Izraelská vláda v neděli vypracovala návrhy na uzákonění statusu Izraele jako státu Židů.

Kvůli vnitřním sporům ale kabinet schválil několik různých verzí zákona. Kritici legislativy poukazují na to, že by mohl podkopat demokratické základy státu a omezit práva arabské menšiny.

Premiér Benjamin Netanjahu, který takový zákon slíbil voličům, prohlásil, že legislativa bude garantovat rovnost všech občanů Izraele. Izraelský generální prokurátor, který dohlíží na izraelský právní systém, naopak varoval před tím, aby židovské hodnoty založené na náboženství a historii stály v legislativě a soudnictví nad demokratickými principy.

Proti návrhům hlasovalo sedm centristických ministrů, ti ale byli přehlasováni, uvedla agentura Reuters.

Podle vládních úředníků vznikly tři verze návrhu, které se později zřejmě sloučí. Legislativu by měla vláda ve středu předložit parlamentu k předběžnému projednání.

Arabská menšina snahu prohlásit Izrael oficiálně za stát Židů odmítá. Obává se toho, že by to upřelo Palestincům jejich vyhlašované právo na návrat na území, z něhož odešli po vzniku Izraele v roce 1948 a po následných izraelsko-arabských válkách.

Izraelští poslanci z řad Arabů označují návrh za rasistický a podle nich nejméně jedna verze návrhu počítá s hebrejštinou jako s jediným úředním jazykem v zemi.

Netanjahuův návrh, který zveřejnila média, slibuje "zachovávat individuální práva všech občanů Izraele".

Také ale říká, že jen Židé mají v Izraeli právo na národní sebeurčení. To podle Reuters zřejmě vylučuje možnost dvojnárodního státu s Palestinci, o nezávislé Palestině se ale návrhy nezmiňují.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist