Česko podle Sobotky uspělo s výhradami k sankcím: "Ochránili jsme strojírenský export"

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se České republice podařilo prosadit hlavní připomínky k podobě sankcí Evropské unie vůči Rusku.

Ochráněn byl tak podle něj zejména strojírenský export. Sobotka se také domnívá, že příměří, které nyní na Ukrajině platí, by mohlo zpřísnění sankcí oddálit.

"Podaří se do nejvyšší možné míry ochránit český strojírenský export, který by mohl být ohrožen, pokud bychom souhlasili s původním návrhem, jak ho připravila Evropská komise," uvedl Sobotka.

Podle premiéra byl nejvíce ohrožen vývoz obráběcích strojů. Ten by v případě sankcí mohl zaznamenat ztrátu řádově v miliardách korun.

"Příslušná ustanovení jsou nyní formulována takovým způsobem, že by to naše klíčové exportéry v těchto strojírenským komoditách ohrozit nemuselo," dodal.

Závěrečná podoba dokumentu by měla být formálně potvrzena v pondělí.

Příměří na Ukrajině je podle Sobotky prvním významným prvkem snížení napětí v regionu. Pokud bude klid zbraní v následujících týdnech trvat, nemusely by se podle premiéra nové sankce hned začít uplatňovat.

"Bylo by to jisté gesto ze strany Evropské unie," poznamenal. "V těchto hodinách se zdá, že je příměří dodržováno z obou stran. Důležité je, aby boje znovu nevypukly," uvedl Sobotka.

Rusko hodlá na nové sankce reagovat

Rusko v sobotu varovalo, že pokud na něj Evropská unie uvalí nové ekonomické sankce kvůli jeho údajné roli v ukrajinské krizi, bude na tuto situaci Moskva reagovat. Napsaly to agentury Reuters a AFP s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí.

"Pokud proti nám budou uplatněny (nové sankce), samozřejmě na to budeme reagovat," citovaly agentury z prohlášení ruského ministerstva zahraničí.

Na přitvrzení sankcí proti Rusku kvůli jeho podílu na ukrajinské krizi se v pátek v Bruselu dohodli velvyslanci členských zemí Evropské unie. Pokud však příměří vydrží, je možné, že se do pondělí, kdy mají být sankce oficiálně vypsány, postoj EU změní.

Podle agentury Reuters by se na "černý seznam" dostalo dalších 26 lidí, kteří by měli zakázaný vstup do osmadvaceti evropských zemí a jejichž bankovní konta by byla zmrazena.

Z toho by bylo deset představitelů proruských separatistů a 16 Rusů.

Velvyslanci zemí EU se dále dohodli na zpřísnění sankcí ve všech čtyřech navrhovaných kategoriích: obchod se zbraněmi, zboží a technologie dvojího užití, zařízení a technologie pro ropný průmysl a přístupu na finanční trhy

Sankce by se nově vztahovaly na technologie dvojího užití pro nevojenské koncové uživatele. Jak ale řekl HN vysoce postavený diplomat, dodávat tyto technologie nebude možné jen několika konkrétním ruským firmám. Českých strojírenských společností by se tato změna tak nemusela příliš dotknout.

Sankce by také měly zasáhnout státem ovládané energetické firmy jako Rosněft či některé dceřiné společnosti plynařského gigantu Gazprom.

Samotnou plynařskou firmu údajně postihy trestat nebudou, neboť je stěžejním dodavatelem zemního plynu do evropských zemí.

Nové evropské sankce budou také zahrnovat další omezení přístupu ruských bank na evropské finanční trhy. To by mělo Rusku ztížit financování významných infrastrukturních staveb.

Přesné znění sankcí i seznam firem, kterým nebude možné technologie dvojího užití dodávat, zveřejní Evropská unie v pondělí.

Ruská centrální banka již ale ohlásila, že je připravena podniknout "nestandardní" opatření, aby kompenzovala dopady chystaných sankcí.

Slovensko s výtkami uspělo také

Podobné připomínky jako Česká republika mělo ke zpřísněným sankcím například i Slovensko.

Fico uvedl, že Slovensko při vyjednávání dosáhlo na 100 procent svého. Podařilo se prý vyřešit otázku likvidity jedné banky, čímž měl podle slovenského deníku Sme na mysli slovenskou pobočku ruské banky Sberbank.

Slovensko prý uspělo i v otázce zboží dvojího použití, tedy využitelného pro civilní i vojenské účely. Nebudou se prý schvalovat jednotlivé výrobky, ale ruské firmy, jimž toto zboží evropští výrobci nebudou moci dodávat.

Fico patří ke kritikům sankcí a považuje je za kontraproduktivní. Dnes novinářům řekl, že malé země doplácejí na geopolitický konflikt mezi USA a Ruskem.

V televizi RTVS pak Fico prohlásil, že pro svět by bylo lepší, kdyby Ukrajina nevstupovala do NATO. Její neutralita by podle něj zaručila klid a dodržování příměří. 

To však Slovensko ovlivnit nemůže, protože podle Fica, "když Spojené státy řeknou, že Ukrajina v NATO bude, tak bude." Před případným vstupem do EU bude muset Ukrajina podle premiéra muset učinit zásadní a bolestná rozhodnutí.

Ukrajinský velvyslanec Oleh Havaši prohlásil, že Fico hovoří jako "špatný soused". 

 Případné porušení příměří považuje za důvod k sankcím také český prezident Miloš Zeman. Ten během summitu NATO prohlásil, že bude žádat jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny.

Konflikt v zemi považuje za občanskou válku a ne za ruskou invazi. Západ tvrdí, že na Ukrajině bojují i ruští vojáci, což Moskva popřela.

Vývoj na Ukrajině bude také rozhodovat o tom, zda Francie nakonec dodá Rusku dvě objednané moderní výsadkové lodě třídy Mistral. Francouzský prezident François Hollande rozhodne v této věci na konci října.

Nová jednotka NATO je nepřátelský akt

Umístění sil rychlé reakce NATO na území Polska by byl nepřátelský akt vůči Rusku. V reakci na výsledky summitu Severoatlantické aliance to v sobotu řekl šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov. Podle něj by bylo daleko logičtější, kdyby taková jednotka působila na jihu Evropy, například v Turecku.

"Informace o tom, kde by tato útočná skupina mohla být vytvořena a kde by měla působit - pravděpodobně v Polsku - napovídají, že jde o nepřátelský akt vůči Rusku. Více než nepřátelský," řekl Puškov.

Trval na tom, že Rusko nikoho neohrožuje, a řekl, že "zřejmým cílem je vylekat a zastrašit Rusko", ačkoli tato země "neprojevuje žádnou agresi ani agresivní úmysly vůči Evropě a evropským zemím".

Puškov podle agentury TASS pochybuje, že by USA šly tak daleko a otevřely vojenské základny na Ukrajině. "Rusko žádným způsobem neohrožuje Spojené státy, avšak umístění americké vojenské infrastruktury poblíž Ruska by bylo těžkou ranou v rámci dlouhodobých americko-ruských vztahů," řekl Puškov.

Aliance se na summitu ve Walesu dohodla na vytvoření nové jednotky rychlého nasazení, která bude schopná do 48 hodin zasáhnout v krizi v jakékoli členské zemi. Má mít až 5000 lidí, kteří budou mít připravené zázemí ve východních státech aliance. Detaily se budou ještě dojednávat, ale už v pátek z dějiště summitu pronikla informace, že by velitelství této jednotky zřejmě mohlo být v polském Štětíně.