Účast v afghánské válce přišla Spojené státy již bezmála na bilion dolarů (více než 22 bilionů korun).
Dalších několik set miliard bude ještě stát, až za dva týdny skončí třináctiletá bojová mise.
S odkazem na vlastní propočty a nezávislé výzkumy to napsal ekonomický deník Financial Times. Washington, který celková čísla o výdajích za konflikt oficiálně nezveřejnil, chce od ledna ponechat v Afghánistánu přes 10 tisíc příslušníků armády, kteří tam měli působit do roku 2016.
Americká armáda spolu s jednotkami spojenců zahájila boj proti radikálním islamistům z hnutí Tálibán v roce 2001, kdy do Afghánistánu zamířily první desítky tisíc vojáků.
Výdaje za afghánský konflikt však začaly rychle bobtnat především za vlády Baracka Obamy, který po svém nástupu do prezidentského úřadu v roce 2009 prudce zvýšil počet amerických vojáků v zemi - z počátečních 30 tisíc na zhruba 100 tisíc.
Během Obamova pobytu v Bílém domě tak utratil americký rozpočet podle FT přibližně čtyři pětiny celkových afghánských výdajů.
Více než sto miliard dolarů stály jen samotné projekty na obnovu Afghánistánu, v jejichž rámci se prý zbytečně promarnily velké sumy. Podle zvláštního vládního inspektora Johna Sopka, který dohlíží na využití amerických finančních zdrojů v zemi, byly "miliardy dolarů" z těchto fondů buď ukradeny, anebo utraceny za projekty, které nemají pro Afghánistán žádný reálný význam.
Jen tyto rozvojové investice tak podle Sopka přišly USA na více peněz (při započtení inflace) než poválečný Marshallův plán určený k financování obnovy Evropy po druhé světové válce. Podle odhadů listu navíc přes 100 miliard dolarů padlo na splácení úroků, neboť americká vláda si na financování afghánské mise musela půjčit.
Společně s konfliktem v Iráku, který podle studie jedné z amerických univerzit stál daňové poplatníky 1,7 bilionu dolarů, přispívají podle FT tyto vysoké výdaje k neochotě obyvatel Spojených států i šéfa Bílého domu k další masivní vojenské účasti v zahraničí.
Barack Obama však nyní čelí značnému tlaku na to, aby omezený počet jednotek ponechal v Afghánistánu déle než do plánovaného roku 2016 kvůli obavám, že jinak opět výrazně posílí vliv Tálibánu, kterému afghánské jednotky nedokážou čelit.
Američané si přitom podle FT musejí uvědomit, že zaplacením zmíněných částek pro ně finanční závazky spojené s Afghánistánem nekončí. Péče o desítky tisíc válečných veteránů, kteří se v příštích desetiletích budou dožívat důchodového věku, vyjde na další stovky miliard.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist