Modul Philae našel na kometě organické látky. Možná vysvětlí vznik života

Evropská sonda Philae, která minulou středu přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko, zaznamenala stopy organických molekul obsahujících uhlík, který je základem života na Zemi. Podle Evropské vesmírné agentury (ESA) ale dosud není jasné, jestli se jedná o složitější aminokyseliny, které jsou základem života na zemi, nebo "jen" o jednodušší sloučeniny jako metan.

Podle deníku Wall Street Journal, který publikoval v pondělí exkluzivní předběžnou zprávu, první výzkumy odhalily na kometě vodu, oxid uhelnatý a uhličitý. Tyto látky se nejspíš dostaly na povrch z podloží komety. Philae také našla stopy amoniaku, metanu a metanolu. Podle WSJ našla i formaldehyd, oxid siřičitý a sulfan.

Další analýzy naznačují, že povrch komety je pokrytý ledem s tenkou vrstvou prachu.

Hlavním úkolem evropské mise bylo vyvrtat vzorek hornin a analyzovat ji v přístroji COSAC (COmetary SAmpling and Composition; vzorkování a složení komet). Bohužel poslední informace ukazují, že se nepodařilo vzorek do analyzátoru COSAC dopravit.

"Neviděli jsme moc organických látek v signálu. To se ale mohlo stát kvůli tomu, že se nepodařilo vzít vzorek. Co víme, je, že vrták pracoval správně," vysvětlil profesor Mark McCaughrean.

Snímky z mise ke kometě Čurjumov-Gerasimenko

Dalších 16
fotografií

Objev je překvapivý i v tom, že na něj měla Philae velice málo času. Po přistání se totiž modulu ani nepodařilo přivrtat šrouby a selhaly i speciální kotvy a přítlačný motor. Philae se proto dvakrát od komety odrazila. Jen zázrakem neskončila v hlubinách vesmíru. Nakonec nejspíš robot skončil na dně nějaké prohlubně, kam nedopadá světlo.

Místo předpokládaných sedmi hodin slunečního svitu, který napájí sondu, tak svítí na solární panely modulu velkého jako pračka jen hodinu a půl. Chemické baterie se rychle vybily a modul tak mohl zkoumat kometu jen zhruba 60 hodin, pak se odmlčel. I kdyby umlkl nadobro, vědci jsou prý již nyní nadšeni množstvím dat, která získali.

Před zatím posledním spojením se Zemí prý sonda splnila až 80 procent primárních vědeckých cílů. Mezi nimi bylo odebrání vzorků povrchových vrstev komety k analýze či vyslání radiových vln skrz kometu za účelem poznání její vnitřní struktury. Vědci doufají, že jim shromážděné informace pomohou poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.