Rusko chce stažení těžkých zbraní z východu Ukrajiny a stojí o zahájení přímých rozhovorů mezi Kyjevem a proruskými separatisty. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to v sobotu prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Celá krize na Ukrajině je podle něj důsledkem politiky Západu po skončení studené války.

"Rusko je zavázáno k míru. Jsme proti bojům, rádi bychom viděli stažení těžkých zbraní. Chtěli bychom přímé rozhovory mezi Kyjevem a Doněckem. Usilovaly o to mnohé iniciativy (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina," řekl Lavrov.

Přímé rozhovory jsou podle Lavrova nevyhnutelné. "Nedá se předpokládat, že by (separatisté) jen poslouchali, co se jim řekne. Jsou to lidé, kteří v té oblasti žijí, kteří bojují za svou zem," řekl. "Ukrajinská vláda s nimi bude muset jednat. Nemůže čekat, že zahraniční podpora vyřeší všechny její problémy," doplnil.

Ruský ministr také apeloval na to, aby Západ nedodával ukrajinské armádě zbraně. "Tato politika by jen zhoršila ukrajinskou tragédii," řekl Lavrov. "Ukrajinskou krizi nelze řešit silou," dodal. Vyjádřil přitom naději, že k zastavení bojů přispěje schůzka Putina s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, která se uskutečnila v pátek.

Klíčem k zastavení bojů podle Lavrova zůstávají dohody z Minsku z loňského září, které však nejsou dodržovány. Ruský ministr vyzval Kyjev, aby vyjednal se separatisty způsob, jak zajistit, že opatření přijatá v těchto dohodách budou uvedena do praxe. Na zprostředkování jednání by se podle něj mohly podílet Rusko, Francie a Německo.

Lavrov rovněž prohlásil, že konflikt na Ukrajině nevyvolaly pouze události posledního roku. "Jsme přesvědčeni, že to je vyvrcholení politiky prováděné v posledních 25 letech v Evropě. Země SNS (Společenství nezávislých států), naši nejbližší sousedé, kteří jsou s námi historicky spojeni a mají s námi hospodářské, a dokonce i rodinné vazby, byly nuceny si vybrat, zda budou s námi nebo proti nám," řekl ministr.

Obvinil také Evropskou unii, že vystupňovala napětí na Ukrajině až na hranu současného konfliktu, když odmítla zapojit Rusko do jednání o ekonomické části asociační dohody EU s Ukrajinou. Loňská ruská anexe Krymu naopak podle ministra Lavrova nebyla nelegální, ale byla pouze důsledkem uplatnění práva na sebeurčení, které garantuje OSN.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist