Šéf ruské rozvědky, čečenský prezident, aerolinky... EU rozšířila sankce za ukrajinskou krizi

Evropská unie rozšířila své sankce za ruský přístup k Ukrajině na řadu předních ruských činitelů, včetně šéfa kontrarozvědky FSB Alexandra Bortnikova a ředitele rozvědky SVR Michaila Fradkova. Brusel zveřejnil seznam 15 dalších postižených Rusů či Ukrajinců a 18 firem a organizací.

Rozšířením sankcí vůči ruským činitelům a podnikům kvůli roli Ruska v ukrajinské krizi Evropská unie ohrožuje vzájemnou spolupráci v bezpečnostních otázkách, reagovalo ruské ministerstvo zahraničí. Podle agentury Itar-Tass se toto omezování spolupráce vztahuje i na boj proti šíření zbraní hromadného ničení a proti terorismu.

Ministerstvo v prohlášení vyjádřilo přesvědčení, že takové kroky EU "nadšeně přijme mezinárodní teroristická scéna". To, čeho se jí nepodařilo dosáhnout v posledních desetiletích, "konkrétně vrazit klín do řad mezinárodního společenství, teď lehce udělali v Bruselu", jak stojí v prohlášení.

Sankce EU se nyní týkají 87 jednotlivců a 20 organizací. Všichni mají podle agentury Itar-Tass do letošního listopadu zákaz vstupu do EU, a pokud se jejich aktiva objeví v některé evropské bance, musí být zmrazena; evropské firmy mají s organizacemi uvedenými na seznamu zakázáno obchodovat.

Dalšími potrestanými jsou předseda kremelské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev a čečenský prezident Ramzan Kadyrov. Členové Bezpečnostní rady i šéfové obou rozvědek se na "černé listině" ocitli kvůli svému "podílu na vytváření ruské vládní politiky ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny", uvádí se v prohlášení Bruselu. 

Kadyrov, který je oblíbencem ruského prezidenta Vladimira Putina, byl na seznam zařazen kvůli svým "prohlášením podporujícím nezákonnou ruskou anexi Krymu a ozbrojené povstání na Ukrajině". Začátkem června čečenský prezident řekl, že je připraven poslat na Ukrajinu 74 tisíc čečenských dobrovolníků, bude-li o to požádán.

Podle ukrajinské tajné policie SBU je v oddílech vzbouřenců operujících na Ukrajině mnoho Čečenců, kteří prý patří k nejradikálnějšímu křídlu.

Mezi organizacemi podléhajícími sankcím jsou nově proruské útvary Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika.

Brusel na seznam zařadil také krymské přístavy Sevastopol a Kerč, které po anexi poloostrova získalo Rusko, i devět společností se sídlem na Krymu, jejichž vlastnictví bylo převedeno v rozporu s ukrajinským právem.

Podle RFE/RL mezi ně patří Azovský lihovar, Rekreační středisko Nižnaja Oreanda, dvě krymská vinařství, Národní sdružení producentů Massandra nebo aerolinky Universal Avia.

Ve čtvrtek EU oznámila, že v reakci na ruský postup hodlá také výrazně omezit aktivity ruských bank se státní účastí na finančních trzích a širšími ekonomickými sankcemi poškodit ruské hospodářství.

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy napsal v dopise šéfům zemí EU, že v Bruselu "vzniká shoda" ohledně podoby přísnějších protiruských sankcí.

Podle Financial Times by se sankce neměly týkat plynárenství a v oblasti zbrojních technologií by měly platit jen pro budoucí kontrakty. Francie tak zřejmě nebude omezena ve splnění své dodávky přinejmenším jedné ze dvou bitevních lodí do Ruska.

Konečná podoba Van Rompuyova návrhu vznikne podle textu dopisu v nejbližší době a velvyslanci unijních zemí by o ní měli definitivně rozhodnout v úterý. Pokud se tento návrh "evropského prezidenta" uskuteční, nemusel by se tak kvůli spuštění sankcí příští týden scházet mimořádný summit Evropské unie.

Z dosavadních diskusí mezi velvyslanci osmadvacítky podle dopisu také vyplynula potřeba zachovat rovnováhu dopadů sankcí na jednotlivé sektory a také na členské země. Měl by také platit princip, že sankce se budou týkat jen budoucnosti, "především v oblasti zbrojních obchodů a omezení přístupu na kapitálové trhy". Plynárenství bylo ze sankcí vyřazeno "s ohledem na potřebu zachovat energetickou bezpečnost EU".