Datum referenda o nezávislosti Katalánska: 9. listopad. Madrid protestuje

Předseda vlády autonomní španělské oblasti Katalánsko Artur Mas dnes v Barceloně podepsal dekret, kterým nařizuje konání referenda o nezávislosti Katalánska na 9. listopadu. Informují o tom zahraniční agentury.

Očekává se tak další zvýšení napětí mezi tamní a španělskou vládou, která referendum považuje za nezákonné a chce ho napadnout u Ústavního soudu. Madrid ústy své mluvčí vzkázal, že na jeho postoji se nic nemění.

"Toto (místní) referendum se neuskuteční, protože je protiústavní. Je na všech Španělech, aby rozhodovali, co je Španělsko a jak má vypadat. Nikdo není nad svrchovanou vůlí španělského lidu," řekla na briefingu vládní mluvčí Soraya Sáenzová. Vláda už podle ní zahájila potřebné procedury, aby se mohla odvolat k Ústavnímu soudu.

Jde o jeden z nejvážnějších problémů Španělska v posledních letech. Odtržení vlivného Katalánska, ležícího na severovýchodě země, by podle komentářů Španělsku velmi uškodilo.

Konzervativní španělská vláda má v pondělí situaci projednat na mimořádném zasedání. Premiér Mariano Rajoy věří, že Ústavní soud referendum zakáže.

Mas opakovaně tvrdí, že nesouhlas centrální vlády jej od vypsání referenda neodradí. Premiér by podle něj "neměl ústavu zneužívat k tomu, aby Katalánce umlčel".

Pokud se ale žádost o zákaz referenda k soudu dostane, má velkou šanci uspět. Ústavní soud, stejně jako parlament, totiž letos chystané referendum označily za nezákonné.

Nadšení pro odtržení pohaslo

Volání po nezávislosti sílí mezi 7,5 milionu Katalánců od roku 2010, kdy Ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska, kromě jiného odstranil uznání katalánského "národa". Když Madrid v roce 2012 navíc zamítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní, rozhodl se Mas uspořádat referendum.

"Chceme hlasovat," prohlásil dnes Mas po slavnostním podpisu dekretu v sídle katalánské vlády, paláci Generalitat. Opakoval tak slogan přívrženců nezávislosti, kteří přivedli začátkem září do ulic Barcelony jako již dříve statisíce demonstrantů.

"Hluboce litujeme iniciativy šéfa Generalitatu a domníváme se, že je to chyba: rozděluje katalánskou společnost, rozděluje Katalánce a vzdaluje je od Evropy," řekla Sáenzová coby pravá ruka premiéra Rajoye.

Španělská média spekulují, co by se stalo, kdyby soud referendum zakázal a katalánské úřady verdiktu neuposlechly. Premiér Rajoy by pak zřejmě čelil tlaku, aby podpořil autoritu soudu a v Katalánsku si vynutil poslušnost. Ústava mu kupříkladu dává možnost částečně nebo zcela převzít pravomoci regionální vlády.

Katalánský plebiscit, který má dopomoci ekonomicky významnému regionu s vlastním jazykem a kulturou k politické i hospodářské nezávislosti na Madridu, rozvířilo v zemi debatu, zda reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout 17 španělským regionům větší míru autonomie.

Průzkumy ukazují, že většina Katalánců je pro referendum, ale že jsou velmi rozděleni ohledně toho, zda chtít samostatnost nebo jen větší autonomii. U mnohých ale podle agentury AP poněkud pohaslo nadšení pro odtržení po varování Bruselu, že samostatné Katalánsko bude mimo Evropskou unii.