Do ukrajinského parlamentu míří Rus z Krymu. Odmítám ten "ruský svět", říká

Ještě před měsícem jen málokdo znal jeho pravou podobu. Velitel dobrovolnického praporu Donbas Semen Semenčenko se na veřejnosti objevoval zásadně v masce.

Nyní se stal poslancem parlamentu za překvapivě úspěšnou proevropskou stranu lvovského primátora Andrije Sadového Svépomoc.

Coby pravděpodobný člen nové vládní koalice se bude snažit rychle reformovat ozbrojené síly tak, aby byly alespoň částečně schopné odolávat jednotkám ruské armády.

"Není to pro ruská média? Posledně o mně televize NTV tvrdila, že jsem unesl svou ženu a měsíc ji držel ve sklepě a vymýval jí mozek, aby byla také pro Ukrajinu," napůl ironicky se Semenčenko ptá před začátkem rozhovoru.

Vymyká se totiž klasickému obrazu banderovce ze západní Ukrajiny v národním kroji, jak ho líčí kremelská propaganda. Pochází z Krymu, ukrajinštinu ovládá jen pasivně a jeho manželka je z Doněcku.

"Já se představě, že mě násilím nutil zpívat ukrajinskou hymnu, smála, ale dost mých příbuzných tomu věřilo a volali, jak mi můžou pomoct," směje se drobná brunetka Natálie.

"Já jsem Rus, ale odmítám ten ruský svět, který budují krví na Donbase. Naopak si myslím, že Ukrajina může ukázat Rusku alternativní cestu rozvoje," tvrdí Semen Semenčenko, na jehož tváři je stále vidět šrám ze zranění z konce srpna.

Tehdy ukrajinské jednotky utrpěly těžkou porážku pod Ilovajskem. Semenčenko tvrdí, že šlo o ruské pravidelné jednotky.

"Úplně první boj jsme svedli v květnu proti Čečencům a krymskému Berkutu. Potom proti nám stálo 40 procent místních a 60 procent různých kozáků a dalších ruských dobrovolníků. Ruská pravidelná armáda se objevila až pod Ilovajskem, pluk výsadkářů a také část mechanizované brigády," vzpomíná Semenčenko, který byl raněn ještě před tím, než se ukrajinské jednotky dostaly do obklíčení.

Nyní bude muset vyměnit roli velitele za funkci poslance. "Musíme rychle a levně vybudovat ozbrojené síly. Musíme přejít k taktice malých skupin vojáků, to je taktika 21. století. Protože dnes válčíme jako ve 40. letech a Rusové jako v 60. letech," vypočítává Semenčenko úkoly, které by rád vyřešil.

"Musíme reformovat ministerstvo obrany, které je obrovské, nehybné monstrum. Jsou různé modely ozbrojených sil v Evropě nebo USA. Třeba ten švýcarský. Nepotřebujeme vynalézat bicykl, potřebujeme tyhle fungující systémy přizpůsobit našim reáliím," vysvětluje dále novopečený politik.