Neklidné příměří na Ukrajině pokračuje: V Mariupolu se v noci střílelo

Neklidné příměří na východě Ukrajiny, které vstoupilo v platnost v pátek v 18.00 místního času (17.00 SELČ), pokračuje.

V noci ze soboty však východoukrajinským Mariupolem otřásla přestřelka za použití těžkých zbraní.

Z odpovědnosti za porušení příměří se obě strany vzájemně obviňují.

Na východ od města byly podle zpravodaje AFP slyšet silné výbuchy a na obzoru byl vidět hustý kouř.

Zřejmě hořelo kontrolní stanoviště, které až dosud držely vládní jednotky. Z místa přestřelky prchali do města lidé v desítkách aut.

Podle Reuters hořelo průmyslové zařízení, nákladní vůz a benzinová stanice.

"Povstalci porušili příměří, na předměstí Mariupolu vedou intenzivní ostřelování," napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.

"Ruská vojska u Mariupolu vedou z děl přímou palbou na kontrolní stanoviště (Ukrajinců) u sídliště, hoří okolní pole," vylíčila agentura Unian s tím, že obytné domy zasaženy nebyly.

Dobrovolníci z praporu Azov tvrdí, že byli ostřelováni z raketometů. Na ruskou palbu ale údajně neodpovídají. Město podle nich není v ohrožení, ale jde jen o zastrašování ze strany separatistů.

Naopak separatisté podle ruské agentury ITAR-TASS tvrdí, že jejich pozice ostřelovaly vládní jednotky z raketometů Grad.

Na to byli povstalci nuceni odpovědět, v důsledku čehož se rozpoutal boj za použití těžkých zbraní.

Podle agentury Interfax během 20 minut zaznělo šest výbuchů a dávky z automatických zbraní. Poté vše utichlo.

Podle očitého svědka se přestřelka odehrála asi půlhodinu před půlnocí asi kilometr od sídliště na východním předměstí Mariupolu.

Informace o případných padlých a raděných dosud nejsou k dispozici.

V neděli země očekává příjezd humanitární pomoci z Ruska a výměnu zajatců, ke které mělo dojít již v sobotu.

Podle dostupných informací ale zatím neproběhla a "Ministerstvo obrany" doněckých povstalců ji dosud ani nepotvrdilo.

"O ničem takovém nevíme, v nejbližších hodinách se nic nechystá," uvedl nejmenovaný představitel proruských rebelů.

Prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Petro Porošenko se v sobotu v telefonickém rozhovoru shodli na tom, že příměří na východě Ukrajiny se v podstatě daří dodržovat.

Lidé v Doněcku se vracejí domů

I přes vzájemné obviňování zúčastněných stran se zdá, že lidé na Ukrajině začínají příměří věřit.

Podle zpravodaje České televize Miroslava Karase, který je v oblasti, se lidé v Doněcku začínají vracet do svých domovů.

V sobotu Karas z místa informoval, že se situace uklidňuje a atmosféra v Doněcku je o poznání klidnější.

Příměří potvrdili ukrajinský prezident Petro Porošenko, separatisté i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která se pátečního jednání v Minsku účastnila také.

Ukrajinský prezident vydal armádě rozkaz k udržování klidu zbraní od určité hodiny během pátečního odpoledne. Boje však podle všeho ustaly ještě před oficiálním začátkem příměří.

Americký prezident Barack Obama hodnotil páteční vyhlášení příměří na Ukrajině jako nadějné. Zároveň vyjádřil ale i určitou skepsi nad jeho dodržováním.

Na závěr dvoudenního summitu NATO ve Walesu v pátek šéf Bílého domu prohlásil, že vzhledem k předchozím zkušenostem si není jistý, zda proruští separatisté klid zbraní dodrží a zda Rusové přestanou narušovat ukrajinskou svrchovanost.

Obama také dodal, že jestliže příměří vydrží, mohly by být zrušeny i sankce proti Rusku.

