaté upozorňují například na potenciálně dlouhé fronty v období letních prázdnin, kdy jezdí desetitisíce lidí autem na dovolenou do Chorvatska či Bulharska, které v Schengenu nejsou. Cesta z dovolené se jim tak může o dost prodloužit.

„Bezpečnost občanů unie je neprodleně nutná,“ vysvětlují evropští lídři v závěrech summitu svůj krok. Podle zdroje z české delegace bude ale zavedení systematických kontrol všech cestujících ještě nějakou dobu trvat kvůli technickým problémům. I když by je chtěli státníci vidět co nejdříve, začnou asi platit až příští rok. Na přísnější kontroly se připravuje i Česko, a to na Letišti Václava Havla. To by se mělo podle Sobotky z pohledu bezpečnostních opatření zmodernizovat.

„Shodli jsme se také na potřebě urychlit práce na směrnici, která řeší jmennou evidenci cestujících,“ uvedl Sobotka další z nástrojů, díky kterým chce EU čelit teroristické hrozbě. Směrnici o sběru dat cestujících leteckou dopravou ale více než tři roky blokoval Evropský parlament. Ten však ve středu svou pozici změnil a v usnesení vyzval členské země, aby byla především dobře chráněna bezpečnost sbíraných osobních údajů.

Po vypracování a přijetí směrnice by musely všechny letecké společnosti schraňovat po dobu pěti let všechny údaje o cestujících a platbách letenek, aby do této databáze mohly v případě potřeby tajné služby nahlédnout.