USA a EU finalizují na summitu NATO přípravy nových sankcí proti Rusku

Situací na Ukrajině se ve čtvrtek a v pátek zabývá summit NATO v Newportu ve Walesu.

Klíčoví představitelé Severoatlantické aliance se podle Bílého domu dohodli, že Rusko by mělo čelit tvrdším sankcím za svou činnost na východní Ukrajině.

Britský premiér David Cameron už před začátkem summitu zdůraznil, že Západ bude stupňovat tlak na Rusko, pokud Moskva neomezí své akce na Ukrajině.

"Musíme zcela jasně dát najevo, že to, co se děje, to, že ruští vojáci jsou na ukrajinské půdě, je nepřijatelné," uvedl Cameron. "Británie spolu s dalšími dosáhla uvalení několika vln sankcí. Rusko musí pochopit, že když bude v postupu na Ukrajině pokračovat, tento tlak se dále zvýší," dodal.

Pro tvrdší sankce proti Rusku jsou i další klíčoví představitelé NATO.

"Shodli se, že Rusko by mělo za svou činnost zaplatit víc," stojí podle agentury Reuters v prohlášení Bílého domu.

Stejný názor má i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Na případné pokračování ruské intervence na Ukrajině musí podle něj mezinárodní společenství rozhodně odpovědět. "Odpovědět hlubšími, silnějšími, tvrdšími ekonomickými sankcemi, které by zasáhly ruskou ekonomiku a Rusko dále izolovaly," myslí si Rasmussen.

"Nové sankce jsou v závěrečné fázi příprav," sdělil rovněž bezpečnostní poradce Bílého domu Ben Rhodes. Neupřesnil ale, proti čemu konkrétně budou zaměřeny.

Podle AFP má EU konkretizovat obsah nových sankcí v pátek odpoledne. Zpřísnit se podle unijního zdroje má takzvaná třetí fáze sankcí, schválená poprvé v červenci, která je namířená na obchody v oblasti financí, obrany, zboží pro civilní i vojenské využití a citlivých technologií.

Dopady by sankce měly mít i na další dvě desítky lidí z okolí ruského prezidenta Putina. Mohl by jim být uložen zákaz cestování na Západ a zmrazen majetek v západních zemích. To by se prý mohlo týkat i ruského ministra obrany Sergeje Šojgu.

Americký prezident Barack Obama, britský premiér David Cameron, francouzský prezident Francois Hollande, německá kancléřka Angela Merkelová a italský premiér Matteo Renzi se setkali na okraj vrcholné schůzky s prezidentem Ukrajiny Petrem Porošenkem.

Ten ve čtvrtek uvedl, že NATO plánuje přijmout deklaraci, která by zajistila větší vojenskou podporu pro Kyjev. "NATO v deklaraci potvrdí rozhodné bilaterální kroky svých členských států pro vojenskou a technologickou podporu Ukrajině," řekl. "To je přesně to, na co jsme čekali," dodal Porošenko.

NATO také podpoří Ukrajinu přibližně 15 miliony eur (asi 420 milionů korun). Aliance chce Ukrajině a ukrajinské armádě pomoci v oblastech jako je logistika, velitelské systémy, komunikační systémy či kyberobrana.

"Pomůžeme také s rehabilitací vojáků zraněných v konfliktu," poznamenal Rasmussen.

Porošenko doplnil, že některé země jsou připravené dvoustranně spolupracovat s Kyjevem v otázkách výstroje i výzbroje.

NATO vyzvalo Rusko, aby se stáhlo z Ukrajiny

Na začátku jednání Komise NATO-Ukrajina potom generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen opět vyzval Ruskou federaci, aby zastavila přesuny bojovníků, techniky a financí na Ukrajinu.

Český prezident Miloš Zeman, který Českou republiku na summitu zastupuje, poznamenal, že Praha bude žádat jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny.

Švédský ministr zahraničí Karl Bildt ale míní, že Rusko už na Ukrajině zcela zjevně intervenovalo dvakrát: nejprve při obsazení Krymu a nyní ve východních částech země.

"Nevím, jestli existuje česká zpravodajská služba, máte ji? Mohl by se zeptat jich," navrhl Bildt na adresu českého prezidenta před novináři.

Také NATO má ruské zapojení do bojů v oblasti za prokázané. V minulosti hovořili jeho představitelé o přibližně tisícovce ruských vojáků na východě Ukrajiny, ve čtvrtek nejmenovaný alianční činitel řekl agentuře Reuters, že počty jdou do několika tisíců se stovkami kusů techniky.

Podle generálního tajemníka NATO Rasmussena musí Moskva stáhnout "tisíce svých vojáků z Ukrajiny a hraničních oblastí" a zastavit podporu separatistům.

"Rusko nyní proti Ukrajině bojuje na ukrajinském území. Ruští vojáci a tanky útočí na ukrajinské síly," prohlásil Rasmussen. Přes slova o míru neudělala podle něj Moskva jediný krok, který by mír skutečně umožnil.

Porošenko v pátek vyhlásí klid zbraní

Porošenko na summitu rovněž oznámil, že v pátek nařídí ukrajinské armádě, aby začala dodržovat příměří na východě země, kde bojuje s proruskými separatisty a podle všeho i s ruskou armádou.

Klid zbraní bude ale podle něj záviset na tom, zda začne vyjednávání zúčastněných stran v Minsku, plánované na pátek.

"Ve 14:00 místního času (13:00 SELČ), za předpokladu, že se setkání uskuteční, zavolám na generální štáb, aby zahájil bilaterální příměří. Doufáme, že v pátek začne realizace mírového plánu," řekl Porošenko.

Povstalci slíbili na příměří přistoupit, pokud se v Minsku podaří dosáhnout dohody o politickém urovnání konfliktu.

Příměří prý nařídí v pátek až poté, co Kyjev v Minsku přijme několikabodový mírový plán navržený Ruskem.

Separatisté chtějí také záruky, že Kyjev bude příměří respektovat. "Bez záruk žádný klid zbraní nebude, protože již v minulosti jsme měli dohody o příměří, které Porošenko nerespektoval. Chceme náležité záruky, protože ne všechny jednotky na ukrajinské straně podléhají Kyjevu," prohlásil Oleh Carjov, který stojí v čele společného svazového parlamentu neuznaných separatistických republik.

Carjov tvrdí, že po boku ukrajinské armády bojují mimo jiné prapory financované oligarchy, které by mohly příměří zneužít.

Na mnoha místech Ukrajiny se stále bojuje. Poblíž přístavu Mauripol u ruských hranic je ukrajinská armáda v pohotovosti a připravená odrazit možný útok proruských povstalců.

Podle agentury DPA ostřelují proruští separatisté také letiště v Doněcku, které stále ještě ovládá ukrajinská armáda.

"Letiště jsme obklíčili, ukrajinským vojákům nezbývá nic jiného, než se vzdát," uvedl šéf proruských ozbrojenců Vladimir Kononov.

Ukrajinská armáda i přes nápor rebelů pokračuje s ostřelováním pozic povstalců v Doněcku. V palbě zahynula nejméně jedna žena, napsala agentura Reuters s tím, že dělostřelecké granáty zasáhly několik budov, mimo jiné i bytový dům či kostel.