Příměří přivítala i Evropská unie a Rusko. 

Ukrajinský prezident Petro Porošenko považuje příměří za první krok svého mírového plánu, který má situaci na východě země vyřešit.

Proruští separatisté dali najevo, že ačkoliv nadále usilují o odtržení od Ukrajiny, chtějí zabránit dalšímu krveprolití. 

Mírový plán má podle všeho 12 bodů. Všechny podrobnosti ale ještě  zveřejněny nebyly.

Jisté ale je, že jeho součástí jsou zastavení palby, stažení těžkých zbraní, propuštění zajatců, dodávky humanitární pomoci a obnova zdravotnických zařízení.

Na dodržování příměří na východě Ukrajiny má dohlížet Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Páteční příměří je vůbec prvním v celém konfliktu, ke kterému se kromě ukrajinských sil připojili také separatisté. 

Jejich podmínkou je však to, že Kyjev přijme mírový plán ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Evropská unie v pátek schválila balík dalších sankcí vůči Rusku. Pokud však příměří vydrží, je možné, že se do pondělí, kdy mají být sankce oficiálně vypsány, postoj EU změní.

Rusko vyšle humanitární pomoc

Na páteční schůzce v Minsku ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov prohlásil, že Rusko vyšle na východ Ukrajiny dva humanitární konvoje.

První z nich se pod vedením Červeného kříže vydá do krizové oblasti v sobotu. Druhý transport s pomocí bude vypraven později po železnici.

Do země v pátek večer dorazila také tunová zásilka zdravotnického materiálu pro Ukrajinský červený kříž, kterou financovalo české ministerstvo zahraničí.

Podle tiskového odboru ministerstva bude na Ukrajinu v následujících týdnech vypravena další zdravotnická pomoc. 

Obvazový a další zdravotnický materiál využijí podle české diplomacie ukrajinští zdravotníci při ošetřování akutních popálenin a dalších těžkých zranění civilních obyvatel z postižených oblastí.

Česká vláda letos na pomoc Ukrajině schválila 50 milionů korun. V rámci projektu Medevac už Česko přijalo na léčení na čtyři desítky Ukrajinců zraněných při potlačování protestů v Kyjevě. Ministr obrany Martin Stropnický tento týden naznačil, že Praha zvažuje pomoc poraněným ukrajinským vojákům.

Mír na Ukrajině ohrožuje vojenské cvičení

Krátce před uzavřením příměří ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že chystané manévry, které NATO na Ukrajině chystá, ohrožují tamní mírový proces.

Desetidenní cvičení s názvem Rapid Trident u západoukrajinského Lvova začne 16. září a zúčastní se ho jednotky z USA, Kanady, Německa a dalších zemí. Washington na společné alianční manévry s ukrajinskou armádou vyšle 200 vojáků.

Konflikt na Ukrajině si podle OSN už vyžádal na 2600 mrtvých.

Se započtením obětí z malajsijského boeingu, který byl sestřelen 17. července na východě Ukrajiny a jehož sestřelení zatím není vyšetřeno, se počet mrtvých blíží k 3000.

V oblastech zmítaných boji podle OSN žije 3,9 milionu lidí.  Z domovů boje vyhnaly podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) 260 000 lidí a dalších 260 000 lidí uteklo do Ruska.

Lidé z postižených oblastí utíkají i do dalších zemí – nejvíce, 16 500, se jich uchýlilo do Polska, asi 12 000 do Běloruska, další utíkají do Moldavska, Rumunska nebo Maďarska.

Konflikt na Ukrajině si zřejmě vyžádal oběti i mezi Čechy.

Po boku povstalců padl Ivo Stejskal z Brna, jak tvrdí jeho sestra. Média spekulují i o dalším mrtvém Čechovi, Vojtěchu Hlinkovi z Žatce, který prý rovněž bojoval na straně rebelů.