EU a USA zavádí zatím nejtvrdší sankce vůči Rusku. Dotknou se i Rosněfti a Gazprombank

Evropská unie a Spojené státy se ve středu večer rozhodly uvalit zatím nejtvrdší hospodářské sankce proti Rusku. EU se na nich shodla na summitu v Bruselu, Spojené státy své stanovisko sdělily na webu ministerstva financí.

Na sankčním seznamu americké vlády se objevila řada klíčových ruských firem, například ropný monopol Rosněfť, banky Gazprombank a Vněšekonombank, finanční a investiční společnost Novatek a řada ruských zbrojovek, včetně firmy Kalašnikov, obří uralské zbrojovky Uralvagonzavod a výrobce vojenské raketové a radiolokační techniky Almaz-Antej. Jakékoli obchodní kontakty s těmito firmami americká vláda svým občanům zakazuje.

Mezi osobami postiženými americkými sankcemi se objevují jména vůdců samozvané Doněcké lidové republiky, ale také jméno místopředsedy dolní komory ruského parlamentu Sergeje Něverova. Na sankčním seznamu se ocitl ruský ministr pro záležitosti Krymu Oleg Saveljev, generál tajné služby FSB Sergej Beseda a poradce prezidenta Vladimira Putina Igor Ščogolev.

Jak upozornila agentura AP, na americký sankční seznam se nedostal ruský plynárenský gigant Gazprom, který se výrazně podílí na zásobování Evropy zemním plynem.

Sankce Evropské unie budou nově moci postihovat ruské i další podniky, které finančně či materiálně podporují kroky podkopávající nebo ohrožující ukrajinskou suverenitu, celistvost a nezávislost.

Evropští lídři chtějí mít konkrétní seznam hotový do konce měsíce. Summit dnes vyzval Evropskou komisi, aby případ od případu vyhodnotila, které programy dvoustranné či regionální spolupráce s Ruskem pozastavit. Evropskou investiční banku (EIB) účastníci vrcholné schůzky vyzvali, aby pozastavila podpis nových finančních operací v Rusku, členské země unie budou koordinovat své postoje v řídicích orgánech Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) tak, aby také tato instituce zmrazila financování nových operací v Ruské federaci.

Prezident Barack Obama v minulých dnech opakovaně hrozil, že Rusko sankce neminou, pokud svůj postoj k povstání ukrajinských separatistů nezmění. Také premiéři a prezidenti zemí EU v závěrech dnešní schůzky napsali, že nebyly odpovídajícím způsobem splněny body, které unijní summit žádal 27. června. Následkem je tedy dnešní rozšíření záběru sankcí.

Moskva již označila podle agentury Reuters americké sankce za "primitivní pokus pomstít se za to, že situace na Ukrajině se nevyvíjí podle amerických představ". Ruské ministerstvo vyjádřilo také rozčarování nad tím, že Evropská unie údajně "podlehla americkému vydírání" a navzdory vlastním zájmům se rozhodla rozšířit své sankce proti Moskvě, které však poškodí i členské státy EU.

"Hanebná a neopodstatněná snaha svalit na Rusko vinu za občanskou válku v sousední zemi, která se stala důsledkem hluboké vnitřní krize svědčí o krachu strategie USA a jejich kyjevských klientů násilím zpacifikovat rozsáhlou lidovou nespokojenost," praví se v prohlášení ruské diplomacie.

Agentura ITAR-TASS ve zprávě z Washingtonu uvedla, že americké úřady sice omezily přístup postižených ruských firem na americký trh, jejich majetek na území Spojených států ale nezablokovaly.

Podle nejmenovaného činitele americké vlády byly sankce zvoleny tak, aby neměly negativní dopad na globální ekonomiku. V případě, že Moskva bude pokračovat v "provokacích" vůči Ukrajině, je Bílý dům připraven sankční seznam rozšířit, uvedl americký činitel.