Šéf Euroskupiny Dijsselbloem: Řecku pomůžeme, ale musí plnit své závazky

Členství v eurozóně znamená, že jednotlivé země dodržují dohodnuté závazky, prohlásil s odkazem na vývoj v Řecku šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Euroskupina sdružuje ministry financí zemí platících eurem, tedy i Řecko. S novou řeckou vládou, kterou zformuje levicová Syriza a pravicoví Nezávislí Řekové, chtějí podle něj země Euroskupiny začít co nejdříve jednat o tom, jak pomoci postavit řecké hospodářství na nohy.

Na tiskové konferenci po konci jednání Euroskupiny Dijsselbloem zdůraznil, že nová vláda se ještě ani neujala úřadu, a na jednání s nimi je proto třeba chvíli počkat.

Řekl ale také, že už telefonicky hovořil s budoucím pravděpodobným ministrem financí Janisem Varufakisem, který prý dal najevo připravenost k těsné spolupráci i přání, aby Řecko zůstalo v eurozóně. "V tom byl velmi jednoznačný," podotkl lídr skupiny. O konkrétních detailech se však prý ještě nebavili.

Dijsselbloem uvedl, že respektuje rozhodnutí řeckých voličů i výsledek voleb a s novou vládou chce efektivně spolupracovat. "Myslím, že každý, včetně řeckých voličů, ale chápe, že velké problémy řecké ekonomiky nezmizely nebo se nezměnily přes noc jen proto, že byly volby," varoval však.

Od nové řecké vlády šéf Euroskupiny očekává, že spolu s ostatními sáty eurozóny bude pracovat na "posílení řecké ekonomiky". "Plně chápeme, že je třeba mnohé udělat, a jsme připraveni je podpořit," poznamenal. Dijsselbloem dále připomněl, že ke snížení dluhového zatížení Řecka už bylo uděláno mnohé. "Vždy jsme říkali, že s nimi budeme dál spolupracovat, pokud Řekové dodrží to, co jsme s nimi už dříve domluvili," prohlásil šéf Euroskupiny.

Případná diskuse o otázkách udržitelnosti řeckého dluhu bude podle Dijsselbloema možná až poté, co skončí zatím stále nehotová poslední, v pořadí už pátá, prověrka stavu řeckého hospodářství.

Tsipras chce nové podmínky pomoci

Lídr Syrizy Alexis Tsipras nedělní volby jasně vyhrál se slibem ukončení úsporných opatření a vyjednání řady úlev z podmínek, které před pěti lety dali mezinárodní věřitelé z EU, Mezinárodního měnového fondu (MFF) a Evropské centrální banky (ECB) před finanční pomocí bankrotem ohroženému Řecku. Pomoc dosáhla 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč) a podmínkou byly tvrdé úspory a reformní program.

Šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling novinářům v neděli večer připomněl, že Řecko zatím dostalo 141,8 miliardy eur (skoro čtyři biliony Kč), a ESM tak vlastní 44 procent řeckého veřejného dluhu. "Jsme daleko největší věřitel, a proto máme jasný zájem na budoucnosti země," poznamenal s tím, že vztah to bude dlouhodobý – průměrná doba splatnosti dluhopisů je 32 let.

Ministři financí eurozóny už loni v prosinci rozhodli o prodloužení nynějšího evropského programu do konce února. Jednou z prvních věcí, o které bude potřeba s novou vládou v Aténách jednat, je tak možnost dalšího prodloužení, aby se Atény neocitly bez evropských peněz.

Řecké akcie prudce klesly

Řecké akcie během pondělního obchodování výrazně oslabily. Investoři tak reagovali na nedělní volební vítězství levicové strany Syriza, která chce omezit úsporná opatření v zadluženém Řecku. 

Řecký akciový index ATG klesl o 3,20 procenta a uzavřel na hodnotě 813,55 bodu, zejména kvůli propadu cen akcií bankovních společností. Akcie řecké banky Piraeus ztratily téměř 18 procent, akcie konkurenta Alpha Bank si odepsaly téměř 12 procent. Investoři mají obavy z možných sporů nové vlády s mezinárodními věřiteli a z dopadů těchto sporů na likviditu a důvěru klientů v bankovním sektoru.

Akcie během dne prošly výraznými výkyvy. Ráno ztrácely více než pět procent, později však ztráty smazaly, a krátkou dobu dokonce vykazovaly růst. Následně opět zamířily dolů, když se Syriza dohodla na koaliční vládě s pravicovou stranou Nezávislí Řekové (ANEL). Ta je rovněž kritikem podmínek mezinárodní pomoci.