Kim Čong-un nedorazil ani na oslavu výročí Korejské strany práce

Komunistická KLDR v pátek slaví 69. výročí od založení vládnoucí Korejské strany práce. Nejvýznamnějším aspektem oslav je ale skutečnost, že se na nich neobjevil severokorejský vůdce Kim Čong-un, jehož více než měsíc trvající nepřítomnost na veřejnosti vyvolává řadu spekulací.

Jak napsala agentura AP, severokorejské státní sdělovací prostředky v obvyklém pompézním stylu pějí chválu na vůdce země. Zprávy se ale ani v nejmenším nezmiňují o tom, že by se Kim zúčastnil některé z akcí, které výročí založení strany obvykle provázejí.

Jednou z prvních akcí je půlnoční ceremonie, které se Kim Čong-un v posledních dvou letech zúčastnil. Tentokrát se ale média nezmiňují nejen o tom, zda na ní Kim Čong-un byl, ale ani o ceremonii samotné. Namísto toho hlásí, že "strana neustále sílí pod zkušeným vedením maršála Kim Čong-una". 

Kim, kterému je podle předpokladů asi 31 let, se na veřejnosti neobjevil od 3. září, kdy se s manželkou zúčastnil koncertu. Na posledních záznamech znatelně kulhal a vypadal ještě otylejší než jindy. Koncem minulého měsíce oficiální média poprvé připustila, že má vůdce zdravotní potíže; nijak to ale nerozvedla ani neupřesnila.

To zavdalo popud k řadě více i méně divokých spekulací o tom, co se vlastně v Severní Koreji děje. Možnosti sahají od různých zdravotních potíží Kim Čong-una včetně poraněného kotníku, dny či cukrovky, až po možné sesazení z úřadu; tomu ale zatím nic nenasvědčuje.

Palba na letáky

Severokorejská armáda v pátek na společné hranici s Jižní Koreou vypálila několik střel na balony nesoucí letáky jihokorejských občanskoprávních aktivistů. Uvedla to jihokorejská agentura Jonhap s odvoláním na armádní zdroj. Několik střel dopadlo i na jižní část hranice, na což jihokorejská armáda reagovala odvetnou palbou.

Jihokorejské občanské organizace vyslaly desítku balonů s takřka 20 000 letáky, dolarovými bankovkami a stovkami filmů. Jihokorejští aktivisté se tímto způsobem často snaží doručit materiály zaměřené proti severokorejskému režimu.

Obě země jsou technicky stále ve válečném stavu, protože konflikt na Korejském poloostrově skončil v roce 1953 pouze příměřím, nikoli uzavřením mírové dohody. Odděluje je demilitarizovaná zóna, která je ve skutečnosti přísně vojensky střeženou hranicí.